Při ruském náletu na divadlo v Mariupolu mohlo zemřít 300 lidí

"Od očitých svědků přicházejí informace, že kvůli bombardování činoherního divadla v Mariupolu ruským letectvem zemřelo asi 300 lidí," uvedla radnice v prohlášení.

"Až do konce se nám nechce této hrůze uvěřit. Do konce chceme věřit, že se všem podařilo zachránit. Ale slova těch, kteří byli uvnitř budovy, hovoří o opaku," napsalo vedení města.

Městská rada Mariupolu 16. března oznámila, že okupační vojska svrhla bombu mimořádně ničivé síly na divadlo, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Ruské ministerstvo obrany týž den popřelo, že by úder podnikla ruská armáda. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová 18. března, dva dny po útoku, uvedla, že pod troskami divadla zůstává ještě 1300 lidí a že oběti zatím hlášeny nejsou. O den dříve média informovala, že kryt podle vedení města vydržel a že se z místa podařilo zachránit 130 lidem.

Informace o počtu lidí ukrývajících se v divadle ve chvíli bombardování se různí. Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov dříve uvedl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být 1000 až 1200 lidí.

Ukrajinské síly stále kontrolují obléhané přístavní město Mariupol a nikdo se ho nehodlá vzdávat, uvedl dnes šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. "Mariupol se drží a nikdo se ho nevzdá," prohlásil. Shodně se vyjádřil i gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, podle kterého z města zatím prchlo okolo 65.000 obyvatel, buď pěšky nebo autem. Před válkou v něm žilo asi 400.000 lidí. Na dnešek se podařilo dohodnout dva humanitární koridory pro evakuaci civilistů, jeden z nich je z Mariupolu.

Když začalo ruské ostřelování drtit ukrajinské přístavní město Mariupol, stovky civilistů, většinou žen a dětí, se ukryly ve velkolepé budově divadla nedaleko nábřeží. Stavbu z dob socialismu minulou středu zasáhla bomba a během několika vteřin ji zanechala v troskách. Stále se neví, kolik lidí při útoku zahynulo. Zpravodajský server BBC však hovořil s přeživšími, kteří poprvé popsali, co se při dopadu bomby stalo.

Nad městem ten den celé dopoledne kroužila ruská letadla. Sedmadvacetiletá učitelka Marija Rodionovová tou dobou v divadle žila deset dní, utekla tam se svými dvěma psy z bytu v devátém patře. Utábořili se v hledišti, hned vedle pódia nedaleko zadní části budovy.

Ráno se Mariji podařilo pro psy získat odřezky ryb z venkovní polní kuchyně, pak si ale uvědomila, že nepili. Okolo 10:00 proto psy uvázala ke svému zavazadlu a vydala se k hlavnímu vchodu, kde se utvořila fronta na horkou vodu. Vtom udeřila bomba.

Ozvala se rána, hromová a hlasitá. Pak zvuk rozbíjejícího se skla. K Mariji přiskočil nějaký muž a přitlačil ji ke zdi, aby ji chránil vlastní tělem. Výbuch byl tak hlasitý, že ji jedno ucho silně rozbolelo - bolest byla tak intenzivní, že si myslela, že jí praskl bubínek. Že je v pořádku si uvědomila, když slyšela křik lidí, křik přicházející ze všech stran. Síla expoloze odhodila jednoho muže na okno. Spadl na zem s tváří plnou rozbitého skla. Snažila se mu pomoci žena, která ale sama měla poraněnou hlavu. Marija, která v Mariupolu pracovala jako dobrovolnice ukrajinského Červeného kříže, se sebrala natolik, aby ji okřikla, ať toho nechá.

"Řekla jsem: 'Počkejte, nesahejte na něj. Přinesu lékárničku a pomůžu vám oběma," vzpomíná Marija. Jenže lékárnička zůstala uvnitř divadla, a ta část budovy se zřítila. "Byly tam jen trosky," říká. Bylo nemožné dostat se dovnitř. "Dvě hodiny jsem nemohla dělat nic. Jen jsem tam zůstala stát. Byla jsem v šoku," dodala.

Sedmadvacetiletý zámečník Vladyslav, který si nepřál uvést celé jméno, toho rána náhodou také zavítal do divadla. Měl tam nějaké přátele a přišel je hledat. Když spadla bomba, byl poblíž hlavního vchodu. Spolu s ostatními se proto rozeběhl do sklepa; o deset minut později slyšel, že budova je v plamenech, a vyšel ven do naprostého chaosu.

"Bylo to příšerné," řekl. Viděl spoustu krvácejících lidí. Někteří měli otevřené zlomeniny. "Jedna matka se snažila najít své děti pod troskami. Pětileté dítě křičelo: 'Nechci umřít.' Zlomilo mi to srdce," uvedl.

Je pravděpodobné, že zkázu mariupolskému divadlu přinesla jediná bomba, uvedla v analýze pro BBC společnost McKenzie Intelligence Services.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.