Režisér Serebrennikov byl v Rusku odsouzen, do vězení ale nepůjde

Moskevský soud dnes shledal známého režiséra Kirilla Serebrennikova vinným z rozkradení státní dotace a potrestal jej tříletým podmíněným trestem. Kritik korupce, byrokracie i ruského vedení vinu popírá. Obžaloba žádala pro Serebrennikova šest let odnětí svobody. Serebrennikovův advokát podle agentury TASS oznámil, že se proti rozsudku odvolá.

Podobné verdikty - tři, resp. dva roky podmíněně - vynesla soudkyně i nad spoluobžalovanými ve stejné věci, Jurijem Itinem a Aleksejem Malobrodským.

"Serebrennikov, Malobrodskij a Itin se dopustili krádeže, jejich organizovaná skupina si podvodným způsobem přivlastnila cizí majetek velkého rozměru a zneužila poskytnutou důvěru," zaznělo v rozsudku.

Supporters clapping outside court after Serebrennikov given a suspended sentence. But his 3 years in pre-trial detention & house arrest still definitely sent a message on the risks of making provocative cultural statements in Russia pic.twitter.com/yC8G2U5pOp

— Alec Luhn (@ASLuhn) June 26, 2020

"Soud shledává, že důkazy plně potvrzují vinu," uvedla soudkyně Olesja Mendělejevová. Námitky, důkazy a argumenty obhajoby tvrdící, že celá státní dotace ve výši 200 milionů rublů (téměř 69 milionů Kč) byla řádně vynaložena na schválený projekt Platforma, odmítla. Ruský stát podle verdiktu utrpěl škodu ve výši 128,9 milionu rublů (asi 44 milionů Kč). Odsouzení mají celou sumu státu nahradit. Nicméně při stanovení výše trestu soudkyně podle listu Kommersant uvedla, že "soud dospěl k závěru, že Serebrennikov, Itin a Malobrodskij se mohou napravit bez reálného (nepodmíněného) trestu".

Serebrennikov byl před třemi lety obviněn, že se svými spolupracovníky zpronevěřil miliony rublů. V roce 2011 režisér zorganizoval projekt nazvaný Platforma, který měl přispět k popularizaci moderního umění, od ministerstva kultury na něj dostal dotaci přes 200 milionů rublů. Podle vyšetřovatelů společně se spolupracovníky vykazovali neexistující náklady a nezákonně se obohatili, což všichni odsouzení popírají.

Serebrennikovův osud vyvolal na ruské umělecké scéně neobvykle širokou vlnu odporu, stíhání režiséra odsoudili také mnozí jeho zahraniční kolegové. Zastavení procesu v otevřeném dopise požadovaly také tisíce kulturních osobností, které upozornily na "hrubé přehmaty ze strany vyšetřovatelů".

Serebrennikovova tvorba je známá i za ruskými hranicemi, jeho filmy se promítaly na festivalech v Cannes i v Benátkách. Umělec se v minulosti kriticky vyjadřoval k rostoucí cenzuře v Rusku a prohlásil, že "vše se vrací k nejžalostnější sovětské praxi". Loni v březnu byl oceněn jako nejlepší ruský režisér za film Léto, který stříhal již v domácím vězení.

Serebrennikov "platí cenu za svobodu, s jakou se vyjadřoval", řekl agentuře AFP krátce před vynesením rozsudku Olivier Py, který je ředitelem festivalu v Avignonu. Proces byl podle něj "rozhodně politický" a svědčící o "návratu do stalinského Sovětského svazu".

Související

Kirill Serebrennikov

Pomsta Kremlu? Známý režisér kritizoval režim, teď mu hrozí šest let vězení

Ruský prokurátor dnes v závěrečném návrhu požádal moskevský soud, aby známého režiséra Kirilla Serebrennikova potrestal šesti lety odnětí svobody. Oznámili to reportéři ze soudní síně. Serebrennikov je obžalován z krádeže 129 milionů rublů (asi 44 milionů Kč) poskytnutých státem na divadelní projekt. Kritik korupce, byrokracie i ruského vedení vinu popírá.

Více souvisejících

Kirill Serebrennikov (režisér) Rusko soudy

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 3 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy