Vilnius/Kyjev - Ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov dorazil v noci na dnešek do litevského Vilniusu, kde podstoupí léčbu vážných zranění způsobených únosci. Pětatřicetiletý Bulatov odletěl v neděli z Ukrajiny a přes lotyšskou Rigu dorazil po půlnoci do Litvy, která mu nabídla bezplatnou léčbu. Podle ukrajinské opozice od počátku nepokojů zmizelo beze stopy 36 lidí.
Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří ho mučili po celé dva týdny, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. Kvůli účasti na protestech Bulatovovi původně hrozilo až osm let vězení.
Podle ukrajinských médií prošetřuje policie tři verze Bulatovova únosu. Akce policejního komanda Berkut, o níž je přesvědčena opozice, mezi nimi ale není. Vyšetřovatelé soudí, že aktivista mohl být unesen kvůli výkupnému, případně mohlo jít o "chuligánský zločin výtržníků".
Podle dnešního sdělení zdrojů z vilniuské kliniky je Bulatov "fyzicky na dně" a není schopen komunikace s médii. Svůj boj proti režimu ale vzdát nehodlá.
V Litvě se už léčí tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na sociálních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí členové úderných policejních komand Berkut.
Opozice dnes zveřejnila statistiku zadržených a pohřešovaných. Ve vazebních celách policie v současné době drží 119 lidí, dalších šestatřicet osob beze stopy zmizelo. Podle opozice jsou ve vážném ohrožení, hrozí jim stejný osud, jaký potkal Bulatova nebo zavražděného aktivistu Jurije Verbyckého. Údaje o počtu mrtvých se různí, podle policie zahynuli tři lidé, opoziční údaje jsou přinejmenším dvojnásobné.
Prezident Viktor Janukovyč se dnes podle zprávy prezidentské kanceláře vrátil po nemoci do úřadu. V úterý má na Ukrajinu znovu dorazit ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová, v Kyjevě je pak očekávána náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Hlavní problém Ukrajiny: Etnicita
Tradičně je ukrajinská politická scéna rozdělována na levobřežní a pravobřežní – na východ od řeky Dněpru je prý promoskevská, na západ probruselská. Prostý pohled na výsledky prezidentských voleb v roce 2010 ale naznačí, že toto zeměpisné zjednodušení neodpovídá faktům.
Prozápadně vnímaná Julija Tymošenková získala většinu i v oblasti na severovýchod od řeky Dněpr, Viktor Janukovy, který je označován za proruského, obdržel většinu hlasů na celém černomořském pobřeží a částečně i v Zakarpatské oblasti Ukrajiny (kdysi Podkarpatské Rusi). Důvod je prostý: Ukrajinu nedělí Dněpr, ale hned tři skupinové identity: etnická, náboženská a sociální, uvedly Literarky.cz.
Podle posledního sčítání lidu (2001) žije na Ukrajině 77,8 % Ukrajinců a 17,1 % Rusů. Na západě republiky činí převaha ukrajinštiny 94,4 % oproti 3,1 % ruštiny, na východě je poměr obrácený – 86 % ruština a 3,7 % ukrajinština (dopočet tvoří suržik, směs ukrajinštiny a ruštiny).
Z těchto odlišností je dnes na ulicích nejvíce zpolitizovaná ta etnická. Pro některé Rusy je „U-krajina" okrajem Ruska a ukrajinština je jen směsí ruštiny a polštiny. Spolu s ruským historikem a etnografem Lvem Gumiljevem lze ale říci, že od dob Kyjevské Rusi proběhla v prostoru panství Rurikovců nová etnogeneze, jejímž výsledkem jsou odlišné slovanské národy: Ukrajinci, Bělorusové a Rusové (možná i Rusínové). Tyto národy byly uzavřeny do umělých politických celků, kterým se říká státy. Jejich hranice byly nakresleny až v sovětských dobách, carská říše měla gubernie napříč etnickým rozhraním.
Související
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
Zelenského mistrovská diplomacie. „Vítězný“ plán je třeba vnímat úplně jinak
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , Dmytro Bulatov (ukrajinský aktivista)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
před 2 hodinami
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
před 3 hodinami
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
před 4 hodinami
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
před 4 hodinami
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
před 6 hodinami
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
před 7 hodinami
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
před 7 hodinami
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
před 8 hodinami
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
před 9 hodinami
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
před 9 hodinami
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
před 10 hodinami
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
před 11 hodinami
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
před 12 hodinami
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno před 12 hodinami
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
před 13 hodinami
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
před 13 hodinami
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
před 14 hodinami
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
před 14 hodinami
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
před 15 hodinami
Druhé kolo senátních voleb pokračuje. Páteční účast byla nízká
Češi mohou od sobotního rána v necelé třetině volebních okrsků opět rozhodovat o senátorech na příštích šest let. Voliči mohou až do sobotních 14:00 odevzdat hlas ve druhém kole senátních voleb. Pět senátorů bylo zvoleno už před týdnem v prvním kole.
Zdroj: Jan Hrabě