Putinovi klesá podpora. Zmatek Rusů roste, vysvětluje sociolog

NÁZOR - Počet Rusů, kteří podporují anexi Krymu, se v posledních sedmi letech konstantně pohybuje okolo 86 % s dvouprocentní odchylkou, která je na úrovni statistické chyby, konstatuje Alexej Levinson v komentáři pro server Moscow Times. Sociolog z nezávislého výzkumného Levadova centra dodává, že jde o nejstabilnější sledovaný postoj Rusů, což se nedá říct o popularitě prezidenta Vladimira Putina, která po záboru zmíněného poloostrova sice vyšplhala na 89 %, ale důsledku v nedávných událostí se propadla na 63 %.

Ve vleku Kremlu

Jiný je postoj Rusů k Donbasu, deklaruje odborník. Poukazuje, že ve chvíli, kdy se v regionu objevily první barikády a byly vztyčeny ruské vlajky, mnoho Rusů se domnívalo, že po Krymu bude anektován i Donbas, přičemž v březnu 2014 podporovalo 48 % z nich, aby se jihovýchod Ukrajiny stal součástí Ruské federace. 

"Po zhodnocení svých možností a mezinárodní situace však Kreml učinil jiné rozhodnutí," píše Levinson. Připomíná, že Moskva dala separatistům v Doněcku a Luhansku najevo, že nemají bojovat za připojení k Rusku, ale za "nezávislost", čemuž odpovídala okamžitá změna nálad ruské veřejnosti - již v květnu byla nejčastější odpověď Rusů (36 %), že jihovýchod Ukrajiny by se měl stát nezávislým útvarem.

Připojení Donbasu k Rusku i v roce 2015 preferovalo již pouze 16 % Rusů, a to z důvodu, že Kreml přišel s novým plánem, nastiňuje sociolog. Vysvětluje, že značná část Rusů (27 %) tehdy v souladu s oficiální politikou podporovala setrvání jihovýchodu Ukrajiny v původním státě, avšak za podmínky rozsáhlé autonomie na Kyjevu. Přesto nejpreferovanějším scénářem v letech 2015-2017 zůstávala u Rusů "nezávislost" pro samozvané "lidové republiky" Doněck a Luhansk, dodává autor komentáře.

Nejpozději od roku 2019 u Rusů převládá zmatek a přibližně stejnou míru podpory vykazují všechny tři scénáře - nezávislost regionu (29 %), jeho připojení k Rusku (27 %) a pokračující příslušnost k Ukrajině (28 %), konstatuje Levinson. Podotýká, že z těch, kteří preferují poslední možnost, podporuje čtvrtina návrat stavu před rokem 2014, zatímco zbytek výraznou autonomii regionu.    

"Pak přišel březen 2021. Stalo se, že prezident v Moskvě a prezident v Kyjevě zažívají těžké časy a oba potřebují posílit svou padající oblibu," pokračuje sociolog. Soudí, že obě strany zjevně vsází na to, že toho mohou dosáhnout hrou s ozbrojeným konfliktem na Donbasu, tudíž slovo válka se nyní vznáší ve vzduchu v obou metropolích a vysílány jsou záběry šiků postupujících tanků a distribuce munice vojákům. 

Výsledkem je rostoucí nervozita společnosti, přičemž jsou to právě ti, kteří se bojí války, na koho se zaměřují kremelští propagandisté ve snaze získat novou podporu pro ruskou vládu, domnívá se odborník. Míní, že Kyjev má pravděpodobně podobné plány. 

Na samotném Donbasu je ale situace klidnější a na základě mnohaleté válečné zkušenosti jsou tamní obyvatelé přesvědčeni, že dokud bude pokračovat jarní tání a pole a cesty budou podmáčené, boje nevypuknou, protože těžká technika by zapadla do bahna, poukazuje autor komentáře. Připouští však, že bude docházet k typickým přestřelkám, protože není v zájmu ani jedné strany plně dodržovat příměří.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Strach z vojenského střetu vyvolává v ruském veřejném mínění pochybnosti, uvádí sociolog. Otázka podle něj zní, jaký je vlastně preferovaný výsledek konfrontace na Donbasu. Těsná většina Rusů (28 %) nadále souhlasí, že separatistické republiky by měly získat nezávislost, nastiňuje Levinson. Dodává, že podobný počet (26 %) ale vidí budoucnost regionu coby součásti Ukrajiny - ať již na obecné bázi (10 %), či na bázi autonomie (16 %) -, a jen o málo menší část ruských občanů (25 %) podporuje připojení samozvaných republik k Rusku. 

"O dnešním klimatu velmi vypovídá, že u respondentů se objevila nová kategorie o srovnatelné velikosti," pokračuje autor komentáře. Poukazuje, že hned 21 % Rusů si nedokáže vybrat mezi třemi zmíněnými scénáři pro Donbas. 

Konec není v dohledu

Rusové byli letos také prvně dotazováni, jaké očekávají vyústění situace na jihovýchodě Ukrajiny, uvádí sociolog. Odpovědi podle něj ukázaly, že ruští občané neočekávají naplnění svých preferovaných scénářů - zatímco připojení k Rusku podporuje 25 % z nich, jen 19 % věří, že se tak stane.  

Ještě méně Rusů (16 %) věří, že samozvané republiky se připojí k Ukrajině, přičemž zhruba stejný počet z nich si myslí, že v podobě "běžných regionů", či naopak při rozsáhlé autonomii, nastiňuje odborník. Doplňuje, že velkou podporu (12 %) nezaznamenala ani možnost, že z Doněcku a Luhansku se stanou "nezávislé státy" jako Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. 

Nejvíce ruských obyvatel (32 %) tak soudí, že konfrontace na Donbasu potrvá ještě mnoho let, deklaruje Levinson. Zdůrazňuje, že Donbas zjevně není Krym a Rusové zřejmě vidí řešení problému v tom, že vyřešen nebude.  

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Seismograf, ilustrační fotografie.

Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti

Chebsko v pondělí zasáhly opakující se otřesy, které pocítili i místní obyvatelé. Informoval o tom Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Nejsilnější otřes měl sílu přes 2,5 stupně. Experti připomněli, že v inkriminované oblasti nejde o výjimečný jev. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 3 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 4 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 7 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 8 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 10 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 10 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 12 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy