Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska NATO stáhla z Rumunska a Bulharska

Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO požadavky odmítají.

Aliance se od roku 1997 rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česká republika do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Rumunsko, Bulharsko spolu se Slovenskem a dalšími státy následovaly o pět let později.

"Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska," uvedl podle ruských agentur Lavrov, který dnes zahájil jednání v Ženevě se svým americkým protějškem Antony Blinkenem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Paříž je připravena vyslat vojáky do dalších zemí NATO, jmenovitě zmínil Rumunsko. Americká vojenská přítomnost v zemi by se také mohla rozšířit poté, co prezident Joe Biden tentýž den řekl, že Washington je ochotný zvýšit počet vojáků v Polsku, Rumunsku a dalších státech východního křídla aliance, pokud se ruský prezident rozhodne zaútočit na Ukrajinu.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes podle agentury Interfax uvedl, že Moskva očekává od Washingtonu příští týden písemné odpovědi na své požadavky ohledně bezpečnostních záruk. Rusko podle něj viní Spojené státy, že se bilaterální vztahy přiblížily "nebezpečné kritické hranici", věří ale, že se podaří přesvědčit Washington ke změně přístupu.