Diskuze: Pád letu MH17 nepřežilo 298 lidí. Žaloba se opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Trumpova administrativa dala svérázně najevo, že věří v zachování sociální sítě TikTok na americkém trhu. V úterý tam spustil svůj oficiální účet Bílý dům, přestože platforma v USA čelí možnému zákazu z bezpečnostních důvodů. Trump v červnu prodloužil její životnost o další tři měsíce. 

Navzdory skutečnosti, že se dohoda o případném setkání mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem zdála být na spadnutí, aktuální vývoj nasvědčuje tomu, že optimismus může být předčasný. Americký prezident Donald Trump tak možná avizoval téměř historický úspěch příliš brzy. 

Policie se v úterý poprvé obsáhleji vyjádřila k případu pondělní vraždy seniorky na Kolínsku. Případ začal pro strážce zákona dopravní nehodou, kdy za volantem auta seděl cizinec, jemuž ale nepatřilo. Kriminalisté nyní zjišťují, zdali je dotyčný pachatelem násilného trestného činu. 

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o uzavření dohody, která by zastavila boje na Ukrajině. Rusové už se ostatně ošívají, když je řeč o formátu případného jednání s Ukrajinci v čele s jejich prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Tropické teploty si dnes podle ČHMÚ.cz užijeme tento týden naposledy. Ve zbylých dnech mohou denní maxima klesnout i po 20 stupňů.

Donald Trump jednoznačně vyloučil, že by Spojené státy vyslaly své vojáky na Ukrajinu jako součást bezpečnostních garancí. Tím do značné míry zmírnil svůj předchozí slib, který evropští spojenci označili za významný pokrok ve snaze ukončit ruskou invazi.

Švýcarsko se opět nabídlo, že se stane hostitelem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Švýcarský ministr zahraničních věcí Ignazio Cassis pro televizi SRF uvedl, že země je připravena setkání uspořádat, a to i s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že je Švýcarsko vděčné za projevenou důvěru a opakovaně dalo najevo svou ochotu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Bílý dům, kde se setkal s Donaldem Trumpem a dalšími evropskými politiky, aby jednali o ukončení války. Jednání se konala jen několik dní poté, co se Trump v odlehlé Aljašce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navzdory počátečnímu optimismu, se schůzka neposunula k žádným konkrétním závěrům ohledně bezpečnostních záruk nebo dosažení míru. Přesto se zdá, že se v některých oblastech přece jen něco změnilo.

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil, že následujících patnáct dní je kritických pro vytvoření konkrétní podoby bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Evropští spojenci se na nich budou podílet také s Američany. Podle Macrona se na provedení potřebných operací připravují mimo jiné Britové, Francouzi, Němci a Turci. 

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je kromě bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nutné pracovat i na dalších protiruských sankcích pro případ, že Moskva nebude chtít válku ukončit. Fiala to uvedl na sociální síti po pondělních jednáních v Bílém domě. 

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině. 

Tragédie se v úterý stala ve finském parlamentu. Ve věku 30 let zemřel poslanec Eemeli Peltonen. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Upřímnou soustrast rodině zesnulého vyjádřil i premiér. 

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.

Rusové se nebrání dvoustrannému či trojstrannému jednání s ukrajinskými představiteli v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyplývá to ze slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Informovala o nich ruská státní agentura TASS. 

Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.

V úterý se uskutečnil další důležitý akt před říjnovými sněmovními volbami. Státní volební komise vylosovala čísla pro kandidující subjekty, které se na podzim pokusí získat mandáty v dolní komoře parlamentu. 

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.