První reakce na podpis odzbrojovací dohody START jsou kladné

Jako přelomové označil podepsání dohody generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Generální tajemník OSN vítá podpis nové smlouvy START jako významný milník v mezinárodním úsilí o jaderné odzbrojení a dosažení světa bez jaderných zbraní. Generální tajemník oceňuje prezidenty Medveděva a Obamu za jejich vůdcovství," píše se v prohlášení.

Prohlášení zveřejnil také generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano. Omezení role a počtu jaderných zbraní je podle něj pozitivním krokem k bezpečnému a mírumilovnému světu bez jaderných zbraní, který může mít pozitivní vliv na úsilí o jejich nešíření.

Za mezník smlouvu považuje i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Smlouva podle něj "poukazuje na připravenost obou největších jaderných velmocí dostát odpovědnosti za jaderné odzbrojení". Dodal, že výsledkem by mohlo být i stažení taktických jaderných zbraní ze střední Evropy.

Smlouvu uvítal i šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner. "Francie má radost, že se další atomové země vydaly směrem, jímž se my a Velká Británie ubíráme již přes 10 let," konstatoval.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski USA a Rusku pogratuloval k podpisu nové dohody START. "Doufáme, že další krok bude představovat snížení taktických atomových zbraní, zejména těch u našich hranic," uvedl.

Zatím jako jediný v souvislosti s pražskou návštěvou Obamy a Medveděva se kriticky vyslovil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Nekritizoval jadernou smlouvu, ale rozhovor obou státníků o případném uvalení dalšího kola sankcí na islámskou republiku. Západní země Teherán podezřívají z vývoje atomové zbraně, Íránci však podle Ahmadínežáda nemíní jejich jaderný program před nikým hájit.

Pražská smlouva předpokládá, že obě země sníží počet jaderných hlavic na 1550. Každé zemi stanoví maximální množství 800 nosičů jaderných zbraní - mezikontinentálních balistických raket, balistických střel vypouštěných z ponorek a těžkých bombardérů určených pro jadernou výzbroj.

Protiraketovou obranou, ze které mají Rusové obavy, se smlouva nezabývá. Proto k ní Kreml připojil jednostranné prohlášení.

Americká protiraketová obrana komplikovala jednání o nové smlouvě snižující jaderné arzenály velmocí. Rusové nejprve vehementně protestovali proti plánu vlády prezidenta George Bushe umístit evropskou výspu amerického protiraketového štítu v Polsku a v Česku. Rusům vadilo především to, že americký radar by z Brd "dohlédl" na celé západní Rusko.

Prezident Barack Obama loni v září tento plán zrušil. Američané namísto něj chtějí v Evropě rozmístit protiraketový systém na lodích, které budou plout ve Středomoří. Po roce 2015 by tento systém měly doplnit protirakety odpalované ze země.

Ruské vedení změnu přivítalo. Poté však spustilo povyk - protestovalo proti jednání Američanů s Rumuny a Bulhary o jejich zapojení do nového projektu protiraketové obrany.

Obama v Praze znovu ujistil, že plán protiraketové obrany v Evropě není zaměřen proti Rusku, ale proti raketám z Íránu, a proto strategickou rovnováhu nemůže ohrozit.

Rusové však těmto ujištěním nevěří. Jejich generalita tvrdí, že protiraketový štít Američanům může dovolit vést první jaderný úder vůči Rusku bez rizika jaderné odvety.

Bílý dům ve čtvrtek vydal prohlášení, ve kterém se píše, že bude "pokračovat ve vývoji a rozmisťování protiraketových systémů", které jsou určeny "výhradně k obraně".