Putin čelí kritice: Co to Kreml dělá? Rusko si Krym odskáče

Ruský vpád na Krym má negativní důsledky bez ohledu na politická hlediska, napsal list Vedomosti. "Moskva doslova tlačí Ukrajinu k co nejrychlejšímu členství v Evropské unii a v NATO. Neméně nebezpečné je zostření vztahů se Západem. Summit států G8 je ohrožen a USA a EU hrozí Rusku sankcemi. Místo aby Rusko ukázalo sílu, stalo se nepředvídatelným hráčem, který nedokáže střízlivě zhodnotit své možnosti," napsal list.

Všechna tato negativa podle Vedomostí jen sotva nahradí hypotetická možnost získat Krym. Chování Ruska list vysvětluje špatnou kvalitou kremelských poradců, kteří jsou méně kompetentní, zato více loajální. 

Podle listu Kommersant není ruská vláda na integraci Krymu připravena. Ve vztahu k Rusku je Krym fakticky ostrovem a budování nové a nákladné dopravní infrastruktury bude prvořadým úkolem. Zásobování Krymu po moři prudce zvýší hladinu cen. Z hospodářského hlediska není ztráta Krymu pro Ukrajinu nijak bolestná a zisk pro Moskvu je nulový, píše list. 

Putin podporu nemá

List Nězavisimaja gazeta se v komentáři zabývá ohlasem krymské invaze v ostatních postsovětských zemích. "Po výměně státní moci v Kyjevě nikdo z postsovětských zemí ruskou politiku na Ukrajině nepodpořil... Moskva na pomoc partnerů ze Společenství nezávislých států nemůže spoléhat. Po válce s Gruzií nikdo z nich Moskvu nepodpořil a situace se nyní opakuje," zdůrazňuje list.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko chce podle autora komentáře udržet rovnovážné vztahy s Moskvou i s Kyjevem a kazašský vládce Nursultan Nazarbajev si nepřeje žádnou konfrontaci s USA ani s EU. Šéfy ostatních postsovětských států vystrašila možnost západních sankcí, protože všichni tam mají své účty, píše Nězavisimaja gazeta.

Zubov padáka nedostane

Kritikou na adresu Putina nešetřil ani historik Andrej Zubov. Jeho článek, v kterém přirovnal ruskou akci na Krymu k anšlusu Rakouska (1938), se stal hitem. Následovala zpráva o výpovědi pro uznávaného akademika. I tomu se ale dostalo obrovské pozornosti a univerzita si propuštění rozmyslela, uvedl server iHned.cz.

"Postup Hitlera v Rakousku a v Československu dnes naprosto přesně opakuje Rusko na Ukrajině. Tehdy také hovořili o potřebě spojit soukmenovce, bránit jejich zájmy v zemích, kde jsou považováni za lidi druhé třídy. Vy v Česku víte, že nikdo sudetské Němce neutiskoval, měli své školy, patřili k podnikatelské elitě. Stejně jako Němci v Klajpedě," říká profesor historie v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

"Ale byla to systematická lživá kampaň, která měla za cíl okupaci těchto zemí. Hitler v zásadě nepotřeboval tato území, on potřeboval fanatickou podporu německého lidu. Tu získáte, když lidem předložíte kus země, ještě ke všemu se soukmenovci. A Hitlerovi to fungovalo. Čím to potom skončilo, víme také dobře. Já bych si rozhodně nepřál podobný konec pro Rusko," pokračuje Zubov.

"Nejspíš někde v Kremlu si to vyložili tak, že srovnávám Putina s Hitlerem. Nic takového v článku není. Bylo by to nesmyslné, jsou to naprosto rozdílní lidé, současné Rusko je v mnohem radikálně jiné, než bylo nacistické Německo. Jenže v naší společnosti nic není vnímáno negativněji než nacismus a Hitler. Vzpomínka na válku je nejhlubší jizvou ve společenském vědomí. Proto taky oficiální propaganda hovoří o Majdanu výhradně jako o fašistech, protože to vyvolává negativní reakci," vysvětluje historik, co ruské úřady tak rozzlobilo.