Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500.000 Ukrajinců.
"Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře," řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o "jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu".
Tvrzení se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit, Moskva na ně bezprostředně nereagovala. Rusko od svého vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná.
Ukrajina uvedla, že prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Ruskem podporovaní separatisté, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli. Moskva v minulosti označila americké tvrzení o chystaném použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině za snahu, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington.
Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. "K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců," citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.
Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. "Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů," dodal Zelenskyj.
Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.
Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Související
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Policie řeší případ zmizení Jany Šerjeníkové. Pracuje se čtyřmi scénáři
před 1 hodinou
Ebola v Kongu zabíjí i nadále. WHO má obavy, trasování se komplikuje
před 1 hodinou
Oscarovou herečku Sarandovou zatkli. Protestovala proti Netanjahuovi
před 2 hodinami
EU plánovala totální zákaz prodeje aut se spalovacím motorem. Proč nakonec ustoupila?
před 3 hodinami
FT: Anthropic v neveřejném dokumentu varuje před katastrofickými riziky. AI se může bránit vypnutí
před 4 hodinami
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
před 5 hodinami
Sněmovna se schází k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě
před 6 hodinami
Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby
před 6 hodinami
Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží
před 7 hodinami
Žák na Slovensku zaútočil ve škole, napadl spolužáky i učitelky. Jedna zemřela
před 8 hodinami
Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem
před 9 hodinami
OpenAI zrušila plánované vydání modelu umělé inteligence GPT-6.1 Astra
před 10 hodinami
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
před 11 hodinami
Počasí se i o víkendu ponese na vlně babího léta, v noci se ale citelně ochladí
včera
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
včera
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
včera
SpaceX poslal do vesmíru největší raketu v historii. Starship poprvé dosáhla oběžné dráhy Země
včera
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
včera
Na Staroměstském náměstí lidé demonstrují proti vládě
včera
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
Předsedkyně švédské Sociálnědemokratické strany Magdalena Anderssonová oznámila, že se jí nepodařilo sestavit novou vládu. Jednání se třemi dalšími stranami levicového bloku po nedávných parlamentních volbách skončila neúspěšně. Politička potvrdila, že z dosavadních rozhovorů nevyplynula žádná reálná možnost pro vznik stabilního kabinetu. O dalším postupu nyní rozhodne předseda švédského parlamentu.
Zdroj: Libor Novák