Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Americký šéf špionáže využil svou vzácnou cestu do ruské metropole také k tomu, aby na Moskvu vytvořil tlak ohledně její spolupráce s Teheránem. Ruskou stranu vyzval ke snížení vojenské i hospodářské podpory Íránu, což potvrdil jeden ze zasvěcených zdrojů a také britský představitel. Informace o Ratcliffově úterní cestě vyvolaly ve Washingtonu i v Evropě značné spekulace. Byla to totiž první známá návštěva šéfa CIA v Moskvě za současné vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Ratcliffova návštěva se uskutečnila v době, kdy si Rusko a Ukrajina vyměňují stále intenzivnější drony a raketové údery hluboko za frontovou linií. Rusko navíc v posledních týdnech vydalo sérii hrozeb na adresu zemí NATO, které Ukrajinu podporují. V západních metropolích tím vzrostly obavy, že by Moskva mohla přistoupit k agresivnějším hybridním opatřením nebo k omezeným vojenským akcím proti členům Aliance.

Ke spekulacím o smyslu cesty se vyjádřil i samotný americký prezident Donald Trump v ranním rozhlasovém rozhovoru. Trump odmítl tvrzení, že by šéf CIA jel do Moskvy přesvědčovat Vladimira Putina, aby netestoval odhodlání NATO. Návštěvu označil za polorutinní záležitost, i když připustil, že jejím cílem bylo přiblížit ukončení války na Ukrajině. Bílý dům v reakci na dotazy odkazoval právě na tato prezidentova slova.

Jednání probíhala v kontextu platnosti Severoatlantické smlouvy, podle níž je ozbrojený útok proti jednomu členu považován za útok proti všem. Rusko však dlouhodobě využívá různé metody nedosahující prahu otevřené války, jako jsou sabotážní operace či kybernetické útoky. Těmito kroky se snaží oslabit evropské spojence USA, aniž by tím vyvolalo přímou vojenskou odvetu ze strany Aliance.

Z veřejně dostupných dat o sledování leteckého provozu vyplynulo, že vojenský letoun C-17, který Ratcliffa do Moskvy dopravil, odstartoval z Lotyšska. Zástupci velvyslanectví Estonska a Litvy se k události odmítli vyjádřit, zatímco lotyšské velvyslanectví na žádost o komentář nereagovalo. Sama Ústřední zpravodajská služba neposkytla k cestě svého ředitele žádný oficiální komentář.

Během jednání přišla řeč také na ekonomické sankce vůči Íránu, kterými začátkem týdne hrozil americký ministr financí Scott Bessent. Ratcliffe tlumočil přání Washingtonu, aby Moskva přestala s Teheránem sdílet zbraně a obranné technologie. Zároveň ruské představitele varoval před přehnanou reakcí v případě, že by se jich rozšířené americké sankce namířené proti Íránu dotkly.

Podle dostupných zpráv Rusko již dříve dodalo Íránu materiál pro posílení jeho arzenálu bezpilotních prostředků. Objevují se také podezření, že Moskva pomáhá Teheránu s přesným zaměřováním cílů při útocích na americká zařízení na Blízkém východě. Mluvčí amerického ministerstva financí se k těmto informacím odmítl vyjádřit.

Prezident Trump měl v minulosti s americkými zpravodajskými službami řadu sporů ohledně Ruska, avšak v současnosti jeho postoj vůči Moskvě poněkud ochladl, jelikož se mu nedaří válku rychle ukončit. Samotný Ratcliffe je přitom považován za zastánce tvrdšího postupu vůči Rusku. Návštěva Moskvy ukazuje, že se Trump spoléhá na šéfa CIA i při citlivých diplomatických jednáních.

Cesta do Ruska nebyla jedinou utajovanou misí šéfa CIA v poslední době. Již v květnu letošního roku Ratcliffe tajně navštívil Kubu, kde varoval tamní komunistický režim před nutností zásadních reforem. V opačném případě kubánské předsednictví čelilo hrozbě obnovení masivního tlaku a sankcí ze strany Spojených států.

Ačkoliv američtí zákonodárci o cestě do Moskvy předem neměli podrobnější informace, někteří z nich dialog přivítali. Republikánský senátor James Lankford uvedl, že věci se nelepší tím, že se spolu nekomunikuje. Přestože Rusko podle něj momentálně nevypadá, že by se snažilo situaci aktivně řešit, je nutné zjišťovat, jaké jsou jeho skutečné záměry.