Na Ukrajině dnes bude pokračovat snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda. Podle serveru Ukrajinska pravda to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle agentury Reuters vicepremiérka však naznačila, že se nepodařilo dosáhnout dohody na vytvoření bezpečného koridoru přímo z centra Mariupolu.
Podle Vereščukové lidé, kteří chtějí obléhané přístavní město na jihovýchodě země opustit, najdou dopravu v nedalekém Berďansku. Pro evakuaci lidí z Mariupolu do Záporoží budou fungovat trasy z Berďansku a dalších dvou obcí v regionu, píše Ukrajinska pravda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu uvedl, že v Mariupolu obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 lidí. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".
Přesto se podle něj v úterý povedlo asi 7000 lidem z města uprchnout. Prezident zároveň obvinil ruské vojáky, že zajali humanitární konvoj nedaleko Mariupolu, konkrétně prý zadrželi ukrajinské záchranáře a řidiče autobusů.
Americká soukromá společnost Maxar Technologies mezitím zveřejnila nové satelitní snímky, které zachycují rozsah škod ve městě.
Ukrajinské úřady ráno oznámily, že ruské síly bombardovaly a zničily most u obklíčeného města Černihiv, který se používal k evakuaci civilistů a pro dodávky humanitární pomoci. Most vedl přes řeku Desnu a spojoval město s Kyjevem. Místní úřady už v úterý uvedly, že v Černihivu chybí voda, elektřina a situaci ve městě označily za humanitární katastrofu, podotkla agentura AP.
Oblastní gubernátor Vjačeslav Čaus později podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že zničení mostu dodávky humanitární pomoci do města nezhatí.
Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové
Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.
Související
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák