Británie chce kvůli mutacím zpřísnit pravidla karantény

Kvůli riziku, že nové mutace koronaviru mohou odolávat vakcínám, by Británie mohla zpřísnit pravidla karantény. Naznačil to dnes britský premiér Boris Johnson. Lidé přijíždějící do Británie ze zahraničí by podle něj mohli karanténu trávit v hotelích.

Johnson řekl, že zvažuje zpřísnění karanténních pravidel pro cestující do Británie. Je třeba si uvědomit, že je tu "přinejmenším teoretické nebezpečí", že přichází nová varianta, která maří očkování, varoval Johnson. Proto země musí mít toto nebezpečí pod kontrolou.

Nové mutace viru otvírají vyhlídky na mnohem delší boj s patogenem, než se dosud předpokládalo. I vědci se obávají, že mutace by mohly být smrtelnější a vakcíny proti nim méně účinné.

"Chceme mít jistotu, že ochráníme naše obyvatele, že ochráníme tuto zemi před reinfekcí ze zahraničí," řekl Johnson. "Potřebujeme řešení," dodal.

Johnson řekl, že britská vláda zvažuje možnost vyčlenění "karanténních hotelů", v nichž by cestovatelé ze zahraničí platili za izolaci. "Nápad podívat se na hotely je jistě něco, na čem nyní aktivně pracujeme," řekl Johnson.

Nyní pro lidi cestující do Británie bez ohledu na negativní test předkládaný po příjezdu čeká povinná desetidenní karanténa, kterou ale lze za určitých podmínek přerušit dříve.

Přísnější karanténa by podle zpravodajské televize ITV mohla být podobná jako v Austrálii, kde lidé přijíždějící ze zahraničí musí strávit v hotelu alespoň 14 dní. Britská vláda by podobu opatření měla oznámit v úterý.

Británie oproti zemím Evropské unie poměrně masivně očkuje, je však také zemí, kde se poprvé objevila nová výrazně nakažlivější mutace koronaviru. Johnson dnes řekl, že Británie směřuje k naplnění cíle oočkovat zranitelné skupiny do 15. února.

Podle vědců se dokáže vyhnout protilátkám mutace, která byla identifikována v Jihoafrické republice. Panují proto obavy, že stávající vakcíny, nebo ty, které jsou teprve ve fázi vývoje, by mohly být proti ní méně účinné.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dnes prohlásil, že nové infekčnější mutace nutí vládu k větší opatrnosti, pokud jde o rozvolňování restrikcí. Podle britské vlády je nakažlivější mutace také možná o 30 procent smrtonosnější než původní kmen.

"Není pochyb o tom, že nová varianta učinila tento boj mnohem obtížnějším," řekl Hancock na tiskové konferenci. "Zásadním vzkazem je, že musíme být obezřetní," zdůraznil Hancock.

Ministr zároveň upozornil, že v anglických nemocnicích je 37.000 pacientů s koronavirem a "více lidí na ventilátorech, než kdykoli za celou tuto pandemii".

Počty nových případů koronavirové nákazy sice v Británii klesají, ale počet lidí v nemocnicích je nadále vysoký, stejně jako počty zemřelých. Dnes do britských statistik přibylo 22.195 nakažených a 592 zemřelých. Celkový počet úmrtí se blíží 100.000 a je čtvrtý nejvyšší na světě.

Sousední Francie hlásí více než 1000 nově hospitalizovaných lidí za poslední dva dny, což je největší nárůst od poloviny listopadu. Počet pacientů na jednotkách intenzivní péče poprvé od 9. prosince překročil 3000.

Stále více zdravotnických expertů ve Francii volá po třetím lockdownu, ale podle místních médií se chce prezident Emmanuel Macron tvrdé celoplošné karanténě vyhnout. Doufá přitom, že zabere zákaz nočního vycházení, který země zavedla před deseti dny.

Ve Francii, která má zhruba 68 milionů obyvatel, tedy asi o dva miliony více než Británie, přibylo za posledních 24 hodin 4240 nových případů koronavirové nákazy. Dohromady už ve Francii testy infekci prokázaly ve více než třech milionech případů, v Británii dokonce u téměř 3,7 milionu. Oficiální počet zemřelých s covidem dnes ve Francii vzrostl o 445 na 73.494.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy