Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa

Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.

V roce 2019 Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Děje se tak v rámci jevu nazvaného polární, respektive Arktické zesílení - tání sněhové pokrývky a ledu, které odráží sluneční záření, dál urychluje oteplování.

Vědci z Norska a Finska v nové studii analyzovali čtyři soubory dat o teplotách, které shromáždily satelity nad celou Arktidou od roku 1979. Výzkum ukázal, že Arktida se jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety.

Celá Země se v důsledku lidské činnosti od předindustriální éry podle odborníků oteplila o téměř 1,2 stupně Celsia.

"Vědecká literatura uvádí, že se Arktida otepluje asi dvakrát rychleji než zbytek planety, takže mě překvapilo, že náš závěr byl mnohem vyšší," uvedl jeden ze spoluautorů studie a člen finského meteorologického ústavu Antti Lipponen.

Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu - u norských Špicberků a ruské Nové země - se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba sedmkrát rychleji než ve zbytku světa.

Nejpokročilejší klimatické modely předpověděly, že se Arktida otepluje přibližně o třetinu méně, než ukazují nově shromážděná data, zjistil vědecký tým. Jiné výsledky lze podle nich vysvětlit zastaralostí předchozích modelů.

"Dalším krokem by mohlo být prozkoumání těchto modelů a zjištění, proč neodpovídají tomu, co vidíme při pozorování, a jaký to má dopad na budoucí klimatické prognózy," řekl Lipponen.

Oteplování Arktidy má vážné dopady nejen na tamní obyvatele a volně žijící zvířata, která se při lovu spoléhají na stálou ledovou pokrývku, ale i na celý svět. "Změna klimatu je způsobena člověkem a s oteplováním Arktidy budou její ledovce tát, což bude mít globální dopad na hladinu moří," řekl Lipponen.

Podle IPCC se hladina moří od roku 1900 zvýšila o 20 centimetrů. Od roku 1990 se však tempo růstu téměř ztrojnásobilo a podle různých studií by mohla hladina oceánů do konce století stoupnout o dalších 40 až 85 centimetrů. To ohrožuje nízko položené oblasti po celém světě - podle dřívějších studií je ohrožen mimo jiné Amsterodam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo město.

Související

Více souvisejících

arktida

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 38 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy