Moskva se bojí převratu, nepřátele hledá i v zahraničí. Nenávidím Rusko, říkají bývalí agenti FSB

Michail Sokolov byl členem aktivistické skupiny bojující proti ruskému režimu. Nyní hledá azyl v Nizozemsku. Bojí se, že ho sledují ruští agenti Federální bezpečnostní služby (FSB), kteří ho v Moskvě dříve naverbovali jako informátora. Zradil svou opoziční skupinu v čele s Navalným a roky informoval FSB o její činnosti.

Podle Sokolova Moskva obětuje nemalé prostředky na hledání nepřátel ze zahraničí. Stojí za tím strach ze státního převratu iniciovaném CIA. „Pokud věří vlastním slovům, tak si opravdu myslí, že chce CIA sestrojit v Rusku revoluci, a že je Navalnyj její agent. Věnují velké množství prostředků na ochranu režimu před takovou revolucí,“ popsal mladý Rus pro americký zpravodajský server CNN.

Řekl, že je FSB posedlá hledáním následníka Alexeje Navalného. Ten vedl ruské opoziční hnutí a pak byl otráven a uvězněn. Sokolovova odhalení vrhají nové světlo na vnitřní chod kremelské tajné bezpečnostní služby. Její praktiky jsou čím dál zřejmější také na základě informací od ruských vojáků, kteří zběhli z bojů na Ukrajině na západ.

CNN uvedla, že se její pracovníci snažili kontaktovat FSB i CIA kvůli jejich vyjádřením. Ruská tajná služba neodpověděla, ta americká odmítla celou věc komentovat. Zpravodajci tedy nemají žádné důkazy o účasti americké administrativy v ruském opozičním hnutí.

Ze studenta špionem

V roce 2016 se tehdy devatenáctiletý Michail snažil zapojit do politického aktivismu a vstoupit do Ruské komunistické strany. Ta je ze strany Kremlu podporována jako opoziční skupina. Vede kampaně například proti problémům, jako je rostoucí jízdné ve veřejné dopravě. Michail ale také vedl jeho vlastní nezávislé protikorupční „vyšetřování“ proti místním funkcionářům. To na studenta zřejmě přitáhlo pozornost.

Upozorňuje, že Rusko roku 2016 a dnešní Rusko jsou dvě naprosto odlišné země. „Tehdy jsem mohl být aktivista a cítit se v bezpečí. Nejsem slepý, vidím problémy, které moje země má, a které mají lidé v ní. Vidím také, jak žijí Evropané. Byl jsem motivovaný udělat mou zemi lepší,“ vzpomíná Michail.

Zatímco se věnoval aktivismu, tak se snažil vyhnout povinné vojenské službě. Díky tomu ho kontaktovala FSB. „Zavolali si mě k armádnímu náborářovi. Tam na mě čekal důstojník FSB. Řekl mi, že mě po nějaký čas sledovali a dal mi na výběr. Buď budu souhlasit se spoluprací, nebo mě dají na dva roky do vězení,“ řekl. Bál se, že ho ve vězení budou zneužívat, tak přijal dohodu.

Vedl přehledy o financích Navalného

V roce 2017 začal Sokolov svou dobrovolnou činnost u Navalného protikorupční kampaně. Do roku 2021 se vyšplhal po žebříku nahoru a byl jedním ze zaměstnanců jeho organizace. Díky tomu mohl s FSB sdílet klíčové informace. Občas se mu zdálo, že zájmy FSB jsou v souladu s jeho zájmy. „Na regionální úrovni má FSB o boj proti korupci skutečný zájem. V národním měřítku se však zajímali o to, kdo financuje Navalného kampaň. Měli teorii o tom, že mu pomáhá CIA. Neviděl jsem ale žádný důkaz o podpoře ze strany CIA,“ vysvětlil pro CNN. Sám Navalnyj kategoricky odmítal jakékoli napojení na americké tajné služby.

Kreml následně zesílil represe proti domácím disidentům. „Pracovníci FSB mě vyslali do Gruzie. Měl jsem infiltrovat komunitu Rusů, kteří před represemi utíkali,“ přiznal Sokolov. Zopakoval, že FSB bylo extrémně znepokojeno možným verbováním Rusů ze strany CIA. „Mysleli si, že gruzínské bezpečnostní služby z pověření CIA rekrutují členy opozice k boji proti ruskému režimu,“ dodal. Za více než pět let ale nenašel žádné důkazy o takovém dění.

Svou práci u FSB popsal jako „masivní zátěž“. „Nikdy jsem nevěřil tomu, že činnost FSB je správná,“ uvedl mladík. I přesto se těchto misí účastnil více než pět let.

Válka vše změnila

Vsevolod Osipov je další z aktivistů donucený ke spolupráci a plnění požadavků FSB. Původně byl členem Libertariánské strany Ruska. Právě tam ho tajná služba kontaktovala. Překvapilo ho to, protože si myslel, že je tato strana příliš malá a nevýznamná na to, aby vůbec u FSB vzbudila pozornost.

Loni v květnu ho však policie zadržela ve spojitosti s jeho účastí na protestu proti uvěznění Navalného. Tehdy také devatenáctiletý Osipov souhlasil se špehováním ruských skupin i jednotlivců, kteří stáli proti režimu prezidenta Putina. Měl na výběr ze stejných možností jako Sokolov – buď vězení, nebo spolupráce.

Vsevolod popsal, že měl na starost různé úkoly. „Měl jsem se setkávat s různými lidmi a dobře se seznámit. Například šlo o lídra Libertariánské strany Yaroslava Conwaye, nebo hlavního koordinátora Nadace Svobodného Ruska v Gruzii Antona Mikhalchuka,“ vyjmenoval pro CNN. FSB měla podle něj zájem především o informace spojující tyto organizace se západními tajnými službami.

Stejně jako Sokolov ho FBS vyslala do Gruzie, kde měl monitorovat názory ruské komunity především na válku na Ukrajině a jak státní i nestátní organizace pomáhají ukrajinským válečným uprchlíkům. „Ve chvíli, kdy začala válka, po mně chtěli znát obecné názory komunity ohledně invaze na Ukrajinu. Také je zajímalo, jestli tyto komunity spolupracují se západními bezpečnostními službami nebo jestli někdo dostává finance ze zahraničí,“ doplnil Osipov.

Největší strach mají z potenciálního nebezpečí pro Kreml nebo Putina. „Ruské tajné služby jsou si moc dobře vědomy ruské historie. Velká skupina lidí se schází v zahraničí, svobodně mezi sebou mluví, spolupracují, pomáhají ukrajinským uprchlíkům. V podstatě vytvářejí takové malé Rusko v zahraničí. A to není pod kontrolou FSB. Teď se boji, že se historie zopakuje,“ řekl Osipov. V roce 1917 Lenin přišel do Moskvy ze zahraničí a odstartoval socialistickou revoluci. FSB má hrůzu ze stejného scénáře.

„Bojí se, že bude režim během války postižen. Chci se dostat domů. Nejde o to, že bych nenáviděl svou zemi. Nenávidím její vládu,“ posteskl si mladý Rus. Doplnil, že nyní mluví, aby se pokusil napravit některé své křivdy a možná nabídl ochranu své matce, která je stále v Rusku.

Například pro Michaila Sokolova byla ruská invaze na Ukrajinu šokem. Donutila ho otočit se k FSB zády. „Nenávidím Rusko, jaké je teď. Nenávidím všechno, co je teď s Ruskem spojené. Hlavně skutečnost, že začali válku proti našemu bratrskému národu. Mému bratrskému národu,“ uzavřel Sokolov.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

Rusko FSB (ruská kontrarozvědka) Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 41 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy