Rusko hlásí skoro 100.000 prokázaných případů koronaviru

Rusko za poslední den hlásí 98.040 nově prokázaných případů koronaviru, to je dosud nejvíce. Země tak registruje rekordní denní přírůstek osmý den po sobě za situace, kdy se šíří vysoce nakažlivá varianta omikron. Vládní operativní štáb za 24 hodin podle agentury Reuters zaznamenal 673 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Prezidentský mluvčí dnes připustil, že odpůrci očkování jsou i v Kremlu.

Nejnovější denní přírůstek představuje poměrně výrazný skok oproti předchozímu dni. Zatímco ve čtvrtek krizový štáb informoval o 88.816 nově infikovaných, ve středu úřady hlásily 74.692 nakažených za 24 hodin. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že skutečný počet nakažených je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnoho lidí se netestuje a nemá příznaky covidu-19.

Podle agentury Interfax rovněž připustil, že se v Kremlu najdou odpůrci očkování. "Zaujímáme k nim nesmiřitelný postoj... vystavujeme je ostrakizmu," odpověděl prezidentský mluvčí na novinářský dotaz. Denně se podle něj mnoho zaměstnanců prezidentské administrativy nakazí a většina lidí pracuje na dálku z izolace. Zdravotníci v Rusku zatím plně očkovali proti covidu-19 jen asi polovinu obyvatel, píše AP. Řada Rusů s vakcinací váhá.

Počet infekcí koronavirem začal v Rusku stoupat před přibližně třemi týdny - denní přírůstky vyskočily od 10. ledna z tehdejších zhruba 15.000 na dnešních téměř 100.000, upozornila agentura AP, podle níž se ruské úřady zatím vyhýbají zavedení zásadních protikoronavirových opatření. Peskov se dnes nechal slyšet, že "přehnané restrikce" jsou v případě šíření varianty omikron zbytečné, jak podle něj vyplývá ze zkušeností jiných zemí.

Vicepremiérka Taťjana Golikovová ovšem už dříve varovala, že zdravotnický systém bude čelit ještě větší zátěži, poznamenal server Kommersant. Požádala proto regiony, aby zavedly protikoronavirová opatření, pokud tak už neučinily.

Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů lidí, koronavirem prokazatelně nakazilo přes 11,5 milionu osob, z nichž podle vládního operativního štábu 329.443 zemřelo. Ruský statistický úřad Rosstat nicméně uvádí dvojnásobné množství obětí pandemie, neboť eviduje i osoby, u kterých se nemoc zjistila až po smrti: od dubna 2020 do konce loňského roku podle něj v souvislosti s covidem-19 zemřelo přes 662.486 lidí.

Rosstat dnes upřesnil, že jen v loňském roce zemřelo více než půl milionu Rusů, u nichž byl zjištěn covid-19. V prosinci zemřelo 54.630 nakažených, přičemž covid-19 byl hlavní příčinou smrti ve 49.122 případech. Rekordní byl ale listopad, kdy podle upřesněných statistických údajů zemřelo 88.138 pacientů s covidem-19, upozornila ruská redakce BBC na svém webu. Za celý rok v Rusku zemřelo 517.795 lidí, kteří se nakazili koronavirem. Celkem za 12 měsíců loňského roku zemřelo 2, 445.509 Rusů. O rok dříve zemřelo v Rusku 2,138.586 lidí, včetně 144 691 nakažených koronavirem. Celkem tak loni a předloni podle statistiků v Rusku zemřelo 662.486 lidí se zjištěnou nákazou.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy