Rusové míří do Istanbulu, aby se vyhnuli odvodům do armády

Třiadvacetiletý Alexandr si vzpomíná, jak si krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v panice kupoval letenku z Petrohradu do tureckého Istanbulu v obavě, že by mohl být mezi těmi, kteří budou posláni na frontu.

"V den, kdy začala válka, jsem dostal potvrzení od lékaře, že nejsem nemocný, a proto nejsem osvobozený od roční služby v armádě," řekl tento učitel matematiky v rozhovoru pro zpravodajský server The Moscow Times.

Mezi desítkami tisíc Rusů, kteří na začátku letošního roku uprchli z vlasti do různých zemí od jižního Kavkazu, přes Turecko až po Evropu, jsou nadměrně zastoupeni mladí muži, kteří se obávají odvodu do armády.

A protože prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil částečnou mobilizaci, která má kompenzovat rostoucí vojenské ztráty Ruska na Ukrajině, zdá se, že dojde k nové vlně emigrace. Ceny letenek do řady dostupných destinací včetně Istanbulu po Putinově projevu prudce stouply a někteří dopravci je údajně zcela vyprodali.

Mladí ruští muži, kteří se nedávno přestěhovali do Istanbulu, řekli deníku The Moscow Times, že se obávají, že by branci mohli být nelegálně vysláni do bojů na Ukrajině, nebo že by dokonce mohlo dojít ke změně ruských zákonů, která by umožnila širší mobilizaci nebo nasazení branců v zahraničí.

Aby měli jistotu, že nebudou muset narukovat, nemají jinou možnost než zůstat v zahraničí až do svých 27. narozenin, kdy povinnost vojenské služby končí. V rámci částečné mobilizace však nyní mohou dostat povolávací rozkaz i osoby starší 27 let.

Několik Rusů v branném věku v Istanbulu odmítlo s listem The Moscow Times hovořit z obavy, že by na sebe upoutali pozornost ruských úřadů. Jeden z nedávno příchozích z jihoruského města Rostov na Donu řekl, že dva jeho známí na Ukrajině zemřeli. "Ani jeden z nich nebyl profesionální voják," řekl muž, který odmítl uvést své jméno.

Po dvou měsících v Istanbulu se Alexandr, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení, nakrátko vrátil do Ruska, aby si obnovil pas - ale protože nové pasy se mužům, kteří neabsolvovali vojenskou službu, vydávají pouze v případě, že mají potvrzení o výjimce, narazil na problémy.

Poté, co bylo jeho odvolání proti rozhodnutí neudělit mu zdravotní výjimku zamítnuto, bylo proti Alexandrovi vzneseno obvinění, že se vyhýbá povinné vojenské službě. "Odmítl jsem jejich předvolání na základě nemocí, které se zatím neprokázaly, ale budu se muset vrátit do Ruska na další vyšetření," řekl. "V případě, že bude moje zdravotní výjimka zamítnuta, se pravděpodobně nevrátím."

Ruské zákony uvádějí, že branci nemohou být využíváni v konfliktech mimo Rusko. Od začátku války na Ukrajině ale bylo potvrzeno několik případů, kdy mladí muži absolvující povinnou vojenskou službu zahynuli během bojů na Ukrajině. Asi nejdramatičtějším příkladem jsou odvedenci, kteří zahynuli na vlajkové lodi ruské černomořské flotily Moskva, když byla v dubnu potopena.

Ruská média uvádějí, že jednotky s branci jsou již vysílány k obraně ruských hranic v místech, kde sousedí s ukrajinskou Charkovskou oblastí.

Ačkoli se zdálo, že mobilizační výnos zveřejněný po Putinově televizním projevu dává úřadům pravomoc povolat miliony způsobilých mužů ve věku od 18 do 60 let, ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že do boje bude povoláno pouze 300.000 mužů z ruských vojenských rezerv.

"Povolání do vojenské služby se bude týkat pouze těch občanů, kteří jsou v současné době v záloze, především těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil," řekl Putin v předem natočeném záznamu. Pozorovatelé však upozornili, že dekret o částečné mobilizaci byl napsaný tak, aby byl co nejmlhavější.

"Ve skutečnosti bude ruské ministerstvo obrany rozhodovat, které muže, kam a v jakém množství pošle do války," napsal na Telegramu obhájce lidských práv Pavel Čikov.

Zákon, který v úterý schválil ruský parlament, zavedl právní pojmy "mobilizace, válečný stav a válka" a nařídil dlouhé tresty vězení pro dezertéry a ty, kteří se vzdali "dobrovolně".

Výzvy vrcholných politiků k mobilizaci zesílily po ústupu Ruska z Charkovské oblasti na začátku tohoto měsíce. Až dosud Kreml těmto výzvám odolával a místo toho se uchyloval k náboru vězňů, nabízel vysoké platy za krátkodobé vojenské kontrakty a zřizoval místní pluky, aby zvýšil počet mužů, kteří jsou k dispozici pro ozbrojené síly.

Dvaadvacetiletý ruský student a politický aktivista Ivan řekl deníku The Moscow Times, že byl na začátku letošního roku podroben psychologickému výslechu na vojenském odvodním oddělení, který měl posoudit jeho názory na válku a zjistit, proč nenastoupil vojenskou službu.

"Problém nastal, když se mě jeden lékař zeptal, jestli se obávám sankcí - odpověděl jsem upřímně, že ano," řekl. "V tu chvíli jsem věděl, co chtějí udělat: buď mě chtějí umístit do psychiatrické léčebny... nebo mě poslat do armády."

Ivan, který v dubnu protestoval proti válce v Moskvě, krátce poté odjel z Ruska do Istanbulu a připojil se k místní pobočce protiválečné skupiny Rusové proti válce. A je připravený žít v zahraničí tak dlouho, dokud mu bude hrozit, že by musel nastoupit vojenskou službu.

"Nebudu se vracet... protože nevím, jestli na mě nebude čekat povolávací rozkaz do armády," řekl.

Související

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

Rusko Turecko

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 6 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu

Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy