Na návrat do normálu zapomeňte, vzkazuje profesor. Popsal vývoj v roce 2021

NÁZOR - Dobrou zprávu, že vakcíny proti nemoci covid-19 začínají být aplikovány, tlumí objev nové, potenciálně nakažlivější formy koronaviru v Británii, konstatuje profesor Adam Kleczkowski v komentáři pro server The Conversation. Matematik z University of Strathclyde dodává, že přesný odhad vývoje pandemie je tak stále nejasnější.

Několik nadcházejících měsíců bude výzvou a život bez viru není na pořadu dne, nepochybuje matematik. Deklaruje, že některé věci se do stavu před začátkem pandemie možná nevrátí vůbec, byť přesný odhad vývoje zůstává obtížný.

Jisté věci ale můžeme se značnou mírou jistoty predikovat, tvrdí profesor. Nastiňuje, co lze očekávat od nadcházejícího roku.

Dopad nové formy viru

"Momentálně existují jen omezené informace o novem virovém kmenu," píše Kleczkowski. Konstatuje, že se zdá být nakažlivější, ale nevede k vážnějšímu průběhu nemoci ani nesnižuje účinek vakcíny, byť vše musí být ještě potvrzeno.

Ukazuje se však, že virus dokáže výrazně mutovat a další mutace by mohla změnit průběh pandemie, tudíž je její potlačení naléhavější než kdy předtím, tvrdí matematik. Očekává přísnější restrikce života, které budou trvat značnou část příštího roku a nevylučuje, že budou muset být dále zpřísněny, aby se šíření nové, nakažlivější formy viru dostalo pod kontrolu.

Účinnost očkování

Velkým úkolem je výroba dostatečného počtu vakcín, zdůrazňuje odborník. Upozorňuje, že i kdyby nedošlo k problémům s produkcí, imunizace lidí potrvá mnoho měsíců. Jako příklad dává situaci v Británii, kde očkování zahájili praktičtí lékaři - na jednoho připadá průměrně 9 tisíc pacientů, tudíž při předpokladu, že lékař pracuje osm hodin denně a naočkování jednoho pacienta mu zabere 10 minut, přičemž každý pacient potřebuje dvě dávky, podání vakcíny všem by zabralo lékaři více než rok.

S očkováním pomohou samozřejmě i jiné instituce, ale i tak se ukazuje velikost úkolu a průtahy jsou nevyhnutelné, deklaruje profesor. Dodává, že dvě dávky vakcíny od Pfizeru musí dělit 21 dní a plná imunita se projeví až týden po druhé dávce, navíc prodleva mezi dávkami vakcín od jiných výrobců - například AstraZeneca - je ještě delší, tudíž plný efekt očkování se u jedince projeví nejdříve za měsíc.

"V zemích, které uvolnily pravidla sociální izolace na vánoce, možná uvidíme povánoční nárůst případů," pokračuje autor komentáře. Bojí se, že v takovém případě vakcíny zpočátku příliš nezmění, jelikož nemoc bude počátkem roku příliš rozšířená. Očekává, že to bude zřejmě případ Británie, kde se objevil nový kmen viru, a to navzdory tvrdým restrikcím. Za důležité tak Kleczkowski považuje informovat veřejnost o rozšířenosti nákazy, aby nedošlo ke ztrátě důvěry v očkování.  

Vývoj pandemie

Pokud lidé prodělají covid-19 nebo dostanou vakcínu, jsou - alespoň po nějakou dobu - imunní, uvádí profesor. Konstatuje, že infikovaní jedinci se budou postupně stýkat stále více především s imunními lidmi, tudíž přenos poklesne a ve fázi označované jako kolektivní imunita se nemoc přestane šířit.

Nevíme, kolik lidí musí být imunní, aby se tak stalo, ale uvádí se mezi 60-80 % populace, připomíná matematik. Zdůrazňuje, že k této hranici se nyní ani zdaleka neblížíme, proto je k zastavení viru nutné naočkovat miliardy lidí po celém světě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento koncept navíc spoléhá na to, že očkování dokáže zastavit šíření viru, což nebylo dosud prokázáno, a nejdříve na jaře uvidíme, zda dochází k poklesu případů, nastiňuje expert. Deklaruje, že lockdowny a další opatření budou i nadále nutné, než očkování vytvoří mezi obyvatelstvem imunitu, obzvláště nastoupí-li nakažlivější kmen viru.

Pokud ale očkování brání pouze rozvoji závažného průběhu nemoci, vytvoření kolektivní imunity bude možné pouze skrze nákazu, poukazuje Kleczkowski. Vysvětluje, že očkování by pak pouze snížilo smrtnost, ale zřejmě by přetrvala značná nemocnost a možnost tzv. dlouhého covidu u mladších lidí.   

Pravděpodobné změny

"Vakcíny nejsou stříbrná kulka - jistou míru obezřetnosti bude nutné udržet měsíce," pokračuje odborník. Očekává, že v oblastech, kde bude řádit nový, nakažlivější kmen bude nutné zachovat tvrdé restrikce do ukončení očkování, uvolnění bude postupovat pomalu, primárně v oblasti umožnění návštěv v domovech pro seniory a otevření nemocnic pro běžnou péči.  

Postupem času snad bude snazší cestovat, ale aerolinky mohou požadovat certifikát o očkování, a přestože některé země požadují například potvrzení o očkování proti žluté zimnici, takové "covidové pasy" mohou vyvolat spory, připouští matematik. Domnívá se, že nošení roušek se stane celosvětovým společenským zvykem, jako je již v Asii, pokud se někdo necítí dobře nebo se obává o své zdraví.

Dlouhodobý výhled

"Povede očkování k vymýcení viru?" táže se Kleczkowski. Přiznává, že zatím nevíme, jak dlouho je člověk po podání vakcíny imunní, přičemž právě dlouhodobá imunita je klíčová. Plné vymýcení viru bude každopádně obtížné a bude vyžadovat celosvětové úsilí, soudí profesor. Poukazuje, že zatím se podařilo plně vymýtit pouze neštovice, což ale trvalo téměř 200 let, zatímco jiné, v mnoha zemích vymýcené nemoci, například spalničky, se nyní vracejí.

Některá očkování, jako právě proti spalničkám, poskytují téměř celoživotní ochranu, zatímco jiná, například proti tetanu, musí být podávána opakovaně, připomíná autor komentáře. Upozorňuje, že pokud bude covid-19 pravidelně a podstatně mutovat - a svůj potenciál v tomto směru již ukázal -, budeme muset pravidelně dostávat nové vakcíny, podobně jako u chřipky, a v dlouhodobém horizontu budeme k dosažení kolektivní imunity muset začít očkovat již děti.

"Sociální a ekonomické dopady pandemie bude zřejmě také dlouhodobé," varuje profesor. Přiznává, že život se nikdy nemusí vrátit do starých kolejí, ale je na nás, zda jej učiníme bezpečnější skrze lepší přípravu na budoucí pandemie.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 6 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy