Kteří lidé podléhají dezinformacím? Statistici naznačili, co hraje hlavní roli

Uvedená videa přitom měla více než 60 milionů shlédnutí, a to v zemích celého světa, upozorňují autoři komentáře. Odkazují na web Světové zdravotnické organizace, jehož cílem je vyvracet mýty o viru SARS-CoV-2 a který bojuje například s doporučením, že před nákazou uvedeným virem ochrání konzumace česneku.

"Ale kolik lidí takovým tvrzením věří?" pokládají otázku Spiegelhalter a Masters. Vycházejí z online průzkumu vědců z prestižní Cambridgeské univerzity, který zjistil, že například až 15 % respondentů ve Velké Británii považuje za "spíše pravděpodobně než nepravděpodobné", že nový koronavirus je součástí globální snahy zavést povinné očkování.  

Dalších 9 % respondentů ve Spojeném království podpořilo tvrzení, že lidé jsou náchylnější k nákaze novým koronavirem díky rozvoji nových mobilních sítí typu 5G, vyzdvihují oba odborníci. Dodávají, že ze zmíněného výzkumu pak vyplývá, že nejdůležitějším faktorem, který je spojen se schopností jedince čelit dezinformacím, je znalost matematiky a schopnost pracovat s čísly.

Jak oba přední statistici vyzdvihují, korelace sice není příčinou, ale výzkum přesto podporuje domněnku, že větší datová gramotnost v populaci by mohla posílit míru kritické ostražitosti vůči pochybným tvrzením, které kolují na internetových sociálních sítích.  

Spolu s tím uvedený výzkum ukázal, že jednou z účinných strategií může být bedlivé preventivní vyvracení dezinformací, konstatují Spiegelhalter a Masters. Vysvětlují, že v praxi to znamená "naočkovat" lidi proti lživým zprávám tím, že se k nim příslušné varování před takovou zprávou dostane dříve než zpráva samotná.

"Nicméně bychom měli být opatrní, přijímáme-li tvrzení o tom, jakým teoriím lidé (ve skutečnosti) věří," pokračují britští vědci. Zmiňují totiž další průzkum, kterému se dostala velká mediální pozornost, jehož závěr zněl, že jeden z pěti respondentů souhlasí s tvrzením, že nový koronavirus vytvořili židé, přičemž důvodem má být jejich údajná snaha zničit ekonomiku a vydělat na tom.

Tento průzkum ovšem vycházel z nerovnoměrně rozvrstvených odpovědí, vyzdvihují autoři komentáře. Vysvětlují, že čtyři z pěti možností byly víceméně souhlasné a pouze jediná nesouhlasná.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podobná zaujatost možnosti odpovědi ve prospěch souhlasu respondenta pak zvyšuje pravděpodobnost, že někteří lidé, budou souhlasit už jen na základě toho, že průzkum chtějí vyplnit rychle a nad odpovědí příliš neuvažují, varují renomovaní statistici. Deklarují, že navazující průzkum, který již nabízel respondentům vyváženější paletu odpovědí, dopadl jinak, byť výše zmíněné tvrzení o koronaviru a židech podpořilo 11 % účastníků.   

Lži přitom mohou mít skutečně negativní důsledky, zdůrazňují Spiegelhalter a Masters. Odkazují na zjištění cambridgeských vědců, že i jednobodový nárůst na sedmibodové stupnici náchylnosti k přijímání dezinformací vede k poklesu zájmu o očkování proti nemoci covid-19 o 17-28 %.

Ve Velké Británii se přitom již projevuje nárůst případů nákaz indickou mutací koronaviru v těch oblastech, kde je poptávka obyvatel po očkování slabá, upozorňují statistici. Vyvozují z toho, že důvěryhodní místní politici a zdravotničtí pracovníci mají nyní klíčový úkol, kterým je vyvracet tvrzení, jež mohou přispívat k ohrožení.