Rusové míří do Istanbulu, aby se vyhnuli odvodům do armády

Třiadvacetiletý Alexandr si vzpomíná, jak si krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v panice kupoval letenku z Petrohradu do tureckého Istanbulu v obavě, že by mohl být mezi těmi, kteří budou posláni na frontu.

"V den, kdy začala válka, jsem dostal potvrzení od lékaře, že nejsem nemocný, a proto nejsem osvobozený od roční služby v armádě," řekl tento učitel matematiky v rozhovoru pro zpravodajský server The Moscow Times.

Mezi desítkami tisíc Rusů, kteří na začátku letošního roku uprchli z vlasti do různých zemí od jižního Kavkazu, přes Turecko až po Evropu, jsou nadměrně zastoupeni mladí muži, kteří se obávají odvodu do armády.

A protože prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil částečnou mobilizaci, která má kompenzovat rostoucí vojenské ztráty Ruska na Ukrajině, zdá se, že dojde k nové vlně emigrace. Ceny letenek do řady dostupných destinací včetně Istanbulu po Putinově projevu prudce stouply a někteří dopravci je údajně zcela vyprodali.

Mladí ruští muži, kteří se nedávno přestěhovali do Istanbulu, řekli deníku The Moscow Times, že se obávají, že by branci mohli být nelegálně vysláni do bojů na Ukrajině, nebo že by dokonce mohlo dojít ke změně ruských zákonů, která by umožnila širší mobilizaci nebo nasazení branců v zahraničí.

Aby měli jistotu, že nebudou muset narukovat, nemají jinou možnost než zůstat v zahraničí až do svých 27. narozenin, kdy povinnost vojenské služby končí. V rámci částečné mobilizace však nyní mohou dostat povolávací rozkaz i osoby starší 27 let.

Několik Rusů v branném věku v Istanbulu odmítlo s listem The Moscow Times hovořit z obavy, že by na sebe upoutali pozornost ruských úřadů. Jeden z nedávno příchozích z jihoruského města Rostov na Donu řekl, že dva jeho známí na Ukrajině zemřeli. "Ani jeden z nich nebyl profesionální voják," řekl muž, který odmítl uvést své jméno.

Po dvou měsících v Istanbulu se Alexandr, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení, nakrátko vrátil do Ruska, aby si obnovil pas - ale protože nové pasy se mužům, kteří neabsolvovali vojenskou službu, vydávají pouze v případě, že mají potvrzení o výjimce, narazil na problémy.

Poté, co bylo jeho odvolání proti rozhodnutí neudělit mu zdravotní výjimku zamítnuto, bylo proti Alexandrovi vzneseno obvinění, že se vyhýbá povinné vojenské službě. "Odmítl jsem jejich předvolání na základě nemocí, které se zatím neprokázaly, ale budu se muset vrátit do Ruska na další vyšetření," řekl. "V případě, že bude moje zdravotní výjimka zamítnuta, se pravděpodobně nevrátím."

Ruské zákony uvádějí, že branci nemohou být využíváni v konfliktech mimo Rusko. Od začátku války na Ukrajině ale bylo potvrzeno několik případů, kdy mladí muži absolvující povinnou vojenskou službu zahynuli během bojů na Ukrajině. Asi nejdramatičtějším příkladem jsou odvedenci, kteří zahynuli na vlajkové lodi ruské černomořské flotily Moskva, když byla v dubnu potopena.

Ruská média uvádějí, že jednotky s branci jsou již vysílány k obraně ruských hranic v místech, kde sousedí s ukrajinskou Charkovskou oblastí.

Ačkoli se zdálo, že mobilizační výnos zveřejněný po Putinově televizním projevu dává úřadům pravomoc povolat miliony způsobilých mužů ve věku od 18 do 60 let, ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že do boje bude povoláno pouze 300.000 mužů z ruských vojenských rezerv.

"Povolání do vojenské služby se bude týkat pouze těch občanů, kteří jsou v současné době v záloze, především těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil," řekl Putin v předem natočeném záznamu. Pozorovatelé však upozornili, že dekret o částečné mobilizaci byl napsaný tak, aby byl co nejmlhavější.

"Ve skutečnosti bude ruské ministerstvo obrany rozhodovat, které muže, kam a v jakém množství pošle do války," napsal na Telegramu obhájce lidských práv Pavel Čikov.

Zákon, který v úterý schválil ruský parlament, zavedl právní pojmy "mobilizace, válečný stav a válka" a nařídil dlouhé tresty vězení pro dezertéry a ty, kteří se vzdali "dobrovolně".

Výzvy vrcholných politiků k mobilizaci zesílily po ústupu Ruska z Charkovské oblasti na začátku tohoto měsíce. Až dosud Kreml těmto výzvám odolával a místo toho se uchyloval k náboru vězňů, nabízel vysoké platy za krátkodobé vojenské kontrakty a zřizoval místní pluky, aby zvýšil počet mužů, kteří jsou k dispozici pro ozbrojené síly.

Dvaadvacetiletý ruský student a politický aktivista Ivan řekl deníku The Moscow Times, že byl na začátku letošního roku podroben psychologickému výslechu na vojenském odvodním oddělení, který měl posoudit jeho názory na válku a zjistit, proč nenastoupil vojenskou službu.

"Problém nastal, když se mě jeden lékař zeptal, jestli se obávám sankcí - odpověděl jsem upřímně, že ano," řekl. "V tu chvíli jsem věděl, co chtějí udělat: buď mě chtějí umístit do psychiatrické léčebny... nebo mě poslat do armády."

Ivan, který v dubnu protestoval proti válce v Moskvě, krátce poté odjel z Ruska do Istanbulu a připojil se k místní pobočce protiválečné skupiny Rusové proti válce. A je připravený žít v zahraničí tak dlouho, dokud mu bude hrozit, že by musel nastoupit vojenskou službu.

"Nebudu se vracet... protože nevím, jestli na mě nebude čekat povolávací rozkaz do armády," řekl.

Související

Více souvisejících

Rusko Turecko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy