Inflace v Rusku zpomalila, HDP ve čtvrtletí klesl o 4,1 procenta

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v srpnu zpomalilo na 14,3 procenta z 15,1 procenta v předchozím měsíci. Meziměsíčně ceny klesly za pomoci stabilního kurzu rublu a slabé poptávky. Ruská ekonomika pak ve druhém čtvrtletí podle revidovaných údajů klesla o 4,1 procenta, předběžný údaj počítal s poklesem o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat.

Nejnovější údaje tak poskytují ruské centrální bance prostor pro další snižování úrokových sazeb, upozornila agentura Reuters.

Inflace prudce zrychlila po zahájení invaze na Ukrajinu koncem února. Ruská akce vyvolala rozsáhlé západní sankce a narušení logistických řetězců. Později však začala znovu zpomalovat.

Srpnová inflace je v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Cílem centrální banky je inflace na úrovni čtyř procent. Loni v srpnu inflace činila 6,68 procenta.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,5 procenta. V červenci klesly o 0,39 procenta. To kontrastuje s březnovým meziměsíčním růstem o 7,61 procenta, který byl nejvyšší od ledna 1999.

Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 3,5 procenta. Za celé první pololetí se však podle údajů statistického úřadu hrubý domácí produkt snížil o 0,4 procenta.

Největší meziroční propad ve druhém čtvrtletí zaznamenaly maloobchodní a velkoobchodní tržby spolu s opravami vozidel, a to o 14,1 procenta. Zpracovatelský průmysl klesl o čtyři procenta a těžba nerostných surovin o 0,8 procenta. Stavební sektor však vzrostl o 3,4 procenta, uvedl Rosstat.

Pomalejší inflace může otevřít centrální bance dveře ke snížení základní úrokové sazby v příštím týdnu. Levnější úvěry by mohly zbrzdit pokles ekonomiky. Analytici očekávají, že centrální banka 16. září sníží základní sazbu na 7,5 procenta z nynějších osmi procent.

Vysoká inflace je již několik let hlavní obavou domácností, protože snižuje životní úroveň. Letos jejich situaci ještě zhorší ekonomická recese.

Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v úterý předpověděl, že HDP Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta. Prezident Vladimir Putin o den později prohlásil, že ekonomika letos klesne zhruba o dvě procenta, nebo o něco výrazněji.

Související

Více souvisejících

Rusko rubl

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy