Dokažte, že nás nenecháte samotné, vyzval Zelenskyj západ. Lukašenko vyslal posily na hranice

Z Ukrajiny kvůli ruské invazi od čtvrtka uprchlo už přes 660.000 lidí, převážně žen a dětí, uvedl dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Boje pokračovaly i dnes o hlavní město Kyjev, kde ruské rakety zasáhly televizní věž, ve které zahynulo pět lidí. K metropoli podle satelitních snímků míří několikakilometrová ruská vojenská kolona, ale Američané tvrdí, že postup Rusů na Kyjev se v posledních hodinách zastavil, patrně kvůli logistickým překážkám.

Stručné shrnutí úterních událostí:

Po pondělních rusko-ukrajinských rozhovorech o možnostech řešení krize dnes Moskva oznámila, že druhé kolo se uskuteční ve středu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prostřednictvím videopřenosu promluvil k účastníkům mimořádného zasedání Evropského parlamentu a vyzval EU k další pomoci. Řekl, že Ukrajinci bojují za společné evropské hodnoty.

Zelenskyj dnes také vyzval NATO, aby zavedlo bezletovou zónu nad Ukrajinou a zastavilo ruské letectvo. Dodal, že by šlo o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová už v pondělí uvedla, že Spojené státy takové opatření nepodpoří, neboť tento krok by právě znamenal válku USA s Ruskem. Podobný postoj dal najevo i britský premiér Boris Johnson.

Podle vysoce postaveného amerického bezpečnostního činitele, jehož citovala agentura Reuters, se v posledních 24 hodinách postup ruské armády na Kyjev v podstatě zastavil. Důvodem je podle něj řada logistických problémů, kvůli nimž se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Moskva prý dosud na Ukrajině nasadila asi 80 procent vojáků, které v týdnech před invazí shromáždila u hranic. Rusům se ovšem podle téhož zdroje stále nepodařilo zcela ovládnout nebe nad Ukrajinou.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři. Neuvedlo ale, zda ruské jednotky dobyly v oblasti strategické přístavní město Mariupol, které bylo podle předchozích zpráv pod palbou. Už dříve Rusové dobyli jiný ukrajinský přístav v Azovském moři Berďansk. Na severovýchodě Ukrajiny ruská armáda znovu bombardovala město Ochtyrka, kde podle tamních činitelů patrně zahynulo 70 vojáků. Těžkou noc pod palbou zažili obyvatelé Charkova, ráno ruské rakety zasáhly sídlo charkovské oblastní správy v centru města. Poničeny byly i další budovy včetně opery či filharmonie a obytných domů.

V ukrajinských médiích se dnes objevily zprávy, že do Černihivské oblasti Ukrajiny vstoupila běloruská vojska; Minsk ale později tuto informaci popřel. Bělorusko se dosud do ruského útoku nezapojilo ozbrojenými silami, ale poskytlo k invazi své území a letecké základny.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes ohlásil posílení jižní hranice země s Ukrajinou dalšími vojenskými jednotkami. Označil to za preventivní krok, napsala běloruská státní agentura BelTA. Běloruská armáda podle Lukašenka zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost na hranicích dobře vycvičenými mobilními jednotkami, které mají být schopné "zmařit jakoukoliv provokaci" či vojenské akce proti jeho zemi. Oznámil to krátce poté, co se v ukrajinských médiích objevily zprávy o pohybu běloruských jednotek na ukrajinském území.

Podle odhadů ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od začátku útoku na Ukrajinu o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů a o další vybavení. Moskva čísla o svých ztrátách neuvádí. Do ukrajinského zajetí padly podle Kyjeva dvě stovky ruských vojáků. Mezi těmi, kteří přišli o život při invazi, jsou i Čečenci, připustil dnes vládce autonomní republiky na severním Kavkaze Ramzan Kadyrov.

Ukrajinská média dnes informovala o výměně válečných zajatců v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle tamního gubernátora je to první taková výměna v regionu. Jeden ruský voják byl vyměněn za pět členů ukrajinské teritoriální obrany.

Prezident Zelenskyj dnes prostřednictvím videa oslovil zasedání Evropského parlamentu. "Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany," vyzval v projevu, jímž si vysloužil dlouhý potlesk. Zelenskyj, který v pondělí podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU, řekl, že s jeho zemí bude unie mnohem silnější. Rychlé vyřízení této žádosti podpořila mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Někteří politici ale upozornili, že Ukrajina nejprve musí splnit řadu podmínek, což může trvat roky.

Evropská unie poněkolikáté od počátku ruské invaze rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. Přibylo na něm 26 jmen včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova či šéfa státní ropné společnosti Rosněfť Igora Sečina.

Protiruské sankce přibývají také ve sportu. Ruští a běloruští atleti byli kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni ze všech vrcholných světových akcí včetně halového mistrovství světa, které se uskuteční koncem března v Bělehradě, a červencového venkovního světového šampionátu v Eugene. Také mezinárodní lyžařská federace FIS zakázala ve zbytku sezony 2021/22 účast ruských a běloruských sportovců v závodech Světových pohárů a na dalších svých akcích.

Obavy z možného přerušení dodávek ropy po ruské invazi na Ukrajinu a ze souvisejících sankcí opět zvýšily ceny ropy.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy