Rusko chce zmenšit rozsah lesů, ve kterých se nemusí hasit. Ekologové varují před dopady

Ruské ministerstvo přírodních zdrojů navrhlo značně zmenšit rozsah takzvaných kontrolovaných zón, ve kterých místní úřady nemusí hasit lesní požáry. Zejména tyto zóny, na které připadá skoro polovina lesního fondu Ruska, byly loni v létě postiženy masivním řáděním živlu.

Ekologové se ale obávají, aby nový krok nevedl k ještě horším následkům, upozornil list Kommersant. "Zelení se obávají, že kvůli nedostatku financí regiony stejně nebudou požáry v těchto těžko dostupných oblastech hasit, a předpovídají, že se možná zopakuje loňská kritická situace," napsal deník.

Do kontrolovaných zón po posledním zmenšení o 88 milionů hektarů nyní patří 532 milionů hektarů. Celková rozloha ruského lesního fondu činí 1,1 miliardy hektarů. Loni v zónách propuklo 90 procent lesních požárů. Jejich katastrofální rozsah přiměl tehdejšího premiéra Dmitrije Medveděva, aby nařídil přehodnotit rozlohu zón. Ekologové tehdy požadovali jejich zmenšení na polovinu. Nyní ministerstvo navrhuje, aby do zón spadaly jen pozemky, které nejsou porostlé lesy.

Ale podle Alexeje Jarošenka z ruské pobočky Greenpeace z těchto pozemků může požár snadno přeskočit na sousední les. Varuje, že v praxi tento přístup nebude fungovat. Úřady si budou počínat stejně jako před zavedením kontrolních zón: prostě požáry nebudou hasit, ale budou je tajit, anebo budou imitovat hašení naprosto nedostatečnými silami. Podobný názor zastává Konstantin Kobjakov z ruské odbočky WWF: regionům na hašení požárů v těžko dostupných místech stále chybějí peníze, a tak tam lesy nikdo zachraňovat nebude.

Kommersant připomněl, že v loňském rozpočtu bylo na prevenci a hašení požárů sedm miliard rublů (asi 2,4 miliardy Kč), což ekologové nazývali "naprosto žebráckým financováním", protože ochrana lesů si žádá nejméně 25 až 30 miliard. Letošní rozpočet počítá se sumou 6,2 miliardy rublů (asi 2,1 miliardy Kč) a dodatečných 3,2 miliardy dostaly regiony na nákup hasičské techniky. Při nynějších posunech od krajnosti ke krajnosti - od zřízení zón po jejich zrušení - se Kobjakov obává, že i tak nedostatečné prostředky se budou utrácet ještě neefektivněji než dosud.

V současnosti podle dostupných údajů lesní požáry v Rusku řádí na 717.000 hektarech, což je plocha odpovídající Jihomoravskému kraji. Nejhůře je postiženo Jakutsko a Čukotka. Požáry rychle postupují, za 48 hodin se rozšířily o 305.000 hektarů. Od začátku roku oheň poničil již 5,7 milionu hektarů, což skoro odpovídá loňskému červnu.

Loni se obětí požárů v nejrozlehlejší zemi světa stalo podle ochránců přírody z nevládní organizace Greenpeace na 15 milionů hektarů lesa. Hrozilo, že padne osm let starý rekord, kdy v Rusku shořelo 18,1 milionu hektarů lesa, což je plocha přesahující dvojnásobek rozlohy České republiky.

Související

Více souvisejících

Rusko lesy Ekologie Požáry

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy