Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500.000 Ukrajinců.
"Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře," řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o "jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu".
Tvrzení se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit, Moskva na ně bezprostředně nereagovala. Rusko od svého vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná.
Ukrajina uvedla, že prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Ruskem podporovaní separatisté, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli. Moskva v minulosti označila americké tvrzení o chystaném použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině za snahu, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington.
Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. "K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců," citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.
Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. "Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů," dodal Zelenskyj.
Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.
Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 2 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák