Geopolitické hry v době koronaviru. Ruská pomoc není zadarmo, varuje analytik

NÁZOR - Fráze "srdečné pozdravy z Ruska" nikdy nezestárne, konstatuje Mathieu Boulègue v komentáři pro server Moscow Times. Bezpečnostní analytik z Královského institutu pro mezinárodní vztahy poukazuje, že uvedená slova se nacházela i na vojenských letedlech, které ruské úřady poslaly v březnu do Itálie v rámci "zdravotnické pomoci" vybraným západním zemím.

Šarmantní ofenziva

"Využívání pandemie" Moskvou začalo 22. března dodávkami zdravotnického vybavení do Itálie, poukazuje analytik. Dodává, že vojenská letadla naplněná až po okraj zásobami byla při svém odletu pompézně natáčena.

Od počátku je ale užitečnost ruské pomoci zpochybňována a italští aktivisté tvrdí, že dodaný materiál se nehodí pro místní podmínky, upozorňuje Boulègue. Dodává, že zásilky například nezahrnují plicní ventilátory a další životně důležité přístroje na podporu dýchání.

Krom zdravotnického materiálu poslalo Rusko do Itálie také zdravotnickou brigádu a vojenské lékaře, včetně virologů, připomíná expert. Konstatuje, že to představuje pro Rusko příležitost získat zkušenost se zadržováním šíření koronaviru.

Tato "šarmantní ofenziva" Moskvy pokračovala i 1. dubna, kdy americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru dojednali vyslání podobného vojenského letounu do Spojených států, upozorňuje odborník s tím, že nešlo o aprílový žert. Doplňuje, že zásilka obsahovala zdravotnický materiál a tentokrát i plicní ventilátory a respirátory pro osoby pracující v první linii.

"Pomocná ruka Moskvy je čistě geopolitická," píše Boulègue . Deklaruje, že v případě Itálie má podtrhnout absenci evropské solidarity v boji s pandemií, zatímco v případě Spojených států má ukázat slabost Washingtonu a jeho neschopnost poradit si s vnitřní krizí, především ve světle toho, že materiál nebyl darován, ale zakoupen, a to od ruské firmy, která se nachází na americkém sankčním seznamu a má vazby na zbrojní průmysl.

Tyto symboliku oficiální ruský výklad pro domácí publikum neopomene zmínit, očekává analytik. Dodává, že stejně tak je šířeno tvrzení, že zatímco svět se potýká s koronavirem, blahosklonný Kreml obětoval tolik potřebný zdravotnický materiál, který by jinak mohl zachraňovat ruské občany.

Situace je spojená se skutečností, že Moskva vyslala do obou zemí vojenská, nikoliv civilní letadla, poukazuje Boulègue . Soudí, že Kreml chce ve světle mezinárodních sankcí, které byly na Rusko uvaleny po nezákonné anexi Krymu v roce 2014, nyní ukázat, že umí využívat armádu i k "dobré věci".

Skvělá PR operace

"Ruskou zdravotnickou pomoc by šlo interpretovat jako akt nesobecké mezinárodní solidarity, pokud by Moskva poslala stejnou pomoc také Španělsku," pokračuje expert. Tvrdí, že ve skutečnosti jde o samoúčelnou PR operaci, která má za cíl dosáhnout bezprostřední i budoucí ústupky ze strany Západu, protože ruské dary vždy něco stojí.

Otázka tak podle analytika zní, o co Moskvě skutečně jde. Nejdosažitelnější odměnou je pro Kreml reciproční pomoc Západu, až Rusko v následujících týdnech zasáhne nejhorší fáze epidemie, soudí Boulègue. Věří, že dalším cílem je pozastavení či uvolnění mezinárodních sankcí za účelem dodávek "základního zboží" během pandemie, jak naznačil Putin na posledním summitu G20.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Putinovo volání po humanitárních opatřeních také může pomoci Kremlu otestovat vůli Evropy obnovit protiruské sankce, myslí si expert. Konstatuje, že EU v prosinci prodloužila sankce do července 2020 a z Itálie se nyní může stát "trojský kůň" v Bruselu, protože pod tlakem pandemie se italští představitelé obecně usmiřují s Ruskem.   

Těžko lze odhadovat, co Putin bezprostředně očekává od Washingtonu, připouští Boulègue. Připomíná, že osobní apely na Trumpa se již ukázaly jako riskantní strategie a očekávání uvolnění amerických hospodářských sankcí by bylo od Moskvy příliš vysoké, což dobře ukazuje americké odmítání zmírnění sankčního nátlaku na koronavirem sužovaný Írán.

V koronavirovém světě, kde je mezinárodní zdravotnická pomoc zpolitizovaná, představuje Rusko další částí problému, nikoliv jeho řešením, obává se odborník. Soudí, že existuje mnoho dalších cílů, na které se Kreml zřejmě zaměří při svém dalším "využívání pandemie", především na Balkáně a v černomořském regionu.

"Teprve se uvidí, jak bude 'šarmantní ofenziva' Kremlu efektivní, co Moskva skutečně na oplátku získá a zda se jí tento skvělý PR kousek nakonec nevymstí," uzavírá analytik.     

Související

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.
NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

Více souvisejících

Rusko Itálie USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Coca-Cola vánoční kamion zahájil svoji trasu u Westfieldu Černý Most (10.12.2025) Prohlédněte si galerii

Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice

Ikonický červený vánoční kamion Coca-Cola se stal pro mnohé lidi po celém světě symbolem začátku sváteční sezóny. Tato tradice, která v sobě nese myšlenku vzájemné pospolitosti a sdílení, se po roce vrací i do České republiky, aby rozdávala vánoční kouzlo a zároveň podpořila dobrou věc. Letošní kampaň je navíc silně spojená s tradičním vánočním zvonečkem, který připomíná, že kouzlo Vánoc spočívá v okamžicích, kdy se schází rodina a přátelé.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump

Spojené státy podnikly významný krok v rámci svého čtyřměsíčního tlaku na venezuelského diktátora Nicoláse Madura, když se jim podařilo zadržet ropný tanker u venezuelského pobřeží. Operaci ve středu potvrdil i prezident Donald Trump, který loď označil za největší zadržený tanker, jaký kdy USA zajistily. O dalších probíhajících akcích se veřejnost má dozvědět později.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

včera

Eurovision Song Contest (foto: Andres Putting (EBU))

Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele

Island se stal pátou zemí, která oznámila, že se nezúčastní hudební soutěže Eurovision Song Contest 2026. K Islandu se již dříve připojily Španělsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko, které se rozhodly odstoupit poté, co byla minulý týden oficiálně potvrzena účast Izraele v soutěži. Stefan Eiriksson, generální ředitel islandské národní televize RÚV, uvedl, že v současné situaci „není se soutěží spojován žádný mír ani radost“. Z tohoto důvodu se rozhodli z akce stáhnout.

včera

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

včera

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

včera

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

včera

včera

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

včera

včera

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

včera

včera

V případu vraždy na ulici v Brně padlo obvinění. Muži hrozí až 20 let

Z vraždy obvinila policie dvaačtyřicetiletého muže, který měl v pondělí na ulici v Brně napadnout ženu a připravit ji o život. Kriminalisté dospěli k závěru, že čin spáchal po předchozím uvážení. Podezřelému hrozí až 20 let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy