Ruská mobilizace je důkazem, že to Putinovi nevychází podle plánu, tvrdí expert

Vyhlášení částečné mobilizace je podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Podle odborníka by tento krok mohl oslabit Putinovu pozici. Petráš to dnes řekl ČTK. Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci dnes, chce povolat 300.000 rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

"Tento krok v každém případě znamená, že to Putinovi nevychází podle plánu. Putin to ale musí zaobalit do něčeho jiného, nesmí otevřeně říct ruské veřejnosti, že konflikt na Ukrajině podle plánu nejde," řekl Petráš. Putin se podle něj musí snažit o to, aby mobilizace nevyvolala averzi v ruské společnosti. Proto podle něj ta slova ruského prezidenta o tom, že Západ ohrožuje Rusko a jeho celistvost.

"Těžko ale říct, jestli se mu to podaří, je to příliš čerstvá informace. Každopádně mobilizace by se měla nést v duchu podpory společenského mínění, společenskou odhodlaností chránit vlast, bojovat za vlast. A vyhlásit mobilizaci za účelem posílení aktivit na Ukrajině by mohlo oslabit Putinovu pozici. On ji naopak potřebuje posílit. Bude dělat vše pro to, aby v ruské společnosti zavládl pocit toho, že Rusko je ohroženo. Jestli se mu to podaří, nikdo neřekne," uvedl odborník.

Podstatným bodem podle něj je, že se mobilizace bude týkat i obyvatel ruské národnosti, čemuž se Putin dosud snažil vyhnout. "Používal jednotky, které byly aktivní, v těch vojáci ruské národnosti byli, to ano. Ale k posílení současných jednotek rekrutoval lidi z národnostních menšin, byli to třeba Dagestánci, nešlo o Rusy. Nechtěl vyvolávat averzi proti tomu, co se na Ukrajině děje," uvedl Petráš.

Hovoří se o 300.000 rezervistech, podle Petráše je ale otázkou, kolik skutečně se jich podaří zmobilizovat. Neví se podle něj také, zda rezervisti vytvoří samostatné jednotky nebo budou přiřazeni k současným jednotkám jako posily. Podle Petráše se rezervisté na frontu každopádně nedostanou v nejbližších dnech. "Jde o jejich přípravu, logistiku, musí se vystrojit, uskutečnit se nějaké stmelovací cvičení. Nejde o hodiny, ani o dny, je to věc minimálně několika týdnů," řekl Petráš.

Otázkou ale pak podle něj také je, jak by se nyní měla zachovat Ukrajina, která v posledních týdnech uskutečnila na severu úspěšnou protiofenzívu. "Jestli by měla pokračovat a dál držet operační iniciativu, nebo jestli by bylo výhodnější opevnit dobyté pozice a čekat, co z té mobilizace vzejde," uvedl Petráš.

Expert: Vyhlášení mobilizace souvisí se záměrem na anexi ukrajinských oblastí

Vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem nelze vnímat mimo kontext toho, že současně vyjádřil plán na anexi čtyř ukrajinských oblastí. ČTK to dnes sdělil Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá při mobilizaci 300.000 rezervistů.

Z ruské strany jde podle Šíra o snahu zmrazit konflikt, respektive zakonzervovat dosavadní zisky, protože je jasné, že už neporostou. Dynamika konfliktu se podle odborníka překlopila k Ukrajině, existuje dobrá šance, že Ukrajinci budou postupovat a Rusové to, co obsadili, budou muset vyklízet.

Takový vývoj by znamenal ústup, ztrátu a snížení Putinovy prestiže. Rusové tomu chtějí zabránit i tak, že stupňují své výhrůžky včetně jaderného signalizování, což je podle Šíra výrazem takzvané politické eskalace.

Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika v úterý oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.

V momentě, kdy by tyto regiony Rusko anektovalo, mohlo by z pohledu vnitrostátního práva vydávat případné útoky za ukrajinské napadení Ruska, což by dále umožnilo situaci eskalovat. Rusové podle Šíra pravděpodobně doufají, že Západ "vyměkne" a nevezme si podobné stupňování konfliktu na triko.

Expert míní, že existuje prostor pro to, aby se Rusové snažili jednotu Západu rozklížit, neboť ne všechny státy vnímají ruskou hrozbu a ruské kroky stejně intenzivně. Dosud ale Západ, Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) přistupovaly k věci jednotně, schvalovaly protiruské sankce a země poskytovaly Ukrajině podporu.

Nelze podle Šíra říci, zda skutečně počet mobilizovaných osob bude činit 300.000. Rusko podle odborníka vytvořilo právní podmínky pro mobilizaci, není ale jasné, komu bude skutečně povolávací rozkaz odeslán. Skrze částečnou mobilizaci podle něj Rusko legalizuje kroky, které už dělalo dosud, včetně mobilizace na úrovni jednotlivých regionů, cizích státních příslušníků nebo například vězňů ochotných válčit. Mobilizovaných osob tak nakonec může být i více, o jejich bojeschopnosti lze ale polemizovat, míní Šír.

Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, napsala agentura Reuters. Data serveru Google Trends ukázaly nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek.

Podle údajů byly dnes vyprodány přímé lety z Moskvy do Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz. Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup - například do gruzínského Tbilisi, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300.000 rublů (přes 120.000 korun).

Také Šír počítá s tím, že by exodus Rusů mohl směřovat do postsovětských republik, do Arménie či střední Asie, dále do Dubaje a Istanbulu. Větší odchod Rusů do Evropy se očekávat nedá, neboť je uzavřený letecký prostor a mnohé země mají výrazně zpřísněná vízová omezení.

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko masivně upravilo íránské drony Šáhid. Ukrajinu čeká náročnější obrana

Letní měsíce roku 2025 přinesly Ukrajině nejintenzivnější vlny ruských leteckých útoků od začátku války. Vrcholem byl 9. červenec, kdy ruská armáda vypustila rekordních 728 dronů typu Šáhid, většinou upravených a vyrobených přímo na ruském území. Tato eskalace ukazuje, jak Kreml výrazně zmodernizoval íránskou technologii a přizpůsobil ji svým potřebám — především s cílem prolomit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 45 minutami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko masivně upravilo íránské drony Šáhid. Ukrajinu čeká náročnější obrana

Letní měsíce roku 2025 přinesly Ukrajině nejintenzivnější vlny ruských leteckých útoků od začátku války. Vrcholem byl 9. červenec, kdy ruská armáda vypustila rekordních 728 dronů typu Šáhid, většinou upravených a vyrobených přímo na ruském území. Tato eskalace ukazuje, jak Kreml výrazně zmodernizoval íránskou technologii a přizpůsobil ji svým potřebám — především s cílem prolomit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hilbo Fishchenko

Šmyhalova vláda byla úspěšná, ta nová Ukrajinu přiblíží k EU. NATO zůstává strategickým cílem, říká Fishchenko

Ukrajinská vláda Denyse Šmyhala zvládla podle Hliba Fishchenka, vedoucího Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti, válečné období se stabilitou a makroekonomickou vyrovnaností. „Jeho kabinet sice nebyl reformní vládou v klasickém slova smyslu, ale podařilo se mu zachovat makroekonomickou stabilitu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Fishchenko také promluvil o potenciálním členství v EU a NATO. „Jsem přesvědčen, že členy Unie budeme dříve než členy Aliance,“ podotýká.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přestal mlžit o svém zdravotním stavu. Přiznal, že je nemocný

Prezident USA Donald Trump má diagnostikovanou chronickou žilní nedostatečnost, potvrdil ve čtvrtek Bílý dům. Lékaři přišli na onemocnění poté, co si 79letý prezident stěžoval na otoky nohou. Podle tiskové mluvčí Karoline Leavitt podstoupil Trump řadu vyšetření včetně ultrazvuku, která odhalila problém s žilami.

před 2 hodinami

Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.

před 2 hodinami

SPP

Hledáte jistotu v nejisté době? S elektřinou od SPP ji můžete mít

V posledních letech zažili odběratelé energií nebývalé turbulence. Ceny elektřiny kolísaly, podmínky se měnily a zákazníci často nevěděli, co čekat příště. Stabilitu, předvídatelnost a přímou komunikaci dnes nabízí jen někteří dodavatelé a právě SPP patří mezi ty, kterým se daří kombinovat výhodné ceny s férovým přístupem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. K rozhodujícímu zlomu ve válce je zapotřebí víc, než jen zbraně

Americký prezident Donald Trump sice tento týden oznámil nové dodávky zbraní pro Ukrajinu, včetně důležitých protivzdušných střel pro systémy Patriot, ale podle serveru Meduza to k rozhodujícímu zlomu ve válce nestačí. Americké zásoby totiž ubývají a bez celkové přestavby systému vojenské pomoci nebude možné Ukrajině dodat potřebné množství vybavení pro vítězství v opotřebovací válce s Ruskem.

před 4 hodinami

Lubomír Zaorálek

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Trumpův zmocněnec tvrdí, že dohoda o propuštění rukojmích Hamasu je na dosah

Podle Adama Boehlera, zvláštního zmocněnce administrativy Donalda Trumpa pro záležitosti rukojmích, se Spojeným státům podařilo výrazně přiblížit dohodě o propuštění zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamasem. Přesto vyjádřil frustraci nad tím, jak obtížná jednání s touto palestinskou militantní skupinou jsou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

včera

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy