Horor na Ukrajině: Desítky lidí zmizely beze stopy, tvrdí opozice

Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří ho mučili po celé dva týdny, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. Kvůli účasti na protestech Bulatovovi původně hrozilo až osm let vězení. 

Podle ukrajinských médií prošetřuje policie tři verze Bulatovova únosu. Akce policejního komanda Berkut, o níž je přesvědčena opozice, mezi nimi ale není. Vyšetřovatelé soudí, že aktivista mohl být unesen kvůli výkupnému, případně mohlo jít o "chuligánský zločin výtržníků". 

Podle dnešního sdělení zdrojů z vilniuské kliniky je Bulatov "fyzicky na dně" a není schopen komunikace s médii. Svůj boj proti režimu ale vzdát nehodlá. 

V Litvě se už léčí tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na sociálních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí členové úderných policejních komand Berkut.

Opozice dnes zveřejnila statistiku zadržených a pohřešovaných. Ve vazebních celách policie v současné době drží 119 lidí, dalších šestatřicet osob beze stopy zmizelo. Podle opozice jsou ve vážném ohrožení, hrozí jim stejný osud, jaký potkal Bulatova nebo zavražděného aktivistu Jurije Verbyckého. Údaje o počtu mrtvých se různí, podle policie zahynuli tři lidé, opoziční údaje jsou přinejmenším dvojnásobné.

Prezident Viktor Janukovyč se dnes podle zprávy prezidentské kanceláře vrátil po nemoci do úřadu. V úterý má na Ukrajinu znovu dorazit ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová, v Kyjevě je pak očekávána náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Hlavní problém Ukrajiny: Etnicita

Tradičně je ukrajinská politická scéna rozdělována na levobřežní a pravobřežní – na východ od řeky Dněpru je prý promoskevská, na západ probruselská. Prostý pohled na výsledky prezidentských voleb v roce 2010 ale naznačí, že toto zeměpisné zjednodušení neodpovídá faktům.

Prozápadně vnímaná Julija Tymošenková získala většinu i v oblasti na severovýchod od řeky Dněpr, Viktor Janukovy, který je označován za proruského, obdržel většinu hlasů na celém černomořském pobřeží a částečně i v Zakarpatské oblasti Ukrajiny (kdysi Podkarpatské Rusi). Důvod je prostý: Ukrajinu nedělí Dněpr, ale hned tři skupinové identity: etnická, náboženská a sociální, uvedly Literarky.cz.

Podle posledního sčítání lidu (2001) žije na Ukrajině 77,8 % Ukrajinců a 17,1 % Rusů. Na západě republiky činí převaha ukrajinštiny 94,4 % oproti 3,1 % ruštiny, na východě je poměr obrácený – 86 % ruština a 3,7 % ukrajinština (dopočet tvoří suržik, směs ukrajinštiny a ruštiny).

Z těchto odlišností je dnes na ulicích nejvíce zpolitizovaná ta etnická. Pro některé Rusy je „U-krajina" okrajem Ruska a ukrajinština je jen směsí ruštiny a polštiny. Spolu s ruským historikem a etnografem Lvem Gumiljevem lze ale říci, že od dob Kyjevské Rusi proběhla v prostoru panství Rurikovců nová etnogeneze, jejímž výsledkem jsou odlišné slovanské národy: Ukrajinci, Bělorusové a Rusové (možná i Rusínové). Tyto národy byly uzavřeny do umělých politických celků, kterým se říká státy. Jejich hranice byly nakresleny až v sovětských dobách, carská říše měla gubernie napříč etnickým rozhraním.