Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl tvrzení, že britský premiér Boris Johnson zhatil možnou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem na jaře 2022. V exkluzivním rozhovoru pro The Guardian označil Zelenskyj tato tvrzení za „nelogická“ a uvedl, že Johnson neměl žádný vliv na jeho rozhodnutí, když se Ukrajina rozhodla neuzavírat dohodu s Ruskem.

„Bylo několik přístupů s ultimáty a nikdy jsem jim nedal svůj souhlas,“ řekl Zelenskyj o ruských požadavcích na ukončení invaze. Na přímou otázku, zda měl Johnson nějaký vliv, prezident odpověděl: „To nesedí logicky. Co nás měl přesvědčovat?“

Tato tvrzení o Johnsonově návštěvě a údajné zmeškané šanci na mír mohou působit jako historický detail, ale nabírají nový význam v kontextu pokusů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody, která by ukončila válku. Trump se chystá setkat se Zelenským, což vzbuzuje obavy v západních metropolích, že by mohl vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby souhlasila s dohodou, která by byla pro Rusko výhodná.

Kreml využívá příběh o Johnsonově návštěvě k tomu, aby naznačil, že Ukrajina odmítla mírovou dohodu na západní pokyn. Sám Johnson dříve nazval tato tvrzení „ruskou propagandou“.

Bývalý britský premiér přicestoval do Kyjeva v dubnu 2022, šest týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Společně s Zelenským se procházel ulicemi Kyjeva a veřejně potvrdil britskou podporu Ukrajině.

Teorie, že Johnson použil svou návštěvu k tomu, aby zajistil, že Ukrajina nepodepíše mírovou dohodu s Ruskem, poprvé vyšla najevo v článku respektovaného ukrajinského média Ukrainska Pravda v květnu 2022. Podle tohoto článku se ukrajinští a ruští vyjednavači dohodli na širokém rámcovém dohodě během setkání v Istanbulu na konci března.

O týden později, jak se uvádí, Johnson přicestoval s poselstvím, že „Putin je válečný zločinec, musí být pod tlakem, ne vyjednávat“, podle jednoho ze zdrojů uvedených v článku.

V listopadu 2023 David Arakhamia, člen Zelenského vyjednávacího týmu v Istanbulu, uvedl, že Johnson přišel do Kyjeva a sdělil, že Ukrajina s Ruskem nic podepsat nebude a měla by se soustředit na boj. Tato slova vzápětí využili ruští představitelé, kteří je interpretovali jako důkaz, že Západ tlačil Ukrajinu k pokračování války.

„Je smutné, že následovali příkazy pana Johnsona. Jak řekl pan Arakhamia: ‚Mohli jsme tuto vojenskou činnost ukončit před rokem a půl, ale Britové nás od toho odradili, tak jsme to odmítli. A kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje,‘“ uvedl Putin.

Zelenskyj v rozhovoru pro Guardian uvedl, že tlak na uzavření dohody už ve skutečnosti opadl ještě před tím, než Johnson přicestoval v dubnu. Ruské síly již byly vyhnány z předměstí Kyjeva.

„Zpočátku byli lidé, kteří mě chtěli zabít, padaly výstřely … a paralelně s tím byly ultimáta a telefonáty od různých lidí,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinští a ruští vyjednavači se setkali několikrát v Bělorusku a Turecku, ale podmínky požadované Ruskem byly vždy ponižující. „Řekl jsem: ‚Tohle nemůže být. Porušuje to práva našich občanů, ústavu. Byla by to naprostá zrada. Nepodvolíme se Putinovým ultimátům,‘“ tvrdil Zelenskyj.

Simon Shuster, novinář, který napsal biografii Zelenského, uvedl, že prezident Ukrajiny v závěru března 2022 skutečně zvažoval možnost jednat s Putinem a dosáhnout dohody na základě návrhu, který byl vypracován v Istanbulu.

Nicméně klíčové otázky týkající se statusu území zůstaly nevyřešeny a během vyjednávání vyplavily hrůzné zprávy o zvěrstvech v Buči a dalších městech, když ruské síly ustupovaly z Kyjeva, což značně ztížilo přijetí jakékoli dohody.

Možná ještě větší problém představovalo to, že ačkoli někteří západní politici vyzývali Ukrajinu k uzavření dohody, nikdo nebyl ochoten poskytnout záruky bezpečnosti, které by ji podpořily.

„Ukrajina byla ponechána na milost ruskému slovu. Po Buči to vypadalo jako špatný nápad. Navíc Ukrajina právě dosáhla velkého vojenského vítězství a Zelenskyj chtěl udržet tuto momentum na bojišti. Boris ho v tom podporoval. Ale byl to jen jeden z relativně malých faktorů,“ uvedl Shuster.

Zelenskyj dodal, že návštěva Johnsona už v té době nedávala smysl v kontextu tvrzení, že na Ukrajinu vyvíjel tlak, aby pokračovala v boji.

„Můžete si představit, že by to bylo logické, kdybychom byli v opravdu těžké situaci a byli bychom ochotni souhlasit s čímkoli. Oni nás vydírají, Johnson přijde a říká: ‚Jsme s vámi, držte se toho, nedávejte se do rukou Rusům.‘ Můžete si představit, že to nějak takto šlo,“ řekl Zelenskyj.

„Ale když Johnson přišel, už jsme je vyhnali z Kyjeva. Když Johnson přišel, my jsme už procházeli Kyjevem. Už jsme je vyhnali z oblasti. Takže není logické, že by mě mohl tlačit. Tlačit na co?“ 

Související

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

Boris Johnson ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 4 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 7 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 12 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy