Británie hlásí 569 obětí COVID-19 za den, je to rekord. Johnson má stále příznaky

V Británii zemřelo na nemoc COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 569 lidí, čímž byl těsně překonán středeční smutný rekord, kdy úřady ohlásily smrt 563 pacientů v nemocnicích. Celkový počet obětí nákazy tím vystoupal téměř o čtvrtinu na 2921.

Koronavirus se v Británii potvrdil již u 33.718 lidí, napsala s odvoláním na statistiky místního ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Podle vládního zdroje, na který se agentura odvolává, by mohla Británie podle nejpesimističtějšího scénáře mít až 50.000 obětí a úspěchem bude, když jejich počet nepřekročí 20.000.

Británie se řadí mezi nejhůře zasažené země na světě, eviduje nyní největší počet obětí nemoci COVID-19 po Itálii, Španělsku, USA, Francii Číně a Íránu.

Vláda čelí silné kritice kvůli tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Testování co největšího počtu lidí je přitom podle mnoha zdravotnických expertů nejúčinnější metodou pro zastavení šíření nákazy a je také cestou k nastartování ekonomiky, která silně trpí kvůli ochranným opatřením. Ministr Matt Hancock, který se koronavirem rovněž nakazil, dnes v reakci na výtky představil plán, podle nějž by Británie měla brzy získat kapacitu k provedení až 100.000 testů na koronavirus denně.

Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Británii provedeno od začátku pandemie celkem 163.194 testů, zatímco například Německo dokáže otestovat až půl milionu pacientů týdně.

Pokud jde o vývoj počtu úmrtí, nejpesimističtější vládní scénář počítá s 50.000 mrtvými, sdělil Reuters zdroj obeznámený s vládními krizovými debatami. Takový scénář by nastal v případě, že by lidé nedodržovali izolaci, ale země k němu nyní údajně nesměřuje. Podle zdroje projekce ukazují, že nejhorším dnem, pokud jde o nárůst počtu obětí, by měl být 12. duben, na který letos připadá Velikonoční neděle. Nejoptimističtější scénář pak podle zdroje počítá s 20.000 oběťmi.

Ministr Hancock dnes rovněž řekl, že vláda by chtěla vydávat potvrzení o imunitě lidem, u kterých se prokáže rezistence vůči koronaviru. Problém ale je v tom, že výzkum ještě tak daleko nepokročil.

Lidé, kteří už nemocí COVID-19 prošli, mají proti viru, jenž ji způsobuje, protilátky. Není ale jasné, jak dlouho jim taková imunita vydrží. "Pro vědu je příliš brzy, aby do toho mohla vnést jasno. Přeji si, abychom to mohli dělat, ale důvodem, proč nemůžeme, je to, že věda ještě nepokročila tak daleko," poznamenal Hancock k možnému vydávání certifikátů.

Johnson má stále příznaky COVID-19, z izolace chtěl vyjít v pátek

Britský premiér Boris Johnson nadále vykazuje mírné symptomy onemocnění COVID-19, ačkoliv se podle předchozích vyjádření chystal již v pátek vyjít z izolace. Podle agentury Reuters to dnes oznámil jeho mluvčí, který rovněž naznačil, že premiér možná bude muset zůstat v izolaci déle, než původně plánovaných sedm dní. Konečné rozhodnutí učiní úřad premiéra na základě doporučení lékařů a odborníků.

U Johnsona se potvrdila nákaza koronavirem minulý pátek jako u prvního lídra ze skupiny zemí G7. Premiér podstoupil testy poté, co se u něj den předtím objevil suchý kašel a zvýšená teplota. Uchýlil se do izolace ve svém vládním bytě, podle svých vyjádření však stále stojí v čele snah britské vlády o zastavení postupu pandemie.

Johnsonův mluvčí dnes uvedl, že premiér bude nadále usilovat o to, aby opustil izolaci za sedm dní od pozitivního testu, jak doporučují britské zdravotnické úřady. Na otázku novinářů, zda není trvání na vystoupení z karantény i přes pokračující příznaky onemocnění nezodpovědné a proti doporučením lékařů mluvčí odvětil, že se bude premiér striktně řídit radami expertů.

Jelikož britské zdravotnické úřady doporučují dodržovat izolaci po celou dobu trvání symptomů nemoci COVID-19, existuje možnost, že Johnson v pátek karanténu neopustí.

Premiérův záměr držet se v izolaci jen po sedm dní kritizovala již dříve labouristická poslankyně Rosena Allinová-Khanová. Ta Johnsona vyzvala, aby v karanténě zůstal další týden a strávil tam celkem 14 dní, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z koronaviru se již zotavil britský princ Charles, u nějž se objevily mírné příznaky v druhé polovině března a po pozitivním testu rovněž strávil týden v karanténě. Později však ve videovzkazu řekl, že ačkoli se uzdravil, stále si drží společenský odstup a izoluje se.

Královna Alžběta II. se podle Buckinghamského paláce setkala s Charlesem naposledy před datem, kdy mohl být infekční. S Johnsonem nepřišla do osobního styku již několik týdnů. Tradiční každotýdenní schůzky mezi premiérem a královnou se nyní konají telefonicky.

Ve stejný den jako u Johnsona se nákaza prokázala také u britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Chris Whitty, hlavní poradce vlády pro zdravotnické otázky, si pak naordinoval izolaci poté, co se u něj projevily symptomy nemoci COVID-19. Některé komentáře po pozitivních testech Johnsona a Hancocka zmiňovaly obavu, zda bude kabinet schopný účinně reagovat na koronavirovou krizi, pokud onemocní ještě další členové vlády.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Král Charles III. (Karel III.) Matt Hancock (britský politik) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 4 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 5 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 10 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu

Vivian Spohr, manželka generálního ředitele Lufthansy Carstena Spohra, je vyšetřována kvůli zabití z nedbalosti po smrtelné dopravní nehodě na italském ostrově Sardinie. Měla údajně srazit a zabít 24letou ženu na přechodu během své dovolené na Sicílii.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy