Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl tvrzení, že britský premiér Boris Johnson zhatil možnou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem na jaře 2022. V exkluzivním rozhovoru pro The Guardian označil Zelenskyj tato tvrzení za „nelogická“ a uvedl, že Johnson neměl žádný vliv na jeho rozhodnutí, když se Ukrajina rozhodla neuzavírat dohodu s Ruskem.

„Bylo několik přístupů s ultimáty a nikdy jsem jim nedal svůj souhlas,“ řekl Zelenskyj o ruských požadavcích na ukončení invaze. Na přímou otázku, zda měl Johnson nějaký vliv, prezident odpověděl: „To nesedí logicky. Co nás měl přesvědčovat?“

Tato tvrzení o Johnsonově návštěvě a údajné zmeškané šanci na mír mohou působit jako historický detail, ale nabírají nový význam v kontextu pokusů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody, která by ukončila válku. Trump se chystá setkat se Zelenským, což vzbuzuje obavy v západních metropolích, že by mohl vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby souhlasila s dohodou, která by byla pro Rusko výhodná.

Kreml využívá příběh o Johnsonově návštěvě k tomu, aby naznačil, že Ukrajina odmítla mírovou dohodu na západní pokyn. Sám Johnson dříve nazval tato tvrzení „ruskou propagandou“.

Bývalý britský premiér přicestoval do Kyjeva v dubnu 2022, šest týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Společně s Zelenským se procházel ulicemi Kyjeva a veřejně potvrdil britskou podporu Ukrajině.

Teorie, že Johnson použil svou návštěvu k tomu, aby zajistil, že Ukrajina nepodepíše mírovou dohodu s Ruskem, poprvé vyšla najevo v článku respektovaného ukrajinského média Ukrainska Pravda v květnu 2022. Podle tohoto článku se ukrajinští a ruští vyjednavači dohodli na širokém rámcovém dohodě během setkání v Istanbulu na konci března.

O týden později, jak se uvádí, Johnson přicestoval s poselstvím, že „Putin je válečný zločinec, musí být pod tlakem, ne vyjednávat“, podle jednoho ze zdrojů uvedených v článku.

V listopadu 2023 David Arakhamia, člen Zelenského vyjednávacího týmu v Istanbulu, uvedl, že Johnson přišel do Kyjeva a sdělil, že Ukrajina s Ruskem nic podepsat nebude a měla by se soustředit na boj. Tato slova vzápětí využili ruští představitelé, kteří je interpretovali jako důkaz, že Západ tlačil Ukrajinu k pokračování války.

„Je smutné, že následovali příkazy pana Johnsona. Jak řekl pan Arakhamia: ‚Mohli jsme tuto vojenskou činnost ukončit před rokem a půl, ale Britové nás od toho odradili, tak jsme to odmítli. A kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje,‘“ uvedl Putin.

Zelenskyj v rozhovoru pro Guardian uvedl, že tlak na uzavření dohody už ve skutečnosti opadl ještě před tím, než Johnson přicestoval v dubnu. Ruské síly již byly vyhnány z předměstí Kyjeva.

„Zpočátku byli lidé, kteří mě chtěli zabít, padaly výstřely … a paralelně s tím byly ultimáta a telefonáty od různých lidí,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinští a ruští vyjednavači se setkali několikrát v Bělorusku a Turecku, ale podmínky požadované Ruskem byly vždy ponižující. „Řekl jsem: ‚Tohle nemůže být. Porušuje to práva našich občanů, ústavu. Byla by to naprostá zrada. Nepodvolíme se Putinovým ultimátům,‘“ tvrdil Zelenskyj.

Simon Shuster, novinář, který napsal biografii Zelenského, uvedl, že prezident Ukrajiny v závěru března 2022 skutečně zvažoval možnost jednat s Putinem a dosáhnout dohody na základě návrhu, který byl vypracován v Istanbulu.

Nicméně klíčové otázky týkající se statusu území zůstaly nevyřešeny a během vyjednávání vyplavily hrůzné zprávy o zvěrstvech v Buči a dalších městech, když ruské síly ustupovaly z Kyjeva, což značně ztížilo přijetí jakékoli dohody.

Možná ještě větší problém představovalo to, že ačkoli někteří západní politici vyzývali Ukrajinu k uzavření dohody, nikdo nebyl ochoten poskytnout záruky bezpečnosti, které by ji podpořily.

„Ukrajina byla ponechána na milost ruskému slovu. Po Buči to vypadalo jako špatný nápad. Navíc Ukrajina právě dosáhla velkého vojenského vítězství a Zelenskyj chtěl udržet tuto momentum na bojišti. Boris ho v tom podporoval. Ale byl to jen jeden z relativně malých faktorů,“ uvedl Shuster.

Zelenskyj dodal, že návštěva Johnsona už v té době nedávala smysl v kontextu tvrzení, že na Ukrajinu vyvíjel tlak, aby pokračovala v boji.

„Můžete si představit, že by to bylo logické, kdybychom byli v opravdu těžké situaci a byli bychom ochotni souhlasit s čímkoli. Oni nás vydírají, Johnson přijde a říká: ‚Jsme s vámi, držte se toho, nedávejte se do rukou Rusům.‘ Můžete si představit, že to nějak takto šlo,“ řekl Zelenskyj.

„Ale když Johnson přišel, už jsme je vyhnali z Kyjeva. Když Johnson přišel, my jsme už procházeli Kyjevem. Už jsme je vyhnali z oblasti. Takže není logické, že by mě mohl tlačit. Tlačit na co?“ 

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy