NATO po summitu posiluje východní křídlo. Podle Fialy existuje vůle maximálně podpořit Ukrajinu

Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za "hrozivou strategickou chybu".

"Tento dlouho plánovaný útok na Ukrajinu, nezávislou, mírumilovnou a demokratickou zemi, je brutální a zcela nevyprovokovaný a neospravedlnitelný," shodla se třicítka lídrů států NATO.

Americký prezident Joe Biden dnes s ostatními vůdci aliančních zemí hledal způsob, jak zajistit bezpečí zejména států ležících v blízkosti Ruska. "Nařídil jsem vyslání dalších sil, abychom navýšili naše (vojenské) kapacity v Evropě a podpořili naše spojence v NATO," uvedl po jednání Biden, který ale nezmínil, kolik dalších amerických vojáků do Evropy vyšle. Řekl také, že se Putinovi nepodařilo rozdělit západní spojence a že NATO udržuje svou politiku otevřených dveří.

Aliance již v minulých týdnech posílila počet vojáků na svém východním křídle a USA ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších 7000 příslušníků americké armády do Evropy. Německo dnes oznámilo nasazení několika lodí, zapojují se i další západoevropské země. Po summitu Francie oznámila, že pošle čtyři stíhačky Mirage 2000 a dalších 200 vojáků do Estonska a posílí také jednotky NATO v Rumunsku o 500 vojáků.

"Učiníme všechna rozmístění potřebná k tomu, abychom zajistili silné a spolehlivé odstrašení a obranu celé aliance," uvedli šéfové států NATO v prohlášení.

Lídři dnes také přislíbili Kyjevu další "politickou a praktickou podporu". NATO přitom opakuje, že přímo na Ukrajině zasahovat nehodlá a ačkoli některé členské země Ukrajině dodávají zbraně a vojenské vybavení, jako celek se na tom aliance neshodla.

"Spojenci jsou pevně odhodláni pokračovat v poskytování podpory," prohlásil po jednání Stoltenberg, podle něhož několik zemí oznámilo, že dodá Ukrajině zbraně včetně klíčových protileteckých systémů. Dodávky zbraní či munice Ukrajině již v posledních týdnech přislíbilo několik členských států včetně USA, Británie, Polska nebo Česka.

Česko je podle premiéra Petra Fialy připraveno podílet se na posilování obrany východního křídla aliance vysláním svých vojáků. Fiala připomněl, že česká vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území. K summitu se připojil společně s prezidentem Milošem Zemanem, který Česko na vrcholných jednáních NATO obvykle zastupuje.

"Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina," řekl Fiala.

Fiala: Summit potvrdil vůli aliance maximálně podpořit Ukrajinu

Summit NATO dnes jednoznačně potvrdil vůli členských států aliance maximálně podpořit Ukrajinu a dát jasně Rusku najevo, že jeho agrese vůči Ukrajině není přijatelná. Po jednání summitu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se ho on-line zúčastnil společně s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident podle Fialy na jednání mluvil o nutnosti odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. Podle Fialy musí Česko hledat spojence, aby sankce proti Rusku šly ještě dále než nyní.

Český premiér řekl, že členské státy na summitu vyjádřily odhodlání rozhodným způsobem bránit své území, pokud by bylo jeho bezpečí ohroženo. Na jednání také zazněl rozhodný úmysl posilovat východní křídlo NATO. Česko je podle Fialy připraveno se do takového postupu po aktivaci příslušných plánů NATO zapojit. Připomněl, že vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území.

Premiér řekl, že Zeman podpořil sankce proti Rusku a podpořil jejich zpřísnění včetně odstřižení Ruska od systému SWIFT. "Řada států zdůrazňovala potřebu pokračovat v sankcích, některé zmiňovaly i systém SWIFT, což je důležité. Myslím si, že Česká republika a podobně smýšlející státy musí hledat co nejvíc spojenců pro to, abychom v těch sankcích šli ještě dál," dodal.

Od spojenců také podle Fialy zaznívalo jednoznačné přesvědčení, že je potřeba posílit financování obrany především evropských zemí NATO. Připomněl, že česká vláda se zavázala do roku 2025 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.

Předseda vlády ocenil, že i státy, které jsou od Ruska vzdálenější, si jsou vědomi nutnosti společné obrany při ohrožení členského státu.

Podle Fialy se summitu zúčastnily všechny členské státy NATO, zastoupena byla také Evropská unie a přizvány byly Švédsko a Finsko, které prohlubují spolupráci s aliancí. Snahu Finska a Švédska více spolupracovat s NATO Fiala označil za výsledek agresivní imperiální politiky Ruska.

Fiala připomněl, že ČR běžně na summitech NATO zastupuje Zeman. "Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina," řekl.

Fiala se připojil se Zemanem k summitu netradičně z budovy českého generálního štábu v Praze.