Putinovi klesá podpora. Zmatek Rusů roste, vysvětluje sociolog

NÁZOR - Počet Rusů, kteří podporují anexi Krymu, se v posledních sedmi letech konstantně pohybuje okolo 86 % s dvouprocentní odchylkou, která je na úrovni statistické chyby, konstatuje Alexej Levinson v komentáři pro server Moscow Times. Sociolog z nezávislého výzkumného Levadova centra dodává, že jde o nejstabilnější sledovaný postoj Rusů, což se nedá říct o popularitě prezidenta Vladimira Putina, která po záboru zmíněného poloostrova sice vyšplhala na 89 %, ale důsledku v nedávných událostí se propadla na 63 %.

Ve vleku Kremlu

Jiný je postoj Rusů k Donbasu, deklaruje odborník. Poukazuje, že ve chvíli, kdy se v regionu objevily první barikády a byly vztyčeny ruské vlajky, mnoho Rusů se domnívalo, že po Krymu bude anektován i Donbas, přičemž v březnu 2014 podporovalo 48 % z nich, aby se jihovýchod Ukrajiny stal součástí Ruské federace. 

"Po zhodnocení svých možností a mezinárodní situace však Kreml učinil jiné rozhodnutí," píše Levinson. Připomíná, že Moskva dala separatistům v Doněcku a Luhansku najevo, že nemají bojovat za připojení k Rusku, ale za "nezávislost", čemuž odpovídala okamžitá změna nálad ruské veřejnosti - již v květnu byla nejčastější odpověď Rusů (36 %), že jihovýchod Ukrajiny by se měl stát nezávislým útvarem.

Připojení Donbasu k Rusku i v roce 2015 preferovalo již pouze 16 % Rusů, a to z důvodu, že Kreml přišel s novým plánem, nastiňuje sociolog. Vysvětluje, že značná část Rusů (27 %) tehdy v souladu s oficiální politikou podporovala setrvání jihovýchodu Ukrajiny v původním státě, avšak za podmínky rozsáhlé autonomie na Kyjevu. Přesto nejpreferovanějším scénářem v letech 2015-2017 zůstávala u Rusů "nezávislost" pro samozvané "lidové republiky" Doněck a Luhansk, dodává autor komentáře.

Nejpozději od roku 2019 u Rusů převládá zmatek a přibližně stejnou míru podpory vykazují všechny tři scénáře - nezávislost regionu (29 %), jeho připojení k Rusku (27 %) a pokračující příslušnost k Ukrajině (28 %), konstatuje Levinson. Podotýká, že z těch, kteří preferují poslední možnost, podporuje čtvrtina návrat stavu před rokem 2014, zatímco zbytek výraznou autonomii regionu.    

"Pak přišel březen 2021. Stalo se, že prezident v Moskvě a prezident v Kyjevě zažívají těžké časy a oba potřebují posílit svou padající oblibu," pokračuje sociolog. Soudí, že obě strany zjevně vsází na to, že toho mohou dosáhnout hrou s ozbrojeným konfliktem na Donbasu, tudíž slovo válka se nyní vznáší ve vzduchu v obou metropolích a vysílány jsou záběry šiků postupujících tanků a distribuce munice vojákům. 

Výsledkem je rostoucí nervozita společnosti, přičemž jsou to právě ti, kteří se bojí války, na koho se zaměřují kremelští propagandisté ve snaze získat novou podporu pro ruskou vládu, domnívá se odborník. Míní, že Kyjev má pravděpodobně podobné plány. 

Na samotném Donbasu je ale situace klidnější a na základě mnohaleté válečné zkušenosti jsou tamní obyvatelé přesvědčeni, že dokud bude pokračovat jarní tání a pole a cesty budou podmáčené, boje nevypuknou, protože těžká technika by zapadla do bahna, poukazuje autor komentáře. Připouští však, že bude docházet k typickým přestřelkám, protože není v zájmu ani jedné strany plně dodržovat příměří.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Strach z vojenského střetu vyvolává v ruském veřejném mínění pochybnosti, uvádí sociolog. Otázka podle něj zní, jaký je vlastně preferovaný výsledek konfrontace na Donbasu. Těsná většina Rusů (28 %) nadále souhlasí, že separatistické republiky by měly získat nezávislost, nastiňuje Levinson. Dodává, že podobný počet (26 %) ale vidí budoucnost regionu coby součásti Ukrajiny - ať již na obecné bázi (10 %), či na bázi autonomie (16 %) -, a jen o málo menší část ruských občanů (25 %) podporuje připojení samozvaných republik k Rusku. 

"O dnešním klimatu velmi vypovídá, že u respondentů se objevila nová kategorie o srovnatelné velikosti," pokračuje autor komentáře. Poukazuje, že hned 21 % Rusů si nedokáže vybrat mezi třemi zmíněnými scénáři pro Donbas. 

Konec není v dohledu

Rusové byli letos také prvně dotazováni, jaké očekávají vyústění situace na jihovýchodě Ukrajiny, uvádí sociolog. Odpovědi podle něj ukázaly, že ruští občané neočekávají naplnění svých preferovaných scénářů - zatímco připojení k Rusku podporuje 25 % z nich, jen 19 % věří, že se tak stane.  

Ještě méně Rusů (16 %) věří, že samozvané republiky se připojí k Ukrajině, přičemž zhruba stejný počet z nich si myslí, že v podobě "běžných regionů", či naopak při rozsáhlé autonomii, nastiňuje odborník. Doplňuje, že velkou podporu (12 %) nezaznamenala ani možnost, že z Doněcku a Luhansku se stanou "nezávislé státy" jako Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. 

Nejvíce ruských obyvatel (32 %) tak soudí, že konfrontace na Donbasu potrvá ještě mnoho let, deklaruje Levinson. Zdůrazňuje, že Donbas zjevně není Krym a Rusové zřejmě vidí řešení problému v tom, že vyřešen nebude.  

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ilustrační fotografie.

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

včera

včera

Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně

Velikonoce se blíží každým dnem, přípravy vrcholí. Hodí se proto vědět, jak budou v dalších dnech fungovat obchody. Dobrou zprávou je, že nenakoupíte jen jednou během čtyř svátečních dnů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy