Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl tvrzení, že britský premiér Boris Johnson zhatil možnou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem na jaře 2022. V exkluzivním rozhovoru pro The Guardian označil Zelenskyj tato tvrzení za „nelogická“ a uvedl, že Johnson neměl žádný vliv na jeho rozhodnutí, když se Ukrajina rozhodla neuzavírat dohodu s Ruskem.

„Bylo několik přístupů s ultimáty a nikdy jsem jim nedal svůj souhlas,“ řekl Zelenskyj o ruských požadavcích na ukončení invaze. Na přímou otázku, zda měl Johnson nějaký vliv, prezident odpověděl: „To nesedí logicky. Co nás měl přesvědčovat?“

Tato tvrzení o Johnsonově návštěvě a údajné zmeškané šanci na mír mohou působit jako historický detail, ale nabírají nový význam v kontextu pokusů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody, která by ukončila válku. Trump se chystá setkat se Zelenským, což vzbuzuje obavy v západních metropolích, že by mohl vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby souhlasila s dohodou, která by byla pro Rusko výhodná.

Kreml využívá příběh o Johnsonově návštěvě k tomu, aby naznačil, že Ukrajina odmítla mírovou dohodu na západní pokyn. Sám Johnson dříve nazval tato tvrzení „ruskou propagandou“.

Bývalý britský premiér přicestoval do Kyjeva v dubnu 2022, šest týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Společně s Zelenským se procházel ulicemi Kyjeva a veřejně potvrdil britskou podporu Ukrajině.

Teorie, že Johnson použil svou návštěvu k tomu, aby zajistil, že Ukrajina nepodepíše mírovou dohodu s Ruskem, poprvé vyšla najevo v článku respektovaného ukrajinského média Ukrainska Pravda v květnu 2022. Podle tohoto článku se ukrajinští a ruští vyjednavači dohodli na širokém rámcovém dohodě během setkání v Istanbulu na konci března.

O týden později, jak se uvádí, Johnson přicestoval s poselstvím, že „Putin je válečný zločinec, musí být pod tlakem, ne vyjednávat“, podle jednoho ze zdrojů uvedených v článku.

V listopadu 2023 David Arakhamia, člen Zelenského vyjednávacího týmu v Istanbulu, uvedl, že Johnson přišel do Kyjeva a sdělil, že Ukrajina s Ruskem nic podepsat nebude a měla by se soustředit na boj. Tato slova vzápětí využili ruští představitelé, kteří je interpretovali jako důkaz, že Západ tlačil Ukrajinu k pokračování války.

„Je smutné, že následovali příkazy pana Johnsona. Jak řekl pan Arakhamia: ‚Mohli jsme tuto vojenskou činnost ukončit před rokem a půl, ale Britové nás od toho odradili, tak jsme to odmítli. A kde je teď pan Johnson? A válka pokračuje,‘“ uvedl Putin.

Zelenskyj v rozhovoru pro Guardian uvedl, že tlak na uzavření dohody už ve skutečnosti opadl ještě před tím, než Johnson přicestoval v dubnu. Ruské síly již byly vyhnány z předměstí Kyjeva.

„Zpočátku byli lidé, kteří mě chtěli zabít, padaly výstřely … a paralelně s tím byly ultimáta a telefonáty od různých lidí,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinští a ruští vyjednavači se setkali několikrát v Bělorusku a Turecku, ale podmínky požadované Ruskem byly vždy ponižující. „Řekl jsem: ‚Tohle nemůže být. Porušuje to práva našich občanů, ústavu. Byla by to naprostá zrada. Nepodvolíme se Putinovým ultimátům,‘“ tvrdil Zelenskyj.

Simon Shuster, novinář, který napsal biografii Zelenského, uvedl, že prezident Ukrajiny v závěru března 2022 skutečně zvažoval možnost jednat s Putinem a dosáhnout dohody na základě návrhu, který byl vypracován v Istanbulu.

Nicméně klíčové otázky týkající se statusu území zůstaly nevyřešeny a během vyjednávání vyplavily hrůzné zprávy o zvěrstvech v Buči a dalších městech, když ruské síly ustupovaly z Kyjeva, což značně ztížilo přijetí jakékoli dohody.

Možná ještě větší problém představovalo to, že ačkoli někteří západní politici vyzývali Ukrajinu k uzavření dohody, nikdo nebyl ochoten poskytnout záruky bezpečnosti, které by ji podpořily.

„Ukrajina byla ponechána na milost ruskému slovu. Po Buči to vypadalo jako špatný nápad. Navíc Ukrajina právě dosáhla velkého vojenského vítězství a Zelenskyj chtěl udržet tuto momentum na bojišti. Boris ho v tom podporoval. Ale byl to jen jeden z relativně malých faktorů,“ uvedl Shuster.

Zelenskyj dodal, že návštěva Johnsona už v té době nedávala smysl v kontextu tvrzení, že na Ukrajinu vyvíjel tlak, aby pokračovala v boji.

„Můžete si představit, že by to bylo logické, kdybychom byli v opravdu těžké situaci a byli bychom ochotni souhlasit s čímkoli. Oni nás vydírají, Johnson přijde a říká: ‚Jsme s vámi, držte se toho, nedávejte se do rukou Rusům.‘ Můžete si představit, že to nějak takto šlo,“ řekl Zelenskyj.

„Ale když Johnson přišel, už jsme je vyhnali z Kyjeva. Když Johnson přišel, my jsme už procházeli Kyjevem. Už jsme je vyhnali z oblasti. Takže není logické, že by mě mohl tlačit. Tlačit na co?“ 

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

včera

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

včera

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

včera

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

včera

včera

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

včera

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

včera

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

včera

Donald Trump

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

včera

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy