87. den války: Ruské síly se chystají na nový útok přes řeku Severní Doněc

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který dnes podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom dnes přestala dodávat plyn do Finska.

Stručný přehled sobotních událostí: 

Helsinky stejně jako Stockholm chtějí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vstoupit do Severoatlantické aliance a Rusko avizovalo, že to bude mít své důsledky.

Rusko ohlásilo osvobození oceláren Azovstal v Mariupolu v pátek a šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin považuje za nevyhnutelné postavit obránce oceláren před soud. Přejí si to podle něj "obyčejní lidé, společnost a zřejmě také duševně zdravá část světového společenství".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že válku lze vyřešit jedině diplomacií, i když jsou nyní rozhovory na mrtvém bodě. Ukrajinu teď podle prezidenta brání na 700.000 vojáků a Rusko podle Ukrajinců přišlo ve válce už asi o 29.000 vojáků. Toto tvrzení ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Zelenskyj očekává, že Ukrajina dostane v rámci další vojenské pomoci raketomety, což by podle něj mohlo být rozhodující pro vývoj bojů na Donbasu. Podle ukrajinské armády se tam Rusové chystají k útokům na Jampil a Seversk a pokusí se znovu o přechod řeky Severní Doněc. Předchozí pokus se nezdařil a skončil porážkou.

britské ministerstvo obrany se domnívá, že ruské armádě v důsledku sankcí chybějí průzkumná bezpilotní letadla, bez nichž nemohou stanovovat cíle leteckých a dělostřeleckých útoků.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že se Rusku podařilo při raketovém útoku na severozápadě Ukrajiny v Žytomyrské oblasti zničit množství západních zbraní a techniky. Ani toto tvrzení ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Podle zákona, který dnes podepsal Biden, poskytnou Spojené státy Ukrajině pomoc v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč), což je největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let. Půjde o vojenskou a humanitární podporu, americká pomoc Ukrajině se tak od února zvyšuje na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč) a zřejmě není poslední.

Obavy Moldavska o rozšíření konfliktu na jeho území má rozptýlit dnešní slib britské ministryně zahraničí Liz Trussové. Londýn podle ní poskytne Moldavsku moderní zbraně a Trussová si přeje, aby Moldavsko bylo vyzbrojeno podle standardů NATO.

Rusko čelí za invazi na Ukrajinu stále kritice. Dnes se to projevilo na ministerském jednání Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), které při vystoupení ruského ministra opustili jeho kolegové z Japonska, USA, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu.

Hned ráno přestala ruská společnost Gazprom Finsku dodávat plyn, jak avizovala v pátek. Finská společnost Gasum totiž odmítla platit Gazpromu v rublech, jak Rusové požadují kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko za jeho agresi. Gazprom kvůli odmítnutí platby v rublech v dubnu zastavil dodávky i Polsku a Bulharsku.

Moskva upozornila Finsko na důsledky, které bude mít jeho úmysl vstoupit do NATO. Finská vláda to schválila ve středu. Finsko se tak rozhodlo stejně jako Švédsko kvůli ruské agresi proti Ukrajině. V alianci to zatím neschvaluje Turecko. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan dnes kvůli tomu telefonicky mluvil se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Erdogan požaduje od Švédska zrušení embarga na vývoz zbraní do Turecka a změnu postoje k teroristickým organizacím. Niinistö Erdoganovi řekl, že spojenectví v podobě společného členství v NATO posílí bezpečnost i vzájemné vztahy Finska a Turecka.

On-line přenos:

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Sjezd ODS v Ostravě Prohlédněte si galerii

Sjezd ODS: Fiala obhájil post předsedy strany, Stanjura je prvním místopředsedou

Politolog Petr Fiala byl dnes zvolen do čela ODS již pošesté. Devětapadesátiletý premiér získal podporu 80 procent delegátů ostravského kongresu, aniž by měl protikandidáta. Považuje svůj mandát za silný a plánuje s ním příští rok obhájit pozici ODS v čele vládních stran během sněmovních voleb. 

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Okamura zůstavá nadále předsedou opozičního hnutí SPD

Tomio Okamura zůstane nadále předsedou opozičního hnutí SPD poté, co na celostátní konferenci získal 195 hlasů z 216 odevzdaných hlasů. Neměl žádného protikandidáta. Tuto informaci oznámil šéf volební komise Tomáš Doležal na konferenci. Delegáti budou ještě volit zbývající čtyři členy předsednictva, a výsledky budou oznámeny před 17:00.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Policie Austrálie

Útočník ubodal v Sydney pět lidí. Podle policie mohlo jít o terorismus

Po dnešním útoku nožem v obchodním domě v Sydney zahynulo pět lidí. Několik dalších osob, včetně malého dítěte, utrpělo zranění. Útočník jednal sám a je po smrti. Australská policie, která informovala o této události agenturu Reuters, uvedla, že na místě nenalezla žádné důkazy o motivaci útočníka, ale nevyloučila možnost terorismu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Petr Fiala

Petr Fiala bude dnes v Ostravě na kongresu ODS obhajovat mandát předsedy

Premiér Petr Fiala bude dnes v Ostravě na kongresu Občanských demokratů popáté obhajovat mandát předsedy ODS. Před nedělním odletem do Spojených států, kde ho čeká návštěva Bílého domu, delegátům slíbí, že bude pokračovat v prosazování tradičních priorit strany, jako jsou zdravé veřejné finance či efektivní stát.

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Opusťte Írán, vyzvala česká diplomacie občany

Ministerstvo zahraničních věcí v pátek varovalo české občany před cestami do Íránu. Úřad eviduje případy, kdy občané členských států Evropské unie byli v zemi zadrženi, vyšetřováni, případně i trestně stíháni na základě uměle vykonstruovaných podezření či obvinění. 

včera

V Německu chtěli útočit teenageři inspirovaní Islámským státem. Policie zakročila

Německá policie zadržela trojici teenagerů, které podezřívá z toho, že motivováni islámským extremismem plánovali teroristický útok. Dospívající děti měli glorifikovat organizaci Islámský stát, podle DW chtěli útočit na křesťany a strážce zákona. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy