Putin si vytvořil právní základ pro invazi. Uznal nezávislost separatistických regionů

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost "lidových republik" vyhlášených roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Televize vzápětí ukázala, jak šéf Kremlu podepisuje příslušné dekrety a také dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tyto dokumenty podle pozorovatelů mají Rusku posloužit jako právní základ pro vyslání vojáků do Donbasu. Uznání separatistických regionů dnes prezidentovi doporučila jeho bezpečnostní rada, jejímiž členy jsou klíčoví ruští představitelé včetně premiéra, ministrů obrany a zahraničí, předsedů obou komor parlamentu či šéfa rozvědky. Prezidentovo rozhodnutí mají v úterý potvrdit obě komory ruského parlamentu, uvedl podle listu Kommersant místopředseda ruské sněmovny Pjotr Tolstoj.

Polský list Gazeta Wyborcza na svém webu upozornil, že je otázkou, jakou podobu chce Rusko vtisknout pseudostátům u svých hranic, a že důležití ruští politici se domáhají, aby zahrnovaly celou Doněckou a Luhanskou oblasti, což by představovalo třikrát větší území, než nyní separatisté kontrolují. "Znamenalo by to, že by se Ukrajina musela zřeknout například Mariupolu a její armáda by se musela stáhnout 100 kilometrů na západ," napsal list s tím, že na to žádný ukrajinský politik nepřistoupí.

Podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový projev, který začal rekapitulací ukrajinských dějin. Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty".

Vůdce ruských bolševiků Vladimír Iljič Lenin a jeho soudruzi tak podle Putina činili "na účet Ruska, odtržením historických ruských území", a to i s ruským obyvatelstvem. "Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu," tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci, Josif Stalin a především Nikita Chruščov, který k Ukrajině připojil Krym. "Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin," zdůraznil prezident. Kyjevu zároveň vzkázal, že "dekomunizace" v tomto smyslu Rusům plně vyhovuje, ale "nezastavíme se v půli cesty". Několikrát také zopakoval, že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti.

Rusko podle Putina i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů. Ovšem Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli a naopak se dopouštěli "krádeže plynu". Nakonec v Kyjevě "krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu". Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl: uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.

Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech Putin dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014. "Majdan (kyjevské náměstí, kde se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi) nepřiblížil Ukrajinu k demokracii, ale zavedl do slepé uličky," tvrdil s tím, že krize vyhnala šest milionů Ukrajinců do ciziny, kde si hledají obživu. A to i proto, že jejich krajané promrhali nejen to, co získali za Sovětského svazu, ale i za carského Ruska.

Ukrajinu vykreslil ruský prezident jako americkou kolonii s loutkovým režimem, jako zemi, kde jsou Rusové utlačováni a pronásledováni. Zároveň Ukrajinu obvinil z přípravy bojových operací a teroristických akcí proti Rusku, i z toho, že se prý chystá vyzbrojit se jadernými zbraněmi. "Nemůžeme nereagovat na toto nebezpečí," zdůraznil. Ukrajinská strategie podle Putina počítá se zatažením dalších států do střetu s Ruskem, v zemi "jsou prakticky nepřetržitě vojska NATO" a "USA přistoupily k ovládnutí ukrajinského území jako budoucího bojiště".

Každá země má právo uzavírat vojenská spojenectví, připustil Putin, ale současně zdůraznil, že se tak nesmí dít na úkor bezpečnosti jiných států. A vstup Ukrajiny do NATO by podle něj představoval "přímé ohrožení Ruska". Podle Putina na tom nic nemění, že Ukrajina nemá do aliance vstoupit hned zítra, ale "až pozítří".

Současnou Ukrajinu prezident označil za území ovládané NATO a za "předmostí", odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.

"Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?" uvedl Putin.

Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale "nemění se podstata agresivního režimu", a tak je nezbytné "neprodleně uznat nezávislost lidových republik", prohlásil ruský prezident.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

Rusko Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 25 minutami

před 50 minutami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 1 hodinou

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 3 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

Vyhledávaná restaurace v kempu u Máchova jezera lehla popelem

Rozsáhlý požár v noci z úterý na středu zničil vyhledávanou restauraci v kempu v Doksech na Českolipsku. Navzdory zásahu hasičů se plameny v průběhu noci rozšířily na celou budovu, která lehla popelem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy