ANALÝZA: Jak může skončit válka na Ukrajině? Anexí, rozdělením i novým státem

Stačilo jen několik hodin, aby ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek narušil evropský mír a bezpečnost a pokusil se zbavit Ukrajince práva na sebeurčení. Invaze na Ukrajinu pokračovala i v pátek leteckými, námořními a pozemními útoky a americké zdroje obeznámené s informacemi rozvědky varovaly, že hlavní město Kyjev může padnout během několika dní, napsal zpravodajský server CNN.

Putin základní cíle invaze vyjádřil jasně. Chce Ukrajinu odzbrojit, přerušit její vazby na NATO a ukončit snahy ukrajinského lidu o připojení k Západu. "Budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny," řekl těsně před zahájením vojenských úderů. "Také chceme postavit před soud ty, kteří se dopustili četných krvavých zločinů proti civilistům, včetně občanů Ruské federace," dodal a zopakoval tak nepodložené tvrzení o genocidě v oblastech ukrajinského Donbasu, které ovládají separatisté.

To jsou ve zkratce Putinovy cíle. Ale odhadnout, jak přesně je hodlá uskutečnit, je jiná věc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl odpovědět na opakované otázky týkající se cílů invaze na Ukrajinu a toho, kdy by nepřátelské akce mohly skončit. Historie však může posloužit jako vodítko pro možné vyústění Putinových kroků. Toto by mohly být pravděpodobné scénáře:

ANEXE KRYMU 2.0

Ruská vláda už uznala separatistické státečky Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) na východě Ukrajiny. Tento týden ruská armáda zacílila na mnohem větší části území, když zahájila ofenzívu v okolí Charkova, největšího města na východě Ukrajiny, a na jihu v okolí města Cherson.

Jestli se ruským silám podaří dobýt ukrajinské přístavní město Oděsu, je možné si představit pozemní most táhnoucí se přes celou jižní Ukrajinu, který by mohl dokonce spojit Podněstří - separatistickou enklávu v Moldavsku, kde jsou rozmístěny ruské jednotky - s Oděsou, Krymem a jižní a východní Ukrajinou.

ROZDĚLENÁ UKRAJINA

Putin ve svém tendenčním výkladu historie Ukrajinců a Rusů jako "jednoho národa" poznamenal, že západní okraj dnešní Ukrajiny začlenil do Sovětského svazu diktátor Josif Stalin. Části této oblasti dříve patřily meziválečnému Polsku, Československu a Rumunsku, a předtím Rakousku-Uhersku.

Pokud je Putinovým cílem rozdělení Ukrajiny, pak by se haličská Ukrajina a město Lvov v blízkosti polských hranic mohly potenciálně stát jakýmsi torzem Ukrajiny, zatímco by Rusko zaměřilo pozornost na východ země.

Podobné rozdělení by mohlo vést k tomu, že bude Ukrajina vypadat jako Německo v době studené války, řekl CNN ruský historik a spisovatel Alexander Etkind. "Západní Ukrajina bude závislejší na Evropě a východní část bude vtažena do ruské sféry vlivu, do které patří i Bělorusko."

Takové přepsání hranic by sice bylo rozpínavou fantazií, ale mohlo by oddělit to, co Moskva - ať už oprávněně, nebo ne - vnímá jako nacionalističtější část Ukrajiny. "Putin by byl rád, kdyby každý politicky aktivní a nezávisle smýšlející (Ukrajinec) opustil 'jeho' část Ukrajiny," dodal Etkind.

Možné rozdělení země Putin naznačil tento týden, když prohlásil: "Dovolte mi připomenout, že lidí žijících na územích, která jsou součástí dnešní Ukrajiny, se nikdo neptal, jak chtějí budovat svůj život, když vznikl Sovětský svaz, anebo po druhé světové válce," řekl a naznačil možnost referenda ve stylu Krymu.

PRORUSKÝ STÁT

Západní zpravodajské služby varují, že Rusko plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nahradit ji loutkovým režimem. Putin naznačil, že současnou demokraticky zvolenou vládu na Ukrajině považuje za nelegitimní, a vyjádřil politování nad svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Na Ukrajině však působí další politici, kteří by ochotně zaplnili řady silou prosazené proruské vlády.

Jedním z hlavních Putinových spojenců na Ukrajině je Viktor Medvedčuk, proruský politik a oligarcha. Na Ukrajině čelí obvinění z vlastizrady a je v domácím vězení.

NESTABILNÍ OKUPACE

Rusko tvrdí, že nechce být okupantem, ale lze si představit scénář, kdy se pokusí vnutit Ukrajině svou formu vlády tvrdé ruky. Pro Ukrajince by to byla hořká pilulka: žijí v zemi se svobodným tiskem, svobodnou politikou a tradicí pouličních protestů. Mnoho Ukrajinců se dívá na ruský politický systém - kde jsou skutečné opoziční protesty většinou zakázány nebo je velmi obtížné je organizovat - s velkou obavou.

NÁSILNÁ OKUPACE

Putin neměl nikdy problém podporovat despoty s mizivým respektem pro lidská práva. Ruské letectvo podporovalo prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce, kterému poskytlo ohromnou palebnou sílu k potlačení ozbrojených opozičních skupin v zemi a srovnalo přitom se zemí celé čtvrti.

Putinův vlastní politický vzestup začal pacifikací Čečenska, separatistické republiky na severním Kavkaze. Ruské tažení v Čečensku vyvrcholilo dosazením Ramzana Kadyrova, místního válečníka a bývalého povstalce, který je obviňován z toho, že kavkazskou republiku řídí jako své osobní léno.

REPUBLIKA STRACHU

Rusko má obávaný domácí bezpečnostní aparát, který vězní a pronásleduje disidenty a drží potenciálně nepohodlné oponenty mimo politiku. Ukrajinci žijící na Krymu - který Rusko obsadilo v roce 2014 a po referendu obecně pokládaném za zmanipulované ho anektovalo - na vlastní kůži zažili, jaké to je žít ve státě, kde má všemocné postavení ruská státní bezpečnostní služba FSB.

Filmový režisér Oleg Sencov, jeden z nejvýznamnějších bývalých ukrajinských vězňů svědomí, byl postaven před soud na základě obvinění, která skupiny na ochranu práv označily za absurdní. Byl zatčen na Krymu v roce 2014 poté, co se pokojně postavil proti ruské okupaci a obviněn mimo jiné z terorismu, obchodování se zbraněmi a organizování teroristické skupiny. V roce 2015 byl na 20 let do ruského vězení, ale v roce 2019 byl propuštěn v rámci výměny vězňů s Ukrajinou.

Související

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

Více souvisejících

Ukrajina ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

včera

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

včera

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

4. listopadu 2026 21:43

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

4. listopadu 2026 20:22

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

4. listopadu 2026 19:14

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy