Otrávení Navalného: Může být zlomem ve vztahu Ruska se Západem?

NÁZOR - Ruský protikorupční aktivista a opoziční politik Alexej Navalnyj zůstává v umělém spánku v berlínské nemocnici, přičemž tamní lékařský tým oznámil nález inhibitoru cholinestarázy v jeho těle, rekapituluje politolog Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Profesor z U.S. Naval War College si pokládá otázku, zda tato událost povede k většímu zlomu ve vztazích Ruska se Západem.

Cynický přístup

Zmíněné látky, které ovlivňují fungování nervového systému, se nacházejí v pesticidech, lécích a nervových jedech, upozorňuje profesor. Přiznává, že není toxikolog, ale považuje za vysoce nepravděpodobné, že by se do Navalného těla dostaly náhodou - spíše byly mu byly záměrně podány.

Německá kancléřka Angela Merkelová poskytla Navalnému policejní ochranu a vyzvala ruskou vládu a ruského prezidenta Vladimira Putina k zahájení plného a přesvědčivého vyšetřování Navalného případu, v čemž ji následovali další evropští politici i americká administrativa, připomíná politolog. Dodává, že incident zapadá do modelu podivných útoků - z nich některé byly smrtelné - proti osobám považovaným za odpůrce Kremlu.

Navíc, k události dochází v průběhu politické krize v Bělorusku a při množících se obviněních, že Moskva vede proti západním zemím podvratné aktivity, ať již v podobě údajného vypsání finanční odměny za zabité západní vojáky v Afghánistánu či pokusů o ovlivnění nadcházejících prezidentských voleb v USA, upozorňuje Gvosdev. Podotýká, že nedávno také došlo k incidentu mezi americkými a ruskými vojáky na severovýchodě Sýrie.

"Na jednu stranu může Navalného případ spolu s dalším vývojem značit konec jakýchkoliv posledních pokusů dosáhnout urovnání s Putinovou vládou," míní odborník. Za klíčové považuje to, zda kauza povede ke změně německého postoje k plynovodu Nordstream-2.

Až do minulého týdne Německo silně kritizovalo americké snahy dotlačit evropské firmy k zastavení angažmá v projektu, kterými se Washington snaží zabránit posílení ruské schopnosti obcházet při dodávkách plynu do Evropy Ukrajinu i jejich celkovému navýšení, vysvětluje profesor. Táže se, zda Navalného případ poskytne německému establishmentu záminku k odmítnutí plynovodu, aniž by to vypadalo, že se Berlín sklání před tlakem americké administrativy.

Naopak, především za situace, kdy se Navalnyj uzdraví a nebude mít větší trvalé následky, se volání po vyšetření jeho otravy a ctění principů prokázání viny na základě důkazů může stát omluvou pro pasivitu a hledání cest jak se vyhnout dalším protiruským sankcím, naznačuje Gvosdev. Pokládá otázku, zda vůbec k nějaké větší reakci dojde.

Politolog odkazuje na německého komentátora Jense Theraua, který očekává návrat do normálu a tvrdší postoj Německa vůči Rusku, ne-li další sankce nevidí jako pravděpodobný vývoj, stejně jako možnost, že Rusko pomůže Navalného kauzu osvětlit, což je sice cynické, ale charakteristické pro současnou dobu.

"Pro německou obchodní lobby jsou vztahy s Moskvou příliš důležité, aby byly obětovány na oltáři moralismu," píše expert. Domnívá se, že nejspíše nastane politický pat.

Čekání na Putinův odchod

Navalnyj na pokraji smrti, útoky na západní vojáky v Afghánistánu a ruské zásahy do amerických voleb znemožní jakémukoliv americkému politikovi mluvit o potřebě nových pokusů o spolupráci s Ruskem, soudí politolog. Dodává, že zároveň tyto záležitosti nepředstavují z pohledu Spojených států a jejich evropských partnerů existenční hrozbu, která by stála za riziko velkého rozkolu.   

Události letošního roku z dlouhodobého hlediska budou zřejmě značit, že Rusko zintenzivňuje velmocenské soupeření se Spojenými státy a že si Kreml uvědomuje, jakou Achillovu patu pro něj představuje domácí politika, tvrdí Gvosdev. Stejně tak se podle něj ukazuje, že Moskva je ochotná v tomto soupeření se Západem zvyšovat sázky.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Věcí, která profesora na zprávách o odměně vypsané na vojáky v Afghánistánu vždy zarážela, je skutečnost, že záležitost zpochybňuje klíčový předpoklad americké politiky vůči Rusku, kterým je existence jistých společných zájmů, například boj proti islamistickým hnutím. Podle této myšlenky budou obě země v daných oblastech spolupracovat, přičemž Rusko potřebuje americkou součinnost natolik, že si Washington může celkem beztrestně dovolit postavit se zájmům Kremlu v jiných oblastech.

"Koneckonců, společný postoj proti Talibanu byl jedním ze základů úvodního americko-ruského partnerství ve dnech po 11. září," připomíná autor komentáře. Míní, že nyní jsme se ale ocitli v klasické slepé uličce a je jasné, že Spojené státy na prahu třetí dekády nebudou s Putinovou vládou spolupracovat a stále více určujícím principem americké politiky se stane čekání na pád ruského režimu nebo na jeho oslabení.

Naopak pro ruské strategické kruhy bude určující snaha demonstrovat, že Západ nemá na výběr a musí s Ruskem spolupracovat i za současné vlády, protože jinak zaplatí značnou cenu, uzavírá Gvosdev.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

Rusko Alexej Navalnyj USA (Spojené státy americké) Německo

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 49 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy