Putin měl několik telefonátů: Válku nechceme, ale...

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes o krymské krizi telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem. Kroky proruského krymského vedení označil šéf Kremlu za legitimní a zdůraznil, že jsou plně v souladu s normami mezinárodního práva. Jejich cílem je podle Putina hájit zájmy obyvatel Krymu. Merkelová mu podle agentury Reuters odvětila, že plánované referendum o připojení Krymu k Rusku porušuje ukrajinskou ústavu a mezinárodní právo.

"Ruský prezident rovněž upozornil na absenci jakýchkoli kroků, jimiž by se nynější kyjevské vedení pokusilo zastavit běsnění ultranacionalistických a radikálních sil v samotném hlavním městě," uvedla ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na tiskovou službu Kremlu.

Putinův telefonický rozhovor s Cameronem potvrdil mluvčí britského premiéra. Šéf Kremlu podle něj předsedovi britské vlády řekl, že má zájem na diplomatickém řešení ukrajinské krize.

"Prezident Putin řekl, že dosažení stability na Ukrajině je v zájmu všech. Rusko stojí o diplomatické řešení," prohlásil mluvčí. Putin slíbil, že v pondělí projedná s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem návrh na vytvoření kontaktní skupiny, která má zprostředkovat dialog mezi Moskvou a Kyjevem.

K jejímu ustavení naléhavě vyzývá Západ. Merkelová podle Reuters vyjádřila dnes v rozhovoru s Putinem politování nad tím, že se v jejím vytváření nedospělo k žádnému pokroku. Podle sdělení německého kancléřství Merkelová zdůraznila naléhavost toho, že musí být v tomto ohledu dosaženo hmatatelného výsledku.

Už ve čtvrtek německá kancléřka upozornila, že pokud skupina nevznikne v příštích dnech, bude Evropská unie přistoupit k sankcím, jako je zákaz vstupu na unijní území pro vybrané činitele a zmrazování bankovních účtů.

Podle Kremlu bylo předmětem telefonického rozhovoru Putina s Cameronem i plánované referendum o připojení Krymu k Rusku, které západní státy nehodlají uznat. "Bez ohledu na existující rozpory v názorech byl vyjádřen společný zájem na uvolnění napětí a co nejrychlejší normalizaci situace," uvedl Kreml. Bylo dohodnuto pokračovat v "těsných pracovních kontaktech" na úrovni ministrů zahraničí.

VIDEO: Zábor Krymu pokračuje - pomalu, leč jistě

Všimli si Stropnického

Ekonom Lukáš Kovanda pro server Peníze.cz říká: "Chci věřit tomu, že Putin potřeboval ukázat svaly, jak před svým lidem, tak před zbytkem světa, a nyní, když už tak učinil, jde o to, aby jej západní diplomacie nezahnala do kouta, ale naopak mu umožnila ze situace vycouvat, aniž by ztratil tvář. V tom nyní spočívá umění diplomacie. Ruská oligarchie a tamní vrcholní, bohatí úředníci – což jsou lidé, o něž Putin z podstatné míry opírá svoji moc – mají na Západě spoustu obchodních aktivit nebo jsou s ním jinak obchodně či majetkově spjatí (třeba jen rádi jezdí do Londýna na nákupy či na lyže do Alp) a dlouhodobé vyostření tenzí mezi Moskvou a Západem rozhodně není v jejich zájmu. Uvažme, že i pro Rusko je Západ, a zejména Evropa, ekonomicky nenahraditelná. Ruská oligarchie se vždycky vidí radši v Paříži či v Londýně než v Pekingu."

"Pokud jde o hrozbu vojenského konfliktu Ukrajiny s Ruskem, jsem přesvědčen, že k žádným vážným vojenským střetům nedojde. Kdyby však k válce mezi těmito státy skutečně došlo, potom by zřejmě způsobila vážnou celoevropskou politicko-ekonomickou krizi, která by mohla způsobit prasknutí soudobé spekulativní akciové bubliny a následně přerůst v krizi světovou jak ekonomického, tak i mocenského charakteru. A to by potom bylo již pro soudobý rozhádaný svět a především pro jeho obyvatele opravdu velice zlé," uvedl pedagog a ekonom Oldřich Rejnuš.

Ruská státní agentura RIA Novosti citovala českého ministra obrany Martina Stropnického, když dnes v pořadu Partie na Primě řekl, že vojenská operace NATO je na Ukrajině vyloučená, píše iHned.cz.

Psali jsme: Zásah NATO na Krymu? Hurá akce nemožná, tvrdí Stropnický  

Ukrajinská armáda provádí cvičení na vojenských základnách a vyslat vojenské posily na Krym se nechystá. Agentuře Interfax to dnes v Kyjevě řekl úřadující ministr obrany Ihor Teňuch. Reagoval tak na spekulace ukrajinského tisku, podle nichž je cílem vojenských přesunů posílení krymských posádek ohrožených ruskou invazí.

Agentura Interfax-Ukrajina ráno uvedla, že ukrajinská armáda organizuje přesuny svých jednotek v rámci přípravy na "velké vojenské cvičení". Vojenské přesuny se údajně týkají několika oblastí a jsou přípravou na "rozsáhlé manévry". 

Dle slov ministra Teňucha ale nejde o nic zvláštního. "Nedochází k žádným přesunům, žádné posílení jednotek dislokovaných na Krymu se nechystá. Armáda se řídí obvyklým režimem," řekl ministr. Pokud se kolony vojenských vozidel na ukrajinských silnicích objevují, pak má jít o přesuny do vyhrazených vojenských prostorů k výcviku a cvičným střelbám.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Vladimír Putin Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

před 2 hodinami

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

před 4 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

před 9 hodinami

Karel Havlíček

Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček

Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Švédsko

Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář

Ve Švédsku se v neděli konají napínavé parlamentní volby, v nichž miliony voličů rozhodují o budoucím směřování země. Výsledky hlasování určí, zda u moci zůstane stávající pravicová koalice, nebo zda zemi povede nový levicový kabinet pod vedením sociálních demokratů. Ačkoliv levicový blok dlouhé měsíce v průzkumech veřejného mínění jasně vedl, v posledních týdnech kampaně se odstup výrazně zmenšil. Poslední průzkumy před otevřením volebních místností naznačují mimořádně vyrovnaný souboj, který může přinést dramatickou volební noc.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Nová mapa světa. Světle modrá zobrazuje aktuálně uváděnou velikost států, tmavě modrá tu skutečnou.

Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.

před 16 hodinami

Déšť

Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou

Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí na nadcházející týden, který přinese výrazně proměnlivé podmínky. Po pondělním ustávání deště a večerním vyjasňování nabídne úterý slunečnou oblohu a v nížinách teploty až 25 °C, ráno však bude chladné s údolními minimy kolem 6 °C. Během středy dorazí od severozápadu další srážková vlna s ojedinělými bouřkami, zatímco druhá polovina týdne přinese oblačné počasí s denními maximy mezi 18 a 24 °C.

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy