V rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo pokročit, avšak stále mezi nimi panují značné neshody. Řekl to dnes izraelský premiér Naftali Bennett, když reagoval na nedělní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k izraelským poslancům. Bennett řekl, že nesouhlasí s přirovnáním ruské invaze na Ukrajinu k holokaustu, ale že také chápe, v jak těžké situaci Zelenskyj je.
"Myslím si, že holokaust nelze přirovnat k ničemu jinému. Bylo to jedinečné dění v lidských dějinách, metodické a masové vyhlazení národa v plynových komorách. Nechtěl bych ale být v jeho (Zelenského) situaci. Jeho národ čelí velmi obtížné válce, stovkám mrtvých a milionům přesunutých," řekl Bennett na konferenci pořádané zpravodajským serverem Ynet.
K rusko-ukrajinským jednáním řekl, že se Izrael bude spolu s dalšími zeměmi snažit válku ukončit. "Je k tomu ale daleko, protože stále existují sporné otázky, některé z nich naprosto zásadní. Nedávno se podařilo pokročit, ale rozdíly jsou pořád velké," pokračoval Bennett.
"Rusové původně požadovali Zelenského sesazení a odzbrojení ukrajinské armády. O tom se už nejedná. Základní ukrajinský požadavek bylo přijetí do NATO, a to už bylo také z jednání odstraněno, takže se dá říci, že se podařilo pokročit," sdělil premiér, jehož Financial Times minulý týden označil za hlavního prostředníka rozhovorů. Izrael má dobré vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou.
Bennett dnes řekl, že se zaměřuje na praktickou stránku pomoci Ukrajině. "Od první chvíle jsme posílali letadla s tunami zdravotnického materiálu a léky. Pomáháme v mnoha ohledech včetně prostřednictví v rozhovorech. Do Izraele už dorazilo 15.000 Ukrajinců. Někteří sem imigrují, další zůstanou, dokud válka neskončí. Nemáme se zač stydět a měli bychom být velmi hrdí," sdělil Bennett.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Související
Bennett po raketových útocích vyzval k likvidaci íránských jaderných zařízení
Putin slíbil, že nenechá zabít Zelenského, tvrdí izraelský expremiér Bennett
Naftali Bennett (Izrael) , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 51 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák