Ruské ministerstvo obrany chce otevřít kancelář v Srbsku

Srbsko je tradičním spojencem Ruska na Balkáně, současně však deklaruje cíl vstoupit do Evropské unie. Bělehrad minulý měsíc zrušil na půl roku vojenská cvičení s cizími armádami, což odůvodnil tlakem EU na zastavení častých společných manévrů s Ruskem a Běloruskem.

V nařízení ruské vlády z 15. října, které podepsal premiér Michail Mišustin, se uvádí, že šéf chystané kanceláře v Bělehradu bude pomáhat řešit vojenské a technické otázky týkající se rusko-srbské spolupráce. Pracovníci zastoupení budou podle srbských médií požívat diplomatické imunity.

Zřízení zastoupení ruského ministerstva umožňuje vzájemná dohody o vojensko-technické spolupráci, kterou podepsali prezidenti obou zemí. Srbské ministerstvo obrany ve stručném prohlášení uvedlo, že již "zahájilo právní proceduru, která předchází uzavření dohody". Tu by podle televize N1 měli podepsat ministři obrany obou zemí.

Srbská armáda používá především zbraně založené na sovětské technologii a v posledních letech pořídila z Ruska stíhačky MiG-29, bitevní vrtulníky Mi-35, tanky T-72 i bojová vozidla pěchoty.

Srbsko, které razí doktrínu vojenské neutrality, uspořádalo 10. října rozsáhlé vojenské cvičení, na němž demonstrovalo svou zvětšenou vojenskou sílu. Předvedlo na něm zbraně ruské výroby, včetně protiletadlového systému Pancir, i drony nedávno pořízené v Číně.

Srbská zahraniční politika se podle Reuters snaží balancovat mezi ambicí vstoupit do EU a tradičními vazbami s Ruskem a Čínou, které balkánskou zemi podporují zejména v jejím diplomatickém boji proti uznání Kosova - jihosrbské provincie, která na Srbsku v roce 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost.