Fatální váhání USA a NATO? Kyjev prý marně žádal o rušičky ruských radarů

Kyjev - Ukrajinská vláda prý ještě minulý měsíc marně žádala Spojené státy a NATO o dodání citlivého zařízení, které je schopno rušit radary ruských protiletadlových systémů, aby nebyly schopny zaměřit své střely na letadla. Uvedl to zpravodajský server The Daily Beast. Nicméně připustil, že i kdyby Washington žádosti Kyjeva vyhověl, rušičky by nemohly být včas v provozu, aby ochránily malajsijský boeing z letu MH17 před zkázou.

Žádost Kyjeva následovala poté, co USA a NATO odhalily dodávky vyspělých ruských protiletadlových systémů separatistům na východě Ukrajiny. Podle USA nejspíš právě tyto střely před týdnem na východě Ukrajiny sestřelily boeing s téměř třemi stovkami lidí na palubě, i když vyšetřování ještě nedospělo k definitivním závěrům.

"V červnu mi (Ukrajinci) řekli, že jednou z jejich pěti hlavních priorit, které předložili USA a NATO, je získat pomoc v radioelektronickém boji," řekl serveru bývalý poradce amerického ministra obrany Caspara Weinbergera Philip Karber, který nyní spolupracuje s ukrajinskou armádou. Kyjev podle něj žádal o vybavení, které by mu umožnilo odhalovat a rušit radary baterií protiletadlových raket nepřítele.

Zdroj: YouTube

Rovněž bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili uvedl, že mu tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubyj tento měsíc řekl, že Ukrajina žádala o technologie umožňující vypátrat protiletadlové systémy. Saakašvili, který svedl s Ruskem v srpnu 2008 krátkou válku o separatistické provincie Abcházie a Jižní Osetie, nabídl své rady Ukrajině, čelící obdobné situaci. "Řekl mi (Parubyj), že zoufale potřebují od Američanů vybavení pro radioelektronický boj," tvrdil.

Dotázaní američtí představitelé ale prý o ukrajinské žádosti nevěděli. "Ukrajinská vláda žádala o podporu, ale nevěděli jsme dopodrobna, jaký typ podpory požadovali," řekl mluvčí Pentagonu Steve Warren.

Karber i další dotázaní experti připustili, že i kdyby Bílý dům okamžitě vyhověl a poskytl speciální letadla, pozemní rušičky a další vybavení, zařízení by nemohlo dorazit včas, aby ochránilo let MH17 a další letadla sestřelená rebely. Nemluvě o tom, že je nutné připočíst čas nutný na výcvik obsluhy.

Nicméně osud ukrajinské žádosti podle serveru svědčí, jak opatrně Američané přistupují k zapojení do ukrajinského konfliktu, ve kterém Moskva štědře podporuje separatisty.

Ukrajinská vláda v pátek požádala o asistenci při vyšetřování i Mezinárodní asociaci pro civilní letectví. Ta žádosti vyhověla. ICAO se obvykle na vyšetřování leteckých nehod přímo nepodílí. Nehody "pouze" eviduje a po uzavření vyšetřování přijímá závěrečnou zprávu. Závěry vyšetřování zpracuje do oběžníku, který pak včetně bezpečnostních opatření rozesílá svým členům. V historii ale došlo k několika případům, kdy ICAO převzalo vyšetřování

Šlo o dva případy sestřelů civilních letadel (let Libyan Arab Airlines, sestřelený v roce 1973 izraelskou stíhačkou a sestřel korejského boeingu nad Sachalinem v roce 1983) a jeden případ bombového útoku (let UTA 772, který se v roce 1989 zřítil v Nigeru). Panovaly tehdy obavy, že by vyšetřování – které podle předpisů měly vést právě státy, které byly podezřelé ze zavinění nehod – nemuselo probíhat správně, uvedl technet.idnes.cz.

Související

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) USA (Spojené státy americké) NATO

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 57 minutami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 1 hodinou

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 2 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 3 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy