Putin potřebuje slyšet jasný vzkaz. Z USA zní apel k trestu za otravu Navalného

NÁZOR - Evropská unie a Velká Británie vyslaly Kremlu vzkaz, která říká, že použití chemických zbraní představuje závažné porušení mezinárodního práva, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník v něm nabádá Spojené státy, aby se přidaly k evropským zemím a uvalily sankce na Rusko kvůli pokusu o otravu tamního opozičního předáka Alexeje Navalného nervovým jedem novičokem.

Zcela přiměřená reakce

Celosvětová smlouva o zákazu chemických zbraní byla podepsána Ruskem v roce 1993, upozorňuje washingtonský server. Dodává, že Moskva následně dokument ratifikovala v roce 1997.

"Tudíž je naprosto přiměřené uvalit sankce na ruské představitele za otravu opozičního lídra Alexeje Navalného chemickým jedem," píše prestižní deník. Konstatuje, že Spojené státy zatím na incident nereagovaly a s reakcí již nesmí dále otálet.

Alexej Navalnyj, přední postava opozice proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, přežil pokus o otravu, k němuž došlo v srpnu poté, co organizoval politické akce ve městě Tomsk, připomíná renomovaný server. Doplňuje, že Navalnému se udělalo nevolno během letu do Moskvy, kvůli čemuž muselo letadlo nouzově přistát v Omsku.

Během zotavování v Německu, kam byl následně transportován k léčbě, Alexej Navalnyj obvinil z pokusu o svou likvidaci Vladimira Putina, uvádí editorial. Podotýká, že Organizace pro zákaz chemických zbraní následně potvrdila, že látka použitá k Navalného otravě měla "podobné strukturální rysy" jako nervový jed noviček ze sovětské éry.  

Rusko reagovalo na uvedená stanoviska zapíráním a mlžení, nikoliv vyšetřováním, kritizuje Washington Post. Soudí, že útok na Navlaného, protikorupčního bojovníka, který při vedení opozice prokázal mimořádnou vytrvalost, musela schválit nejvyšší místa ruské moci.

"Novičok byl chemickou zbraní vytvořenou Sovětským svazem na konci studené války," pokračuje americký deník. Přiznává však, že podle zprávy Organizace pro zákaz chemických zbraní byla látka použitá k otravě Navalného mírně modifikována.

Na druhou stranu, novičok byl použit také k otravě bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018, připomíná vlivný server. Deklaruje, že oba případy vypadají jako státem zaštítěné pokusy o atentát.

Putin musí zaplatit velkou cenu

Stanovisko Evropské unie říká, že novičok je k dispozici pouze státním úřadům Ruské federace, upozorňuje editorial. Dodává, že na základě uvedených okolností a s přihlédnutím ke skutečnosti, že Navalnyj byl v době otravy sledován, můžeme odůvodněně předpokládat, že jeho otrava nebyla možná bez asistence FSB, nástupce sovětské tajné služby KGB.

Nové sankce v podobě zmrazení financí a zákazu cestování byly uvaleny na ředitele FSB Alexandera Bortnikova a kremelského činitele Andreje Jarina, jehož úkolem bylo podle Evropské unie bránit šíření vlivu Navalného v ruské společnosti, a to i skrze operace, které jej měly zdiskreditovat, shrnuje Washington Post. Poukazuje, že sankce míří také na prvního náměstka Putinovy kanceláře Sergeje Kirienka, dva náměstky ministra obrany a jednoho regionálního předáka, stejně jako na ústav výzkumu chemických zbraní, který novičok vyrobil.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Kde jsou Spojené státy?" táže se prestižní deník. Deklaruje, že pochybná náklonnost stávajícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa vůči Vladimiru Putinovi by neměla zemi bránit, aby se přidala k evropským sankcím.

Ruský prezident nepochybně čeká, že bude současný humbuk ignorovat a neudělá nic, stejně jako v předchozích případech útoků a vražd, naznačuje renomovaný server. Putin podle něj proto potřebuje nahlas a jasně slyšet, že pokusy likvidaci jeho kritiků jsou nepřípustné a budou jej hodně stát.  

Související

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

Více souvisejících

Alexej Navalnyj ,  Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 1 hodinou

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy