Jak Hitler dobyl Evropu, tak Putin projde Ukrajinou. Volyňští Češi mají strach

"Bojíme se," říká lámanou češtinou Serhij Mykola, déle než dva roky nezaměstnaný učitel hudby, horko-těžko přežívající z invalidní penze. Je jedním z místních Čechů, kteří by teď nejraději dali rychle vale Ukrajině a přestěhovali se vlasti předků.

"Víte, co se děje na východě Ukrajiny. Hrozí válka s Ruskem. Jestli vypukne, neskončí na hranicích, ale dojde do Žytomyru, do Kyjeva a na západ. Pochybuji, že by ukrajinská armáda byla schopna čelit ruským vojskům. Válka bude rychlá. Jak Hitler dobyl Evropu, tak Putin projde Ukrajinou - za jeden, dva dny. Pak vypuknou problémy s partyzány," předvídá a zdůrazňuje, že "česká vláda by měla přesídlit krajany, kteří by rádi pracovali pro Česko".

To, že žádosti krajanů využila ruská propaganda k osočování kyjevského režimu z útlaku menšin, včetně české, nepovažuje za argument. "Nevěřím ani (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, ani (ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi, ani ruské vládě. Lžou, klamou. Jedno říkají, druhé dělají, i když tajně. Nemůžeme vědět, co se stane zítra," míní o ujišťování Moskvy, že vpád na Ukrajinu nechystá. 

Paní Míla, nebo-li Milintina Denisjuková, by se do Čech taky ráda přestěhovala. Za potomky studujícími v Brně. Ale připouští, že má příliš malou penzi, v přepočtu zhruba dvě tisícovky korun. "Za to v Česku nepřežije ani penzista - a sotva mě jako pětašedesátiletou vezmou do práce," konstatuje.Někdejší metropole volyňské gubernie, rodiště slavného raketového konstruktéra Sergeje Koroljova, který dostal do vesmíru první družici i prvního kosmonauta, pociťuje dopady krize i bez hrozby občanské války či ruské invaze. V místních fabrikách dříve pracovaly tisíce lidí, ale teď je podle paní Míny hospodářská situace tak špatná, že jako penzistka ještě čas od času pomáhá potomkům. Vnučka je vyučená prodavačka, ale o práci nezavadí, dcera právnička se v profesi neuplatní, a tak je ráda za místo v salónu krásy.

"Nám už je to fuk, jak se zpívá. Ale bojíme se o mládež," říká. "Kdyby česká vláda pomohla, vnučka a dcera by do Čech jely. Tady není stabilita," vzdychá nad cenami, které o překot rostou.

Psali jsme: Češi ve Lvově tančí a chtějí bojovat za EU: Otřete si nohy o Putina  

Ruský prezident Putin se slibem, že bude chránit etnické Rusy kdekoliv žijí, pustil do agresivní kampaně za obnovení hrdosti a asertivity ruského lidu, jež Rusové ztratili po rozpadu Sovětského svazu. Putin se v posledních týdnech zaměřil na sousední státy, které mají významnou ruskou menšinu. Kromě anexe Krymu sbírá petice separatistů v Moldavsku či rozdává pasy krajanům v Pobaltí. Podle nedávných průzkumů osmdesát procent obyvatel Ruska schvaluje Putinovo jednání.

Touto strategií se Putin dostává do sporu se Severoatlantickou aliancí kvůli Estonsku a Lotyšsku. V těchto členských státech žijí významné ruské menšiny, jež si dlouho stěžují na diskriminaci. Aliance proto zesílila letecké hlídky nad Pobaltím a také tam poslala cvičit vojáky. Naopak Rusko tento měsíc provedlo raketové testy a zahájilo rozsáhlé cvičení, které zasahuje i k hranicím s Lotyšskem a Estonskem, píše Natoaktual.cz s odkazem na list The Washington Post.

Řada politiků se vydává za stoupence Margaret Thatcherové, nebo ji přinejmenším uznávají a ukazují, že mají její knihy ve své knihovně. Buď je ale nečetli vůbec, nebo jenom něco. Jinak by si museli pamatovat, jak v knize Umění vládnout říká: "Svět nikdy nepřestal být nebezpečný, to jen Západ přestal být ostražitý." Tato slova napsala po událostech z 11. září 2001. Kdyby dnes žila, zcela jistě by je akcentovala ještě s větším důrazem.

"Je na místě si položit otázku. Platí současná bezpečnostní strategie? Je skutečně dokumentem, který dává předpoklad k zajištění životních a strategických zájmů České republiky a jejich občanů? Odpovídá bezpečnostní prostředí tomu, které bylo vzato v potaz při jejím zpracování, kdy hlavní zdroj nestability představoval Balkán? Jakou míru bezprostředního rizika pro ČR přinese hrozba toho, že Ukrajina může skončit na dlouho jako zhroucený stát v přímém sousedství s EU a NATO na jedné straně a na druhé s Ruskem?" ptá se bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.