Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl tvrzení, že britský premiér Boris Johnson zhatil možnou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem na jaře 2022. V exkluzivním rozhovoru pro The Guardian označil Zelenskyj tato tvrzení za „nelogická“ a uvedl, že Johnson neměl žádný vliv na jeho rozhodnutí, když se Ukrajina rozhodla neuzavírat dohodu s Ruskem.

„Bylo několik přístupů s ultimáty a nikdy jsem jim nedal svůj souhlas,“ řekl Zelenskyj o ruských požadavcích na ukončení invaze. Na přímou otázku, zda měl Johnson nějaký vliv, prezident odpověděl: „To nesedí logicky. Co nás měl přesvědčovat?“

Tato tvrzení o Johnsonově návštěvě a údajné zmeškané šanci na mír mohou působit jako historický detail, ale nabírají nový význam v kontextu pokusů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody, která by ukončila válku. Trump se chystá setkat se Zelenským, což vzbuzuje obavy v západních metropolích, že by mohl vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby souhlasila s dohodou, která by byla pro Rusko výhodná.

Kreml využívá příběh o Johnsonově návštěvě k tomu, aby naznačil, že Ukrajina odmítla mírovou dohodu na západní pokyn. Sám Johnson dříve nazval tato tvrzení „ruskou propagandou“.

Bývalý britský premiér přicestoval do Kyjeva v dubnu 2022, šest týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Společně s Zelenským se procházel ulicemi Kyjeva a veřejně potvrdil britskou podporu Ukrajině.

Teorie, že Johnson použil svou návštěvu k tomu, aby zajistil, že Ukrajina nepodepíše mírovou dohodu s Ruskem, poprvé vyšla najevo v článku respektovaného ukrajinského média Ukrainska Pravda v květnu 2022. Podle tohoto článku se ukrajinští a ruští vyjednavači dohodli na širokém rámcovém dohodě během setkání v Istanbulu na konci března.

O týden později, jak se uvádí, Johnson přicestoval s poselstvím, že „Putin je válečný zločinec, musí být pod tlakem, ne vyjednávat“, podle jednoho ze zdrojů uvedených v článku.

V listopadu 2023 David Arakhamia, člen Zelenského vyjednávacího týmu v Istanbulu, uvedl, že Johnson přišel do Kyjeva a sdělil, že Ukrajina s Ruskem nic podepsat nebude a měla by se soustředit na boj. Tato slova vzápětí využili ruští představitelé, kteří je interpretovali jako důkaz, že Západ tlačil Ukrajinu k pokračování války.

„Je smutné, že následovali příkazy pana Johnsona. Jak řekl pan Arakhamia: ‚Mohli jsme tuto vojenskou činnost ukončit před rokem a půl, ale Britové nás od toho odradili, tak jsme to odmítli. A kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje,‘“ uvedl Putin.

Zelenskyj v rozhovoru pro Guardian uvedl, že tlak na uzavření dohody už ve skutečnosti opadl ještě před tím, než Johnson přicestoval v dubnu. Ruské síly již byly vyhnány z předměstí Kyjeva.

„Zpočátku byli lidé, kteří mě chtěli zabít, padaly výstřely … a paralelně s tím byly ultimáta a telefonáty od různých lidí,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinští a ruští vyjednavači se setkali několikrát v Bělorusku a Turecku, ale podmínky požadované Ruskem byly vždy ponižující. „Řekl jsem: ‚Tohle nemůže být. Porušuje to práva našich občanů, ústavu. Byla by to naprostá zrada. Nepodvolíme se Putinovým ultimátům,‘“ tvrdil Zelenskyj.

Simon Shuster, novinář, který napsal biografii Zelenského, uvedl, že prezident Ukrajiny v závěru března 2022 skutečně zvažoval možnost jednat s Putinem a dosáhnout dohody na základě návrhu, který byl vypracován v Istanbulu.

Nicméně klíčové otázky týkající se statusu území zůstaly nevyřešeny a během vyjednávání vyplavily hrůzné zprávy o zvěrstvech v Buči a dalších městech, když ruské síly ustupovaly z Kyjeva, což značně ztížilo přijetí jakékoli dohody.

Možná ještě větší problém představovalo to, že ačkoli někteří západní politici vyzývali Ukrajinu k uzavření dohody, nikdo nebyl ochoten poskytnout záruky bezpečnosti, které by ji podpořily.

„Ukrajina byla ponechána na milost ruskému slovu. Po Buči to vypadalo jako špatný nápad. Navíc Ukrajina právě dosáhla velkého vojenského vítězství a Zelenskyj chtěl udržet tuto momentum na bojišti. Boris ho v tom podporoval. Ale byl to jen jeden z relativně malých faktorů,“ uvedl Shuster.

Zelenskyj dodal, že návštěva Johnsona už v té době nedávala smysl v kontextu tvrzení, že na Ukrajinu vyvíjel tlak, aby pokračovala v boji.

„Můžete si představit, že by to bylo logické, kdybychom byli v opravdu těžké situaci a byli bychom ochotni souhlasit s čímkoli. Oni nás vydírají, Johnson přijde a říká: ‚Jsme s vámi, držte se toho, nedávejte se do rukou Rusům.‘ Můžete si představit, že to nějak takto šlo,“ řekl Zelenskyj.

„Ale když Johnson přišel, už jsme je vyhnali z Kyjeva. Když Johnson přišel, my jsme už procházeli Kyjevem. Už jsme je vyhnali z oblasti. Takže není logické, že by mě mohl tlačit. Tlačit na co?“ 

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 2 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 3 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 6 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 9 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy