Panika v Moskvě, z metra je teď "smrtelně nebezpečná podzemka"

Metro je nevyhnutelnost, s níž se setkává skoro každý obyvatel velkoměsta. Ačkoliv si cestující oprávněně stěžují na tlačenice, nedýchatelné ovzduší, návaly v přechodech mezi přestupními stanicemi či vysokou hlučnost, podzemka stejně jako dříve zůstává jedinou možností, jak se ve městě dostat z bodu A do bodu B. Otevření nových stanic na periferii podstatně zvyšuje cenu bytů v okolí.

Náhle se v tomto metru, a to nikoli na nejstarší trase, něco pokazí. Ať už vypukl požár, došlo k poklesu napětí, nefungovala výhybka anebo selhaly brzdy, pokazilo se cosi děsně běžného a se strašlivými následky.

Kdyby bylo možné hned někoho obvinit, lidé by se na něj spokojeně vrhli. Ale jasný nepřítel chybí. Je tu jen zastaralé zařízení, úspory v prevenci, zaostávání v modernizaci, a to vše se ani zítra, ani za měsíc nikam nevytratí, ani zavedením jednotného jízdného či wi-fi na okružní trase, ani výměnou zástupce starosty, přímo starosty či prezidenta.

Stejně jako pro většinu Moskvanu nepomine nutnost každý den se spouštět do teď smrtelně nebezpečné podzemky.

Psali jsme: VIDEO: 22 mrtvých po vykolejení metra v Moskvě, policie už zatýká  

Právě neustálé srovnávání stárnoucího a zdražujícího metra s rostoucí oblastí placeného parkování na povrchu budí v obyvateli města pocit paniky, asi jako přestupy na stanici Komsomolská během špičky.

Politické spekulování o tragédii je nepochybně nemístné. Dokud nebude jasné, co se mezi stanicemi Slovanský bulvár a Park vítězství vlastně stalo, není korektní požadovat odstoupení náčelníka metra či se ptát voličů starosty, proč pro něj hlasovali. Ale právě takové reakci veřejnosti budou moskevské úřady čelit, a to zvláště v případě, že vyšetřování tragédie nebude maximálně průzračné a vinu shodí na strojvůdce či jiného pěšáka.

Již dlouho, alespoň deset let, odborníci varují před nebezpečným technologickým zaostáváním země. Sovětská infrastruktura se opotřebovává, počet nehod na nebi, ve vodě, na zemi i v podzemí roste. Je otázka, za co jsme utratili výnosy z ropy a plynu za posledních 15 sladkých let.

Moskva má třetí největší síť metra na světě. O stavbě podzemní dráhy se v Moskvě začalo uvažovat už v období feudalismu, tehdy ale spíš šlo o možnosti výstavby okružní trasy s tunely ve více zastavěných částech. Práce započaly až v roce 1932 a první část, vybudovaná metodou výkopů hloubených z povrchu o délce 12 km byla slavnostně otevřena 15. 5. 1935.

Za 2. světové války sloužilo 25 km dokončených tratí jako protiletecké kryty, podobně jako tunely podzemní dráhy v Londýně. Výstavba pokračovala i za války a první hloubkový tunel byl otevřen v roce 1943. Další tratě byly raženy v hloubce 30 - 49 m, což je více než u nejhlubších londýnských tunelů.

Moskevské metro sice není největším metrem na světě co se týče celkové délky tratí, tím je metro v New Yorku, nejstarším metrem je zase metro londýnské, ale moskevské je ze všech nejvytíženější. Přepraví denně 8 - 9 miliónů cestujících, tj. ročně přibližně 3 miliardy (!!!).

Délka tratí je celkem 269 km, ovšem stále se staví další trasy. Má více než 160 stanic, z toho více než 50 je jich přestupních. Moskevské metro je také ze všech nejkrásnější. Proslulo výzdobou stanic a pocitem vzdušnosti, který navozují. Některé stanice krášlí mramorové obklady či bohaté štukování, lustry a nástěnné malby. Přepychové mramorové obložení je skutečně unikátní, píše quido.cz.