Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi 400 lidí. Oznámila to dnes rada města; počet obětí útoku není znám. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí.
Stručný přehled nedělních událostí:
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi uvedl, že kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace. Více než tři miliony z nich odešly z vlasti, další vyhledali útočiště uvnitř Ukrajiny. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes sdělil, že na Slovensko přicházejí první jednotky ze zemí NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připravený jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně varoval, jestliže pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat "třetí světovou válku". Zelenskyj to dnes prohlásil v rozhovoru s americkou CNN.
Následně ve videoprojevu k izraelskému parlamentu se prezident tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid Zelenskému za projev poděkoval, odsoudil útok na Ukrajinu a řekl, že Izrael bude Ukrajincům nadále pomáhat, jak nejvíc bude moci. Někteří izraelští zákonodárci však Zelenského za srovnání ruské invaze s holokaustem kritizovali, napsal zpravodajský web The Times of Israel.
Ve městě Mariupol na břehu Azovského moře zůstává již dva týdny uvězněno přibližně 400.000 lidí, kteří se ukrývají před intenzivním ruským bombardováním. Podle ukrajinské ombudsmanky bylo ve městě zničeno 70 procent domů. V sobotu podle místních úřadů bombardování zničilo i místní uměleckou školu. Neznámý zůstává rovněž osud asi tisícovky lidí, kteří se údajně schovávali v krytu pod mariupolským divadlem, které se také stalo tento týden terčem bombardování. Zachránit se z něj zatím podařilo 130 osob.
Podle starosty města záchrannou operaci komplikují boje, které se již přesunuly i do centra Mariupolu. Podle zpráv na ruských sociálních sítích, ze kterých citovala západní média i ruská agentura Interfax, při bojích u Mariupolu zahynul i jeden z ruských velitelů Černomořské flotily Andrej Palij.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková informovala, že na dnešek bylo plánováno vytvoření sedmi humanitárních koridorů, jimiž měli být z ostřelovaných měst evakuováni další civilisté. Kolik lidí se dnes podařilo evakuovat, není zatím jasné. Úřady v Mariupolu ale obvinily ruskou armádu, že několik tisíc obyvatel města proti jejich vůli převezla během uplynulých dní do Ruska.
Deník The New York Times dnes napsal, že podle analytiků a činitelů v USA a Británii se ruské jednotky na Ukrajině potýkají s těžkými ztrátami a nedaří se jim dobývat větší města, ale bombardování obyvatel se stupňuje. Podle washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War) by nyní mohla následovat "velmi násilná a krvavá" fáze války, která může trvat i měsíce.
Moskva bombardování civilních cílů popírá a tvrdí, že se zaměřuje na vojenskou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu večer a dnes brzy ráno vypálilo proti cílům na Ukrajině řízené střely z lodí v Černém a Kaspickém moři a také znovu použilo hypersonické střely. Ty byly odpáleny ze vzdušného prostoru nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Terčem se podle ruské strany staly továrna v Nižynu, kde se opravují ukrajinská obrněná vozidla poškozená v bojích, a sklad paliva pro ukrajinskou armádu v Kosťantynivce nedaleko města Mykolajiv. V sobotu ruská armáda uvedla, že poprvé použila hyperzvukové střely Kinžal v boji.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes informoval, že Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Opatření bude platit po dobu válečného stavu.
Severoatlantická aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posiluje své východní křídlo. Slovenský ministr obrany Naď dnes oznámil, že na Slovensko přicházejí první jednotky NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot a proces bude v příštích dnech pokračovat. Dočasně bude systém umístěný na letecké základně Sliač. Systémy Patriot slíbilo na Slovensko poslat Německo a Nizozemsko.
Papež František dnes označil ruskou invazi na Ukrajinu za neopodstatněný a nesmyslný masakr. Světové lídry požádal, aby "tuto odpornou válku" zastavili.
Někteří zástupci ruských politických a obchodních elit údajně zvažují svržení prezidenta Vladimira Putina, aby mohly být znovu obnoveny vztahy Moskvy se západními zeměmi. S odvoláním na tvrzení ukrajinských zpravodajských služeb to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Putinovým nástupcem by se měl stát současný šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexander Bortnikov.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dnes informoval, že od začátku války bylo na Ukrajině zabito nejméně 902 civilistů a nejméně 1459 dalších utrpělo zranění. Od sobotní bilance počty narostly o 55 potvrzených úmrtí a 60 zranění.
Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, vyzvala své spoluobčany, aby odsoudili ruskou invazi na Ukrajině. Proti ruské invazi dnes opět protestovaly tisíce lidí v několika německých městech. V Berlíně, kde se konalo hudební shromáždění na podporu Ukrajinců, bylo odpoledne na 15.000 protestujících, v Hamburku kolem 3000 a ve Frankfurtu nad Mohanem až 700.
Francouzské úřady už zmrazily majetek ve výši téměř 850 milionů eur (21 miliard korun), patřící jednotlivcům nebo firmám pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Uvedl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire, podle kterého Paříž nevylučuje další sankce zaměřené na energetický sektor.
On-line přenos:
Související
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 2 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 2 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 4 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 5 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 6 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Zdroj: Libor Novák