Ruský vyšetřovací výbor zahájil další trestní stíhání vězněného kritika Kremlu Alexeje Navalného a jeho spolupracovníků. Podle médií to ruská kriminální ústředna zabývající se závažnou zločinností oznámila ve svém dnešním prohlášení.
Navalnyj si nyní odpykává trest 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva ale tento proces označil za nespravedlivý. Do vazby byl opoziční předák vzat loni v lednu při návratu z Německa, kde se zotavoval z otravy nervově paralytickou látkou novičok. Tu potvrdily západní laboratoře a také Organizace pro zákaz chemických zbraní.
Nejnověji se vyšetřovací výbor rozhodl Navalného stíhat kvůli založení a vedení extremistické organizace. Za tu moskevský soud na popud prokuratury v červnu označil Fond boje proti korupci (FBK). Stejnou "nálepku" dal soud zároveň i dalším dvěma organizacím kolem Navalného - Fondu obrany práv občanů (FZPG) a občanskému hnutí Štáby Navalného. Tento verdikt znamenal zákaz činnosti uvedených subjektů.
Cílem organizací kolem Navalného bylo podle prokuratury "vytváření podmínek pro destabilizaci společenské a společensko-politické situace a pro změnu základů ústavního pořádku". Navíc jsou prokurátoři přesvědčeni, že tyto organizace v Rusku realizovaly činnost zahraničních a mezinárodních organizací, jejichž aktivity v zemi už byly označeny za nežádoucí.
Navalnyj obvinění z extremismu odmítá. Podle něj šlo o snahu potlačit činnost opozice proti vládnoucí straně prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko před volbami. Ty také strana vyhrála a v dolní komoře parlamentu, Státní dumě, si přitom udržela dvoutřetinovou, ústavní většinu.
Dnes oznámené nové trestní stíhání kvůli založení a řízení extremistických organizací se týká kromě Navalného také jeho dvou blízkých spolupracovníků. Jde o bývalého koordinátora sítě regionálních štábů Leonida Volkova a o bývalého ředitele FBK Ivana Ždanova.
Za účast v extremistických organizacích je zároveň stíhána mimo jiné i Ljubov Sobolová. Tato bývalá právnička FBK, patřící rovněž k nejužšímu kruhu lidí kolem Navalného, v srpnu opustila Rusko. Učinila tak poté, co jí soud na rok a půl omezil svobodu kvůli porušení hygienických předpisů. Provinění se dopustila účastí na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození.
Související
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák