Pražský summit mohou mnohé státy vnímat jako náhražku rozšíření EU, píše tisk

Nadcházející pražský summit desítek států v novém formátu by mohly mnohé země vnímat jako náhražku rozšíření Evropské unie. Upozorňuje na to dnes světový tisk v komentářích před schůzkou Evropského politického společenství (EPC) v české metropoli, kam byli pozváni vrcholní představitelé z více než 40 zemí.

Například německý deník Die Welt zvlášť vyzdvihuje, že nového evropského fóra se zúčastní i britská premiérka Liz Trussová, a naznačuje, že jde o projev přiblížení Británie k EU, kterou na počátku roku 2020 opustila.

Projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, iniciátora projektu EPC, a srpnová řeč německého kancléře Olafa Scholze v Praze vyvolaly obavy, že Evropské politické společenství by se mohlo stát "jízdenkou druhé třídy", pokud jde o připojení k EU, poznamenala dnes agentura AP a poukázala na pro řadu uchazečů téměř zamrzlé rozhovory o rozšíření v posledních letech. "Macronovo vymezení, že 'možná nežijeme ve stejném domě, ale sdílíme stejnou ulici' podporuje skepsi, že tyto struktury by mohly odsunout balkánské země a další adepty naneurčito do čekárny," cituje AP Martu Mucznikovou z bruselského expertního střediska European Policy Centre.

"Žádné unijní peníze nebo programy se nenabízejí, ze schůzky nevzejde ani žádná formální deklarace," připomíná AP. "Pokud tento summit půjde dobře, bude cílem setkávání lídrů jednou nebo dvakrát ročně," dodává agentura. Cituje také slova nejmenovaného funkcionáře zapojeného do příprav summitu, že fórum nenahrazuje stávající organizace, struktury a procesy a že by nemělo být vnímáno jako náhražka vstupu do EU, nýbrž by mělo být koncipováno jako "urychlovač". Zemím, které neusilují o vstup do EU, má zase poskytnout "rámec pro strukturovanou součinnost s EU".

"Zda budou tento vzkaz slyšet a zda mu budou věřit mnohé země doufající v přistoupení k největšímu obchodnímu bloku na světě, by mělo být známo do čtvrtečního večera, kdy summit skončí. Důkaz jeho smysluplnosti pravděpodobně přijde až při konání druhého summitu," uzavírá AP.

Podobně vnímá EPC i rakouský deník Wiener Zeitung. "Protože je mnohé ještě nekonkrétní, narážejí Macronovy představy na kritiku, podle níž je prý EPC pouhým nástrojem útěchy pro kandidáty členství v EU. "Myšlenky 'evropského jádra' a 'dvourychlostní Evropy' by mohly dostat nové balení," napsal Wiener Zeitung.

Summit analyzuje i americký deník The Washington Post, který hovoří o "instituci", jejíž podoba má být teprve definována. Macron podle listu zjevně doufá, že EPC se jednou povede lépe než EU, která má spoustu nedostatků. EU nemůže vyloučit nezdárné členy, je bezradná, když chce naopak některý člen odejít, v řadě důležitých otázek mohou členské stát vetovat všechna rozhodnutí a mnoho evropských zemí zůstává mimo EU, připomíná americký list. "Jakkoli jsou Macronovy úmysly prospěšné, Evropa ovšem nepřestane být Evropou jen proto, že má další instituci," upozorňuje list s poukazem na mnoho evropských konfliktů a pří včetně boje Ukrajiny o svou samotnou existenci.

Macron a další evropští lídři se však podle deníku nechtějí vzdát snu o míru, bezpečnosti a harmonii na kontinentě. "Shromáždění tento týden nebude dalším Vestfálským mírem nebo Vídeňským kongresem. Nevyřeší problémy kontinentu, nesjednotí rozdělené ani nezpacifikuje agresory. Ale zaslouží si pozornost a podporu. V dobách, jako je ta naše, je pokojné setkávání o tolik lepší než se nescházet vůbec," uzavírá The Washington Post.

Obsáhle se v dnešním komentáři věnuje německý deník Die Welt účasti britské premiérky Liz Trussové na pražském summitu. "Liz Trussová se v Praze účastní zakládajícího summitu Evropského politického společenství iniciovaného francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Válka Vladimira Putina na Ukrajině dala dohromady státy Evropy," konstatuje deník.

"Teprve minulý týden dostali čeští hostitelé zprávu z Londýna. Potvrzení, které bylo zároveň spjato s oznámením, že britská vláda by chtěla uspořádat případnou následnou schůzku. Tím dává Trussová najevo, že Britové chtějí mít při utváření tohoto nového formátu důležité slovo," píše Die Welt. Podle webu Politico přitom nová britská premiérka navrhuje, aby se nový formát neoznačoval jako "společenství", ale raději jako "fórum".

Podle Die Welt se chtějí Britové bezpodmínečně vyhnout tomu, aby vklouzli do jakékoli struktury, kterou by britští voliči mohli vnímat jako alternativu vůči členství v EU. "Cílem brexitu není špatný, ale jiný vztah s našimi sousedy. Proto je dobré zjistit, kam může pražský summit vést. Britská vláda bude ale skeptická vůči všemu, co nějakým způsobem formalizuje a institucionalizuje," řekl německému listu bývalý britský vyjednávač o brexitu David Frost.

Související

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 
Pomník mistra Jana Husa během vánočních trhů.

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

Šestého červencového dne roku 1915, o pětistém výročí upálení mistra Jana Husa, byl na pražském Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník. Jeho vybudování se pojilo s vyostřenými spory mezi příznivci a odpůrci tohoto počinu, odhalení díla nedoprovázely okázalé slavnosti. Střety a emoce se s pomníkem váží po celou dobu jeho existence. A před 35 lety u něj došlo dokonce k tragédii.

Více souvisejících

Praha EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 2 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

včera

včera

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy