Putinovi klesá podpora. Zmatek Rusů roste, vysvětluje sociolog

Ve vleku Kremlu

Jiný je postoj Rusů k Donbasu, deklaruje odborník. Poukazuje, že ve chvíli, kdy se v regionu objevily první barikády a byly vztyčeny ruské vlajky, mnoho Rusů se domnívalo, že po Krymu bude anektován i Donbas, přičemž v březnu 2014 podporovalo 48 % z nich, aby se jihovýchod Ukrajiny stal součástí Ruské federace. 

"Po zhodnocení svých možností a mezinárodní situace však Kreml učinil jiné rozhodnutí," píše Levinson. Připomíná, že Moskva dala separatistům v Doněcku a Luhansku najevo, že nemají bojovat za připojení k Rusku, ale za "nezávislost", čemuž odpovídala okamžitá změna nálad ruské veřejnosti - již v květnu byla nejčastější odpověď Rusů (36 %), že jihovýchod Ukrajiny by se měl stát nezávislým útvarem.

Připojení Donbasu k Rusku i v roce 2015 preferovalo již pouze 16 % Rusů, a to z důvodu, že Kreml přišel s novým plánem, nastiňuje sociolog. Vysvětluje, že značná část Rusů (27 %) tehdy v souladu s oficiální politikou podporovala setrvání jihovýchodu Ukrajiny v původním státě, avšak za podmínky rozsáhlé autonomie na Kyjevu. Přesto nejpreferovanějším scénářem v letech 2015-2017 zůstávala u Rusů "nezávislost" pro samozvané "lidové republiky" Doněck a Luhansk, dodává autor komentáře.

Nejpozději od roku 2019 u Rusů převládá zmatek a přibližně stejnou míru podpory vykazují všechny tři scénáře - nezávislost regionu (29 %), jeho připojení k Rusku (27 %) a pokračující příslušnost k Ukrajině (28 %), konstatuje Levinson. Podotýká, že z těch, kteří preferují poslední možnost, podporuje čtvrtina návrat stavu před rokem 2014, zatímco zbytek výraznou autonomii regionu.    

"Pak přišel březen 2021. Stalo se, že prezident v Moskvě a prezident v Kyjevě zažívají těžké časy a oba potřebují posílit svou padající oblibu," pokračuje sociolog. Soudí, že obě strany zjevně vsází na to, že toho mohou dosáhnout hrou s ozbrojeným konfliktem na Donbasu, tudíž slovo válka se nyní vznáší ve vzduchu v obou metropolích a vysílány jsou záběry šiků postupujících tanků a distribuce munice vojákům. 

Výsledkem je rostoucí nervozita společnosti, přičemž jsou to právě ti, kteří se bojí války, na koho se zaměřují kremelští propagandisté ve snaze získat novou podporu pro ruskou vládu, domnívá se odborník. Míní, že Kyjev má pravděpodobně podobné plány. 

Na samotném Donbasu je ale situace klidnější a na základě mnohaleté válečné zkušenosti jsou tamní obyvatelé přesvědčeni, že dokud bude pokračovat jarní tání a pole a cesty budou podmáčené, boje nevypuknou, protože těžká technika by zapadla do bahna, poukazuje autor komentáře. Připouští však, že bude docházet k typickým přestřelkám, protože není v zájmu ani jedné strany plně dodržovat příměří.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Strach z vojenského střetu vyvolává v ruském veřejném mínění pochybnosti, uvádí sociolog. Otázka podle něj zní, jaký je vlastně preferovaný výsledek konfrontace na Donbasu. Těsná většina Rusů (28 %) nadále souhlasí, že separatistické republiky by měly získat nezávislost, nastiňuje Levinson. Dodává, že podobný počet (26 %) ale vidí budoucnost regionu coby součásti Ukrajiny - ať již na obecné bázi (10 %), či na bázi autonomie (16 %) -, a jen o málo menší část ruských občanů (25 %) podporuje připojení samozvaných republik k Rusku. 

"O dnešním klimatu velmi vypovídá, že u respondentů se objevila nová kategorie o srovnatelné velikosti," pokračuje autor komentáře. Poukazuje, že hned 21 % Rusů si nedokáže vybrat mezi třemi zmíněnými scénáři pro Donbas. 

Konec není v dohledu

Rusové byli letos také prvně dotazováni, jaké očekávají vyústění situace na jihovýchodě Ukrajiny, uvádí sociolog. Odpovědi podle něj ukázaly, že ruští občané neočekávají naplnění svých preferovaných scénářů - zatímco připojení k Rusku podporuje 25 % z nich, jen 19 % věří, že se tak stane.  

Ještě méně Rusů (16 %) věří, že samozvané republiky se připojí k Ukrajině, přičemž zhruba stejný počet z nich si myslí, že v podobě "běžných regionů", či naopak při rozsáhlé autonomii, nastiňuje odborník. Doplňuje, že velkou podporu (12 %) nezaznamenala ani možnost, že z Doněcku a Luhansku se stanou "nezávislé státy" jako Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. 

Nejvíce ruských obyvatel (32 %) tak soudí, že konfrontace na Donbasu potrvá ještě mnoho let, deklaruje Levinson. Zdůrazňuje, že Donbas zjevně není Krym a Rusové zřejmě vidí řešení problému v tom, že vyřešen nebude.