Putin v referendu obstál. Z Indie přišla gratulace, USA vyjádřily znepokojení

Indický premiér Naréndra Módí v dnešním telefonickém rozhovoru "vřele poblahopřál" ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k výsledkům referenda, které schválilo ústavní změny umožňující mimo jiné Putinovi setrvat u moci až do roku 2036. Uvedla to tisková agentura AFP. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naopak vyjádřila "znepokojení" nad průběhem hlasování.

"Jsme znepokojeni informacemi o snaze ruské vlády manipulovat výsledky nedávného hlasování o ústavních změnách, včetně informací o donucování voličů, vyvíjení nátlaku na odpůrce změn a o omezeních vůči nezávislým pozorovatelům," řekla mluvčí Morgan Ortagusová.

Podle přehledu zahraničních ohlasů, sestaveného listem Kommersant, v zahraničních médiích převládá skeptický pohled, že řešení Putinova následnictví se odkládá, režim se zabetonoval a žádný z ruských problémů se neřeší.

Sedmidenní ruský plebiscit podle listu The New York Times dospěl za využití všech nástrojů Kremlu k očekávanému výsledku, který má Putinovi zajistit setrvání u moci přinejmenším do roku 2036. Přitom ale není jasné, k čemu Putinovi byli voliči, když změny už schválil parlament a regionální sněmy po celé zemi. Putin nicméně melodramaticky přesvědčoval občany, že jejich hlasy jsou důležité, přestože změny už de facto začaly platit a v prodeji byla pozměněná ústava.

Financial Times se zase pozastavuje nad oznámením předběžných výsledků ještě před koncem referenda, což by v případě běžného hlasování bylo nezákonné. Ale v hlasování o ústavě máloco bylo normální, protože Kreml se obával nespokojenosti společnosti s Putinovým chováním během pandemie.

Ukrajinský server Strana.ua se domnívá, že výsledky referenda zmenšily riziko destabilizace v Rusku kvůli případnému soupeření o následnictví po Putinovi a současně "zabetonovaly nynější kurz ruského režimu", vytvářený posledních dvacet let. "Pro Ukrajinu to znamená neměnnost nynějšího kurzu Moskvy ve všech klíčových otázkách," poznamenal komentátor s tím, že jde o problém Donbasu, Krymu i konfrontace Ruska se Západem, v jejímž rámci se odehrává již šest let trvající konflikt na východě Ukrajiny.

Ukrajinska pravda ironicky připomíná někdejší Putinova slova, že "v roce 2008 odejdu do opozice a budu nadávat na režim". Ale dodává, že po 13 letech od tohoto výroku už nikdo ve splnění slibu nedoufá a Putin tu zůstane "nadlouho, možná doživotně", a to i "s carskými plnomocemi".

Kanadský list The Globe and Mail připouští, že nic zásadního se v Rusku nezměnilo, jen sedmašedesátiletý bývalý důstojník KGB, který zůstává u moci, uzavřel debatu o tom, kdo může být jeho nástupcem. Svým odpůrcům doma i v cizině vyslal vzkaz, že nemá smysl hledět kupředu. A pokud se nestane něco šokujícího, Západ bude mít nadále co do činění právě s Vladimirem Putinem.

Počínání Kremlu připomíná komentátorovi Neue Zürcher Zeitung lživost sovětské ústavy z roku 1977, která se soupisem fiktivních práv sovětských pracujících snažila zakrýt absolutní monopol komunistické strany na moc. Nynější změny ruské ústavy nijak nezmírní hlavní problémy Ruska v podobě korupce, chybějící ochrany občanských práv, udušení soukromé iniciativy a přílišného vlivu státu na ekonomiku. Ani hlavní starost ruské elity - o zachování moci a příjmů - není v dlouhodobé perspektivě odstraněna. Neřešený problém nástupnictví po Putinovi se prostě odkládá, než vyprší čas na biologických hodinách. A tolik zdůrazňovaná důležitost stability režimu stojí na vratkém základě.

Die Welt upozorňuje, že Putin získal vytoužený výsledek, ale hlasování o ústavě neodpovídalo ani obvyklým nízkým standardům. Škody způsobené slabé ruské demokracii jsou obrovské, a to nejen proto, že Putin smí vládnout doživotně. Je totiž možné, že v budoucnu se v Rusku bude hlasovat právě takto - až dokud nebude dosaženo žádoucího výsledku.

Související

Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
Dmytro Zolotukhin Původní zpráva

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin referendum Naréndra Módí (indický premiér) Indie USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 7 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 12 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy