Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa

Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.

V roce 2019 Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Děje se tak v rámci jevu nazvaného polární, respektive Arktické zesílení - tání sněhové pokrývky a ledu, které odráží sluneční záření, dál urychluje oteplování.

Vědci z Norska a Finska v nové studii analyzovali čtyři soubory dat o teplotách, které shromáždily satelity nad celou Arktidou od roku 1979. Výzkum ukázal, že Arktida se jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety.

Celá Země se v důsledku lidské činnosti od předindustriální éry podle odborníků oteplila o téměř 1,2 stupně Celsia.

"Vědecká literatura uvádí, že se Arktida otepluje asi dvakrát rychleji než zbytek planety, takže mě překvapilo, že náš závěr byl mnohem vyšší," uvedl jeden ze spoluautorů studie a člen finského meteorologického ústavu Antti Lipponen.

Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu - u norských Špicberků a ruské Nové země - se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba sedmkrát rychleji než ve zbytku světa.

Nejpokročilejší klimatické modely předpověděly, že se Arktida otepluje přibližně o třetinu méně, než ukazují nově shromážděná data, zjistil vědecký tým. Jiné výsledky lze podle nich vysvětlit zastaralostí předchozích modelů.

"Dalším krokem by mohlo být prozkoumání těchto modelů a zjištění, proč neodpovídají tomu, co vidíme při pozorování, a jaký to má dopad na budoucí klimatické prognózy," řekl Lipponen.

Oteplování Arktidy má vážné dopady nejen na tamní obyvatele a volně žijící zvířata, která se při lovu spoléhají na stálou ledovou pokrývku, ale i na celý svět. "Změna klimatu je způsobena člověkem a s oteplováním Arktidy budou její ledovce tát, což bude mít globální dopad na hladinu moří," řekl Lipponen.

Podle IPCC se hladina moří od roku 1900 zvýšila o 20 centimetrů. Od roku 1990 se však tempo růstu téměř ztrojnásobilo a podle různých studií by mohla hladina oceánů do konce století stoupnout o dalších 40 až 85 centimetrů. To ohrožuje nízko položené oblasti po celém světě - podle dřívějších studií je ohrožen mimo jiné Amsterodam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo město.

Související

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

Více souvisejících

arktida

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy