Rusko, postižené západními sankcemi, se nenechá zatlačit ve svém rozvoji o desítky let zpět, jak mu předpovídají jeho nepřátelé, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na dnešní poradě rady pro strategický rozvoj a národní projekty. To jsou celostátní programy zaměřené především na snižování chudoby v zemi.
Západ zavedl proti Rusku sankce v reakci na ruský vpád na Ukrajinu z konce února, aby tak přiměl Moskvu ke stažení vojsk. Ruská invaze, podniknutá na Putinův rozkaz, rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ obviňují Rusko z ničím nevyprovokované agrese. Putin odůvodnění války, kterou nazývá speciální vojenskou operací, několikrát změnil, pokaždé ji ale obhajoval jako "vynucenou" a "jedině správné rozhodnutí". Vliv západních sankcí na Rusko až dosud bagatelizoval.
Proti Rusku "se záměrně a speciálně používají ne prostě omezení, ale prakticky úplné zamezení přístupu k zahraničním technologicky vysoce vyspělým produktům", postěžoval si Putin podle agentury TASS. Dané technologie přitom mají globální charakter a v současném světě jsou základem pro rozvoj jakékoliv země.
"To je přesně místo, kde se nám snaží stavět překážky, aby zpomalili rozvoj Ruska. Chápeme, že to je obrovská výzva pro naši zemi, ale nechystáme se složit ruce do klína, zmatkovat či - jak nám to předpovídají někteří naši 'fanoušci' - propadnout se o desítky let zpět. To samozřejmě ne. Uděláme pravý opak," zdůraznil Putin.
Na poradě kritizoval tempo snižování chudoby v zemi. "Pokrok tu je, ale rychlost je zjevně nedostatečná," řekl o údajích, podle kterých v roce 2017 pod hranicí chudoby žilo zhruba 12,9 procenta z přibližně 146 milionů Rusů, zatímco na konci loňského roku jich bylo 11 procent.
Prezident také ohlásil dobré zprávy: na konci druhého čtvrtletí letošní roku se úmrtnost v zemi snížila na úroveň, jaká byla před covidovou pandemií v roce 2019, a předpokládaná průměrná délka života přesáhla 73 let.
Není jasné, zda v těchto údajích jsou zahrnuty i utajované údaje o ztrátách ruských vojsk na Ukrajině, které dnes ukrajinský generální štáb odhadl na více než 38.000 vojáků během necelého půl roku války.
Související
Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Dagmar Havlová následuje mecenáše. Od Knihovny Václava Havla dává ruce pryč
před 49 minutami
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
před 1 hodinou
Na Sokolovsku se našla část lidského těla. Případ si převzala policie
před 2 hodinami
Počasí jako na houpačce má vysvětlení. Meteorologové prozradili, co za ním stojí
před 3 hodinami
Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády
před 4 hodinami
Německo kvůli migraci odmítá zrušit kontroly na hranicích
před 4 hodinami
V Praze byl údajně zavražděn izraelský „král automatů“
před 5 hodinami
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
před 6 hodinami
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
před 7 hodinami
Izrael otočil. Bude pokračovat v útocích na Libanon, příměří navzdory
před 8 hodinami
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
před 8 hodinami
O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán
před 9 hodinami
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
před 10 hodinami
Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě
před 11 hodinami
Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří
před 12 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty nedorazí, naopak hrozí déšť
včera
Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti
včera
Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?
včera
Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou
včera
Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům
Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací.
Zdroj: Libor Novák