Putin měl několik telefonátů: Válku nechceme, ale...

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes o krymské krizi telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem. Kroky proruského krymského vedení označil šéf Kremlu za legitimní a zdůraznil, že jsou plně v souladu s normami mezinárodního práva. Jejich cílem je podle Putina hájit zájmy obyvatel Krymu. Merkelová mu podle agentury Reuters odvětila, že plánované referendum o připojení Krymu k Rusku porušuje ukrajinskou ústavu a mezinárodní právo.

"Ruský prezident rovněž upozornil na absenci jakýchkoli kroků, jimiž by se nynější kyjevské vedení pokusilo zastavit běsnění ultranacionalistických a radikálních sil v samotném hlavním městě," uvedla ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na tiskovou službu Kremlu.

Putinův telefonický rozhovor s Cameronem potvrdil mluvčí britského premiéra. Šéf Kremlu podle něj předsedovi britské vlády řekl, že má zájem na diplomatickém řešení ukrajinské krize.

"Prezident Putin řekl, že dosažení stability na Ukrajině je v zájmu všech. Rusko stojí o diplomatické řešení," prohlásil mluvčí. Putin slíbil, že v pondělí projedná s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem návrh na vytvoření kontaktní skupiny, která má zprostředkovat dialog mezi Moskvou a Kyjevem.

K jejímu ustavení naléhavě vyzývá Západ. Merkelová podle Reuters vyjádřila dnes v rozhovoru s Putinem politování nad tím, že se v jejím vytváření nedospělo k žádnému pokroku. Podle sdělení německého kancléřství Merkelová zdůraznila naléhavost toho, že musí být v tomto ohledu dosaženo hmatatelného výsledku.

Už ve čtvrtek německá kancléřka upozornila, že pokud skupina nevznikne v příštích dnech, bude Evropská unie přistoupit k sankcím, jako je zákaz vstupu na unijní území pro vybrané činitele a zmrazování bankovních účtů.

Podle Kremlu bylo předmětem telefonického rozhovoru Putina s Cameronem i plánované referendum o připojení Krymu k Rusku, které západní státy nehodlají uznat. "Bez ohledu na existující rozpory v názorech byl vyjádřen společný zájem na uvolnění napětí a co nejrychlejší normalizaci situace," uvedl Kreml. Bylo dohodnuto pokračovat v "těsných pracovních kontaktech" na úrovni ministrů zahraničí.

VIDEO: Zábor Krymu pokračuje - pomalu, leč jistě

Všimli si Stropnického

Ekonom Lukáš Kovanda pro server Peníze.cz říká: "Chci věřit tomu, že Putin potřeboval ukázat svaly, jak před svým lidem, tak před zbytkem světa, a nyní, když už tak učinil, jde o to, aby jej západní diplomacie nezahnala do kouta, ale naopak mu umožnila ze situace vycouvat, aniž by ztratil tvář. V tom nyní spočívá umění diplomacie. Ruská oligarchie a tamní vrcholní, bohatí úředníci – což jsou lidé, o něž Putin z podstatné míry opírá svoji moc – mají na Západě spoustu obchodních aktivit nebo jsou s ním jinak obchodně či majetkově spjatí (třeba jen rádi jezdí do Londýna na nákupy či na lyže do Alp) a dlouhodobé vyostření tenzí mezi Moskvou a Západem rozhodně není v jejich zájmu. Uvažme, že i pro Rusko je Západ, a zejména Evropa, ekonomicky nenahraditelná. Ruská oligarchie se vždycky vidí radši v Paříži či v Londýně než v Pekingu."

"Pokud jde o hrozbu vojenského konfliktu Ukrajiny s Ruskem, jsem přesvědčen, že k žádným vážným vojenským střetům nedojde. Kdyby však k válce mezi těmito státy skutečně došlo, potom by zřejmě způsobila vážnou celoevropskou politicko-ekonomickou krizi, která by mohla způsobit prasknutí soudobé spekulativní akciové bubliny a následně přerůst v krizi světovou jak ekonomického, tak i mocenského charakteru. A to by potom bylo již pro soudobý rozhádaný svět a především pro jeho obyvatele opravdu velice zlé," uvedl pedagog a ekonom Oldřich Rejnuš.

Ruská státní agentura RIA Novosti citovala českého ministra obrany Martina Stropnického, když dnes v pořadu Partie na Primě řekl, že vojenská operace NATO je na Ukrajině vyloučená, píše iHned.cz.

Psali jsme: Zásah NATO na Krymu? Hurá akce nemožná, tvrdí Stropnický  

Ukrajinská armáda provádí cvičení na vojenských základnách a vyslat vojenské posily na Krym se nechystá. Agentuře Interfax to dnes v Kyjevě řekl úřadující ministr obrany Ihor Teňuch. Reagoval tak na spekulace ukrajinského tisku, podle nichž je cílem vojenských přesunů posílení krymských posádek ohrožených ruskou invazí.

Agentura Interfax-Ukrajina ráno uvedla, že ukrajinská armáda organizuje přesuny svých jednotek v rámci přípravy na "velké vojenské cvičení". Vojenské přesuny se údajně týkají několika oblastí a jsou přípravou na "rozsáhlé manévry". 

Dle slov ministra Teňucha ale nejde o nic zvláštního. "Nedochází k žádným přesunům, žádné posílení jednotek dislokovaných na Krymu se nechystá. Armáda se řídí obvyklým režimem," řekl ministr. Pokud se kolony vojenských vozidel na ukrajinských silnicích objevují, pak má jít o přesuny do vyhrazených vojenských prostorů k výcviku a cvičným střelbám.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Vladimír Putin ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

před 3 hodinami

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 6 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 7 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 10 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 13 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí

České senátní volby běžně nejsou velkým tématem pro zahraniční média. Tentokrát je situace jiná. Krátkou analýzu hlasování přinesl například web DW, jenž upozornil, že strany vládní koalice nezískaly jediné křeslo v horní komoře parlamentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy