Ruský historik Dmitrijev odsouzen, na svobodu má vyjít na podzim

Odsouzený vinu odmítal. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Agentura AFP dala proces s Dmitrijevem do souvislosti s dalšími případy potlačování svobody slova v Rusku, včetně obvinění bývalého novináře Ivana Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, anebo případem režiséra Kirilla Serebrennikova, podmíněně odsouzeného za údajné rozkradení státní dotace.

#UPDATE Dmitriyev, head of the prominent rights group Memorial in Karelia in northwestern Russia, spent decades locating and exhuming mass graves of people killed under Soviet dictator Joseph Stalin's rulehttps://t.co/Xo7NnTJsX5

"V rozsudku jsem zaslechl, že si má odpykat 3,5 roku. To by pak okolo 12. září měl vyjít na svobodu," řekl obhájce Viktor Anufrijev novinářům; deník Kommersant odhadl, že vzhledem k délce vazby vyjde historik na svobodu v listopadu. K soudu přišla dnes historika podpořit asi stovka lidí, včetně místního vedení opoziční strany Jabloko a finského konzula.

Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na kterých je jeho nahá adoptovaná dcera.

Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval dceřin stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná. Po více než ročním pobytu ve vazbě jej soud v dubnu 2018 zprostil obvinění, což je v ruské justici podle AFP "extrémně vzácný" úkaz.

O dva měsíce později byl ale badatel obviněn znovu - tentokrát z násilného chování sexuálního charakteru vůči své dceři - a ocitl se zpět ve vazbě.

Podle ochránců lidských práv je v pozadí Dmitrijevova pronásledování snaha úřadů zdiskreditovat historika a znehodnotit jeho vědeckou práci.

Dmitrijev (64) během 30 let sestavil seznam 40.000 lidí popravených a deportovaných z Karélie za Stalinova teroru. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na 9000 lidí.

Tyto historikovy objevy podle AFP nezapadají do současných snah o rehalibilitaci Stalinova režimu. Jedna z provládních organizací o pohřebišti obětí čistek například tvrdila, že jde o ostatky sovětských vojáků, popravených Finy za druhé světové války.

Valná část Karélie bývala součástí Finska, než se jí po tzv. zimní válce na přelomu let 1939 a 1940 zmocnil Sovětský svaz.

Známé osobnosti z různých zemí adresovaly letos v lednu prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře a bývalého generálního ředitele ČTK Petra Uhla.