Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes o krymské krizi telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem. Kroky proruského krymského vedení označil šéf Kremlu za legitimní a zdůraznil, že jsou plně v souladu s normami mezinárodního práva. Jejich cílem je podle Putina hájit zájmy obyvatel Krymu. Merkelová mu podle agentury Reuters odvětila, že plánované referendum o připojení Krymu k Rusku porušuje ukrajinskou ústavu a mezinárodní právo.
"Ruský prezident rovněž upozornil na absenci jakýchkoli kroků, jimiž by se nynější kyjevské vedení pokusilo zastavit běsnění ultranacionalistických a radikálních sil v samotném hlavním městě," uvedla ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na tiskovou službu Kremlu.
Putinův telefonický rozhovor s Cameronem potvrdil mluvčí britského premiéra. Šéf Kremlu podle něj předsedovi britské vlády řekl, že má zájem na diplomatickém řešení ukrajinské krize.
"Prezident Putin řekl, že dosažení stability na Ukrajině je v zájmu všech. Rusko stojí o diplomatické řešení," prohlásil mluvčí. Putin slíbil, že v pondělí projedná s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem návrh na vytvoření kontaktní skupiny, která má zprostředkovat dialog mezi Moskvou a Kyjevem.
K jejímu ustavení naléhavě vyzývá Západ. Merkelová podle Reuters vyjádřila dnes v rozhovoru s Putinem politování nad tím, že se v jejím vytváření nedospělo k žádnému pokroku. Podle sdělení německého kancléřství Merkelová zdůraznila naléhavost toho, že musí být v tomto ohledu dosaženo hmatatelného výsledku.
Už ve čtvrtek německá kancléřka upozornila, že pokud skupina nevznikne v příštích dnech, bude Evropská unie přistoupit k sankcím, jako je zákaz vstupu na unijní území pro vybrané činitele a zmrazování bankovních účtů.
Podle Kremlu bylo předmětem telefonického rozhovoru Putina s Cameronem i plánované referendum o připojení Krymu k Rusku, které západní státy nehodlají uznat. "Bez ohledu na existující rozpory v názorech byl vyjádřen společný zájem na uvolnění napětí a co nejrychlejší normalizaci situace," uvedl Kreml. Bylo dohodnuto pokračovat v "těsných pracovních kontaktech" na úrovni ministrů zahraničí.
VIDEO: Zábor Krymu pokračuje - pomalu, leč jistě
Všimli si Stropnického
Ekonom Lukáš Kovanda pro server Peníze.cz říká: "Chci věřit tomu, že Putin potřeboval ukázat svaly, jak před svým lidem, tak před zbytkem světa, a nyní, když už tak učinil, jde o to, aby jej západní diplomacie nezahnala do kouta, ale naopak mu umožnila ze situace vycouvat, aniž by ztratil tvář. V tom nyní spočívá umění diplomacie. Ruská oligarchie a tamní vrcholní, bohatí úředníci – což jsou lidé, o něž Putin z podstatné míry opírá svoji moc – mají na Západě spoustu obchodních aktivit nebo jsou s ním jinak obchodně či majetkově spjatí (třeba jen rádi jezdí do Londýna na nákupy či na lyže do Alp) a dlouhodobé vyostření tenzí mezi Moskvou a Západem rozhodně není v jejich zájmu. Uvažme, že i pro Rusko je Západ, a zejména Evropa, ekonomicky nenahraditelná. Ruská oligarchie se vždycky vidí radši v Paříži či v Londýně než v Pekingu."
"Pokud jde o hrozbu vojenského konfliktu Ukrajiny s Ruskem, jsem přesvědčen, že k žádným vážným vojenským střetům nedojde. Kdyby však k válce mezi těmito státy skutečně došlo, potom by zřejmě způsobila vážnou celoevropskou politicko-ekonomickou krizi, která by mohla způsobit prasknutí soudobé spekulativní akciové bubliny a následně přerůst v krizi světovou jak ekonomického, tak i mocenského charakteru. A to by potom bylo již pro soudobý rozhádaný svět a především pro jeho obyvatele opravdu velice zlé," uvedl pedagog a ekonom Oldřich Rejnuš.
Ruská státní agentura RIA Novosti citovala českého ministra obrany Martina Stropnického, když dnes v pořadu Partie na Primě řekl, že vojenská operace NATO je na Ukrajině vyloučená, píše iHned.cz.
Psali jsme: Zásah NATO na Krymu? Hurá akce nemožná, tvrdí StropnickýUkrajinská armáda provádí cvičení na vojenských základnách a vyslat vojenské posily na Krym se nechystá. Agentuře Interfax to dnes v Kyjevě řekl úřadující ministr obrany Ihor Teňuch. Reagoval tak na spekulace ukrajinského tisku, podle nichž je cílem vojenských přesunů posílení krymských posádek ohrožených ruskou invazí.
Agentura Interfax-Ukrajina ráno uvedla, že ukrajinská armáda organizuje přesuny svých jednotek v rámci přípravy na "velké vojenské cvičení". Vojenské přesuny se údajně týkají několika oblastí a jsou přípravou na "rozsáhlé manévry".
Dle slov ministra Teňucha ale nejde o nic zvláštního. "Nedochází k žádným přesunům, žádné posílení jednotek dislokovaných na Krymu se nechystá. Armáda se řídí obvyklým režimem," řekl ministr. Pokud se kolony vojenských vozidel na ukrajinských silnicích objevují, pak má jít o přesuny do vyhrazených vojenských prostorů k výcviku a cvičným střelbám.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák