Putin si vytvořil právní základ pro invazi. Uznal nezávislost separatistických regionů

Televize vzápětí ukázala, jak šéf Kremlu podepisuje příslušné dekrety a také dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tyto dokumenty podle pozorovatelů mají Rusku posloužit jako právní základ pro vyslání vojáků do Donbasu. Uznání separatistických regionů dnes prezidentovi doporučila jeho bezpečnostní rada, jejímiž členy jsou klíčoví ruští představitelé včetně premiéra, ministrů obrany a zahraničí, předsedů obou komor parlamentu či šéfa rozvědky. Prezidentovo rozhodnutí mají v úterý potvrdit obě komory ruského parlamentu, uvedl podle listu Kommersant místopředseda ruské sněmovny Pjotr Tolstoj.

Polský list Gazeta Wyborcza na svém webu upozornil, že je otázkou, jakou podobu chce Rusko vtisknout pseudostátům u svých hranic, a že důležití ruští politici se domáhají, aby zahrnovaly celou Doněckou a Luhanskou oblasti, což by představovalo třikrát větší území, než nyní separatisté kontrolují. "Znamenalo by to, že by se Ukrajina musela zřeknout například Mariupolu a její armáda by se musela stáhnout 100 kilometrů na západ," napsal list s tím, že na to žádný ukrajinský politik nepřistoupí.

Podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový projev, který začal rekapitulací ukrajinských dějin. Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty".

Vůdce ruských bolševiků Vladimír Iljič Lenin a jeho soudruzi tak podle Putina činili "na účet Ruska, odtržením historických ruských území", a to i s ruským obyvatelstvem. "Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu," tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci, Josif Stalin a především Nikita Chruščov, který k Ukrajině připojil Krym. "Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin," zdůraznil prezident. Kyjevu zároveň vzkázal, že "dekomunizace" v tomto smyslu Rusům plně vyhovuje, ale "nezastavíme se v půli cesty". Několikrát také zopakoval, že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti.

Rusko podle Putina i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů. Ovšem Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli a naopak se dopouštěli "krádeže plynu". Nakonec v Kyjevě "krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu". Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl: uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.

Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech Putin dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014. "Majdan (kyjevské náměstí, kde se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi) nepřiblížil Ukrajinu k demokracii, ale zavedl do slepé uličky," tvrdil s tím, že krize vyhnala šest milionů Ukrajinců do ciziny, kde si hledají obživu. A to i proto, že jejich krajané promrhali nejen to, co získali za Sovětského svazu, ale i za carského Ruska.

Ukrajinu vykreslil ruský prezident jako americkou kolonii s loutkovým režimem, jako zemi, kde jsou Rusové utlačováni a pronásledováni. Zároveň Ukrajinu obvinil z přípravy bojových operací a teroristických akcí proti Rusku, i z toho, že se prý chystá vyzbrojit se jadernými zbraněmi. "Nemůžeme nereagovat na toto nebezpečí," zdůraznil. Ukrajinská strategie podle Putina počítá se zatažením dalších států do střetu s Ruskem, v zemi "jsou prakticky nepřetržitě vojska NATO" a "USA přistoupily k ovládnutí ukrajinského území jako budoucího bojiště".

Každá země má právo uzavírat vojenská spojenectví, připustil Putin, ale současně zdůraznil, že se tak nesmí dít na úkor bezpečnosti jiných států. A vstup Ukrajiny do NATO by podle něj představoval "přímé ohrožení Ruska". Podle Putina na tom nic nemění, že Ukrajina nemá do aliance vstoupit hned zítra, ale "až pozítří".

Současnou Ukrajinu prezident označil za území ovládané NATO a za "předmostí", odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.

"Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?" uvedl Putin.

Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale "nemění se podstata agresivního režimu", a tak je nezbytné "neprodleně uznat nezávislost lidových republik", prohlásil ruský prezident.