Rusko popřelo plány na použití jaderných zbraní na Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany dnes jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Uvedla to agentura Interfax. Moskva přitom několik měsíců vytrvale popírala varování západních zdrojů o přípravách ruské invaze na Ukrajinu, než tuto zemi 24. února skutečně napadla.

"Prohlášení ředitele Ústřední zpravodajské služby CIA (Wiliama) Burnse o možném použití taktických jaderných zbraní je absurdní," prohlásil dnes náčelník vojsk radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil Igor Kirillov.

"Za současné úrovně technického vybavení mezinárodního systému monitorování jaderných zkoušek není možné utajit nasazení takového typu zbraní. Pokud to nechápe ředitel CIA, tak buď není profesionál, anebo jej uvádějí v omyl," řekl Kirillov.

Burns nevyloučil možnost, že Rusko použije taktické jaderné zbraně proti Ukrajině, ale připustil, že dosud nejsou patrné přípravy k takovému kroku, připomíná Interfax.

Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl před týdnem v televizním rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Putin podle Zelenského lidským životům nepřikládá žádnou hodnotu.

Američtí činitelé už v minulosti před podobným scénářem varovali, a to v případě, že by měl Putin pocit, že je zahnán do kouta. "Vzhledem k teoretickému zoufalství prezidenta Putina a ruského vedení, vzhledem k neúspěchům, kterým dosud vojensky čelili, nemůže nikdo z nás brát na lehkou váhu hrozbu, kterou představuje možnost uchýlení se k taktickým jaderným zbraním," varoval šéf CIA.

Další vývoj války je nejasný

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Analýza

Příměří v nedohlednu. Rusko podniká kroky, které svědčí o touze nadále válčit

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje navzdory rostoucímu diplomatickému tlaku, který iniciuje administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Kreml zřejmě využívá dialog jako nástroj k prodlužování války, zatímco v zákulisí chystá další eskalaci. Zatímco se Moskva snaží vyvolat zdání zájmu o jednání, mobilizuje až 160 tisíc nových vojáků. Rovněž spoléhá na vojenskou pomoc ze Severní Koreje, která zahrnuje živou sílu, dělostřeleckou techniku i balistické rakety.

Více souvisejících

Rusko Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Donald Trump

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

včera

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Friedrich Merz uzavřel koaliční dohodu. Německo má nového kancléře

Německo má nového kancléře. Friedrich Merz, vůdce konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), oznámil ve středu uzavření koaliční dohody s německou sociální demokracií (SPD), čímž učinil zásadní krok k vytvoření nové vlády. Koaliční smlouva byla podepsána neobvykle rychle – pouhých 45 dní po předčasných volbách, ve kterých Merzovo uskupení zvítězilo.

včera

včera

Ilustrační foto

Kradete nám průmysl, přinutím vás vrátit se, vzkazuje Trump. Trhy pod náporem cel kolabují

Od středeční půlnoci vstoupila v platnost nová vlna amerických cel na desítky zemí, přičemž nejvyšší sazby – až 104 % – míří přímo proti čínskému zboží. Spojené státy a Čína se tak znovu ocitly v napjaté přetlačované, která hrozí přerůst ve vážnou obchodní válku. Zvýšená cla se dotkla i vývozců z Evropské unie či Japonska, zatímco americký prezident Donald Trump dál slibuje výhodnější „šité na míru“ dohody pro blízké spojence.

včera

včera

včera

Je to smutné, Amerika chce vztahy pohřbívat. Nejsou ochotni slevit téměř z ničeho, řekl Zdechovský pro EZ

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy