Ruská generální prokuratura požádala soud o propuštění herce Pavla Ustinova, který byl za údajné napadení policisty při protivládní demonstraci odsouzen na 3,5 roku do vězení. S odvoláním na mluvčí moskevského soudu o tom dnes informovala agentura TASS. K propuštění Ustinova vyzývají média, online petice, ale i někteří prokremelští činitelé.
Mluvčí Uljana Solopovová uvedla, že soud obdržel žádost generální prokuratury o Ustinovovo podmínečné propuštění. O případu bude rozhodovat již tento pátek.
Ustinov byl v pondělí odsouzen ke třem letům a šesti měsícům vězení za údajné zranění policisty při demonstraci 3. srpna, přičemž žalobce navrhoval šestiletý trest. Herec tvrdí, že se na manifestaci ocitl náhodou. Široce sdílené video ze zatýkání ukazuje, že Ustinov v době zatčení stál s telefonem v ruce a odpor strážcům pořádku nekladl.
Šéfredaktoři nezávislých médií rádia Echo Moskvy, deníku Novaja Gazeta a televize Dožď vyzvali generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil rozhodování soudu v případech odsouzených účastníků protivládních demonstrací. Na podporu Ustinova a dalších odsouzených za údajné napadení policistů při demonstracích v minulých dnech vystoupili církevní představitelé, řada herců a televizních osobností. Online petici žádající jeho propuštění podepsalo již bezmála 140.000 lidí.
Výzva k přehodnocení odsuzujícího rozsudku přišla i ze strany šéfredaktorky státem financované ruské televize RT Margarity Simoňjanové, která na twitteru napsala: "Pokud se společnosti zdá, že se stalo nehorázné bezpráví, pak musí být okamžitě zastaveno, nebo se musí dokázat, že vše je spravedlivé. A dokázat to tak, aby tomu nebylo možné nevěřit." O "nehorázné nespravedlnosti", kterou "nelze ignorovat", psal na sociálních sítích vysoce postavený přestavitel vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.
Protestní akce v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městské a po odvolání i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu více než 50 opozičních politiků pro komunální volby konané 8. září. Důvodem byly údajné formální nedostatky při shromažďování podpisů potřebných k registraci.
Na prvních dvou nepovolených akcích 27. července a 3. srpna bylo zatčeno přes 2000 lidí. Účast na povolené demonstraci z 10. srpna, považované za největší za zhruba osm let, dosáhla kolem 50.000 lidí.
Související
Ruská policie zadržela desítky novinářů na protestu na Rudém náměstí
Lidé protestující proti mobilizaci se v Rusku střetli s policií
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 1 hodinou
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 1 hodinou
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 2 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 3 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 5 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 6 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
včera
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
včera
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Zdroj: Libor Novák