Třiadvacetiletý Alexandr si vzpomíná, jak si krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v panice kupoval letenku z Petrohradu do tureckého Istanbulu v obavě, že by mohl být mezi těmi, kteří budou posláni na frontu.
"V den, kdy začala válka, jsem dostal potvrzení od lékaře, že nejsem nemocný, a proto nejsem osvobozený od roční služby v armádě," řekl tento učitel matematiky v rozhovoru pro zpravodajský server The Moscow Times.
Mezi desítkami tisíc Rusů, kteří na začátku letošního roku uprchli z vlasti do různých zemí od jižního Kavkazu, přes Turecko až po Evropu, jsou nadměrně zastoupeni mladí muži, kteří se obávají odvodu do armády.
A protože prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil částečnou mobilizaci, která má kompenzovat rostoucí vojenské ztráty Ruska na Ukrajině, zdá se, že dojde k nové vlně emigrace. Ceny letenek do řady dostupných destinací včetně Istanbulu po Putinově projevu prudce stouply a někteří dopravci je údajně zcela vyprodali.
Mladí ruští muži, kteří se nedávno přestěhovali do Istanbulu, řekli deníku The Moscow Times, že se obávají, že by branci mohli být nelegálně vysláni do bojů na Ukrajině, nebo že by dokonce mohlo dojít ke změně ruských zákonů, která by umožnila širší mobilizaci nebo nasazení branců v zahraničí.
Aby měli jistotu, že nebudou muset narukovat, nemají jinou možnost než zůstat v zahraničí až do svých 27. narozenin, kdy povinnost vojenské služby končí. V rámci částečné mobilizace však nyní mohou dostat povolávací rozkaz i osoby starší 27 let.
Několik Rusů v branném věku v Istanbulu odmítlo s listem The Moscow Times hovořit z obavy, že by na sebe upoutali pozornost ruských úřadů. Jeden z nedávno příchozích z jihoruského města Rostov na Donu řekl, že dva jeho známí na Ukrajině zemřeli. "Ani jeden z nich nebyl profesionální voják," řekl muž, který odmítl uvést své jméno.
Po dvou měsících v Istanbulu se Alexandr, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení, nakrátko vrátil do Ruska, aby si obnovil pas - ale protože nové pasy se mužům, kteří neabsolvovali vojenskou službu, vydávají pouze v případě, že mají potvrzení o výjimce, narazil na problémy.
Poté, co bylo jeho odvolání proti rozhodnutí neudělit mu zdravotní výjimku zamítnuto, bylo proti Alexandrovi vzneseno obvinění, že se vyhýbá povinné vojenské službě. "Odmítl jsem jejich předvolání na základě nemocí, které se zatím neprokázaly, ale budu se muset vrátit do Ruska na další vyšetření," řekl. "V případě, že bude moje zdravotní výjimka zamítnuta, se pravděpodobně nevrátím."
Ruské zákony uvádějí, že branci nemohou být využíváni v konfliktech mimo Rusko. Od začátku války na Ukrajině ale bylo potvrzeno několik případů, kdy mladí muži absolvující povinnou vojenskou službu zahynuli během bojů na Ukrajině. Asi nejdramatičtějším příkladem jsou odvedenci, kteří zahynuli na vlajkové lodi ruské černomořské flotily Moskva, když byla v dubnu potopena.
Ruská média uvádějí, že jednotky s branci jsou již vysílány k obraně ruských hranic v místech, kde sousedí s ukrajinskou Charkovskou oblastí.
Ačkoli se zdálo, že mobilizační výnos zveřejněný po Putinově televizním projevu dává úřadům pravomoc povolat miliony způsobilých mužů ve věku od 18 do 60 let, ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že do boje bude povoláno pouze 300.000 mužů z ruských vojenských rezerv.
"Povolání do vojenské služby se bude týkat pouze těch občanů, kteří jsou v současné době v záloze, především těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil," řekl Putin v předem natočeném záznamu. Pozorovatelé však upozornili, že dekret o částečné mobilizaci byl napsaný tak, aby byl co nejmlhavější.
"Ve skutečnosti bude ruské ministerstvo obrany rozhodovat, které muže, kam a v jakém množství pošle do války," napsal na Telegramu obhájce lidských práv Pavel Čikov.
Zákon, který v úterý schválil ruský parlament, zavedl právní pojmy "mobilizace, válečný stav a válka" a nařídil dlouhé tresty vězení pro dezertéry a ty, kteří se vzdali "dobrovolně".
Výzvy vrcholných politiků k mobilizaci zesílily po ústupu Ruska z Charkovské oblasti na začátku tohoto měsíce. Až dosud Kreml těmto výzvám odolával a místo toho se uchyloval k náboru vězňů, nabízel vysoké platy za krátkodobé vojenské kontrakty a zřizoval místní pluky, aby zvýšil počet mužů, kteří jsou k dispozici pro ozbrojené síly.
Dvaadvacetiletý ruský student a politický aktivista Ivan řekl deníku The Moscow Times, že byl na začátku letošního roku podroben psychologickému výslechu na vojenském odvodním oddělení, který měl posoudit jeho názory na válku a zjistit, proč nenastoupil vojenskou službu.
"Problém nastal, když se mě jeden lékař zeptal, jestli se obávám sankcí - odpověděl jsem upřímně, že ano," řekl. "V tu chvíli jsem věděl, co chtějí udělat: buď mě chtějí umístit do psychiatrické léčebny... nebo mě poslat do armády."
Ivan, který v dubnu protestoval proti válce v Moskvě, krátce poté odjel z Ruska do Istanbulu a připojil se k místní pobočce protiválečné skupiny Rusové proti válce. A je připravený žít v zahraničí tak dlouho, dokud mu bude hrozit, že by musel nastoupit vojenskou službu.
"Nebudu se vracet... protože nevím, jestli na mě nebude čekat povolávací rozkaz do armády," řekl.
Související
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 1 hodinou
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 1 hodinou
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 2 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 2 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 2 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 3 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 3 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 3 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 4 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 4 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 4 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 4 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 5 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 5 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 6 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 6 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 7 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály.
Zdroj: Libor Novák