Rusko násilně deportovalo půl milionu Ukrajinců a použilo fosforové bomby, tvrdí Zelenskyj

Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500.000 Ukrajinců.

"Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře," řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o "jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu".

Tvrzení se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit, Moskva na ně bezprostředně nereagovala. Rusko od svého vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná.

Ukrajina uvedla, že prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Ruskem podporovaní separatisté, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli. Moskva v minulosti označila americké tvrzení o chystaném použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině za snahu, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington.

Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. "K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců," citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. "Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů," dodal Zelenskyj.

Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 3 hodinami

Jaro v Praze

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

včera

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

včera

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

včera

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

včera

včera

včera

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

včera

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy