Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil přesvědčení, že Moskva a Ankara mají upřímnou snahu společně vyřešit spor o Náhorní Karabach.
Erdogan to dnes uvedl v projevu před poslanci turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje, píše agentura Reuters. Rusko a Turecko jsou tradičními spojenci dvou znesvářených zemí - Rusové stojí na straně Arménie, zatímco Turci podporují Ázerbájdžán.
V telefonickém rozhovoru ruský prezident podle Erdogana vyslovil obavu ze "zvyšujícího se počtu bojovníku z Blízkého východu" zapojených do bojů o Náhorní Karabach. Putin tím narážel na informace, že Turecko poskytlo Ázerbájdžánu ozbrojence s bojovou zkušeností ze Sýrie. Erdogan namítl, že Arménie do boje zapojila kurdské ozbrojence.
Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky dnes uvedlo, že při bojích s ázerbájdžánskými jednotkami padlo dalších 59 lidí. Celkový počet mrtvých vojáků se tak podle tohoto zdroje zvýšil na 1068. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, jeho vojsko ale v úterý podle Baku dobylo strategicky položenou oblast na jihu Náhorního Karabachu.
Ázerbájdžán dnes obvinil arménskou armádu z toho, že vystřelila raketu, která ve městě Barda zabila 21 civilistů a zranila dalších 60 lidí. Podle arménského ministerstva obrany je ale takové tvrzení "lživé a nepodložené". Podle Arménie dnes při ostřelování měst v Náhorním Karabachu ze strany ázerbájdžánské armády zahynula jedna osoba.
V pondělí začalo mezi Arménií a Ázerbájdžánem platit příměří zprostředkované Spojenými státy. Boje ale neustaly a obě země se navzájem obviňují z hrubého porušování dohody.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - vypukl v roce 1988, ještě za éry Sovětského svazu. Oblast se s podporou Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Nynější boje jsou nejkrvavější za více než 25 let a panují obavy, že do konfliktu bude přímo zataženo i Turecko a Rusko.
Související
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
před 3 hodinami
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
před 4 hodinami
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
před 5 hodinami
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
před 6 hodinami
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 7 hodinami
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 8 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 10 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 11 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 12 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 13 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.
Zdroj: Libor Novák