Rusové míří do Istanbulu, aby se vyhnuli odvodům do armády

Třiadvacetiletý Alexandr si vzpomíná, jak si krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v panice kupoval letenku z Petrohradu do tureckého Istanbulu v obavě, že by mohl být mezi těmi, kteří budou posláni na frontu.

"V den, kdy začala válka, jsem dostal potvrzení od lékaře, že nejsem nemocný, a proto nejsem osvobozený od roční služby v armádě," řekl tento učitel matematiky v rozhovoru pro zpravodajský server The Moscow Times.

Mezi desítkami tisíc Rusů, kteří na začátku letošního roku uprchli z vlasti do různých zemí od jižního Kavkazu, přes Turecko až po Evropu, jsou nadměrně zastoupeni mladí muži, kteří se obávají odvodu do armády.

A protože prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil částečnou mobilizaci, která má kompenzovat rostoucí vojenské ztráty Ruska na Ukrajině, zdá se, že dojde k nové vlně emigrace. Ceny letenek do řady dostupných destinací včetně Istanbulu po Putinově projevu prudce stouply a někteří dopravci je údajně zcela vyprodali.

Mladí ruští muži, kteří se nedávno přestěhovali do Istanbulu, řekli deníku The Moscow Times, že se obávají, že by branci mohli být nelegálně vysláni do bojů na Ukrajině, nebo že by dokonce mohlo dojít ke změně ruských zákonů, která by umožnila širší mobilizaci nebo nasazení branců v zahraničí.

Aby měli jistotu, že nebudou muset narukovat, nemají jinou možnost než zůstat v zahraničí až do svých 27. narozenin, kdy povinnost vojenské služby končí. V rámci částečné mobilizace však nyní mohou dostat povolávací rozkaz i osoby starší 27 let.

Několik Rusů v branném věku v Istanbulu odmítlo s listem The Moscow Times hovořit z obavy, že by na sebe upoutali pozornost ruských úřadů. Jeden z nedávno příchozích z jihoruského města Rostov na Donu řekl, že dva jeho známí na Ukrajině zemřeli. "Ani jeden z nich nebyl profesionální voják," řekl muž, který odmítl uvést své jméno.

Po dvou měsících v Istanbulu se Alexandr, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení, nakrátko vrátil do Ruska, aby si obnovil pas - ale protože nové pasy se mužům, kteří neabsolvovali vojenskou službu, vydávají pouze v případě, že mají potvrzení o výjimce, narazil na problémy.

Poté, co bylo jeho odvolání proti rozhodnutí neudělit mu zdravotní výjimku zamítnuto, bylo proti Alexandrovi vzneseno obvinění, že se vyhýbá povinné vojenské službě. "Odmítl jsem jejich předvolání na základě nemocí, které se zatím neprokázaly, ale budu se muset vrátit do Ruska na další vyšetření," řekl. "V případě, že bude moje zdravotní výjimka zamítnuta, se pravděpodobně nevrátím."

Ruské zákony uvádějí, že branci nemohou být využíváni v konfliktech mimo Rusko. Od začátku války na Ukrajině ale bylo potvrzeno několik případů, kdy mladí muži absolvující povinnou vojenskou službu zahynuli během bojů na Ukrajině. Asi nejdramatičtějším příkladem jsou odvedenci, kteří zahynuli na vlajkové lodi ruské černomořské flotily Moskva, když byla v dubnu potopena.

Ruská média uvádějí, že jednotky s branci jsou již vysílány k obraně ruských hranic v místech, kde sousedí s ukrajinskou Charkovskou oblastí.

Ačkoli se zdálo, že mobilizační výnos zveřejněný po Putinově televizním projevu dává úřadům pravomoc povolat miliony způsobilých mužů ve věku od 18 do 60 let, ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že do boje bude povoláno pouze 300.000 mužů z ruských vojenských rezerv.

"Povolání do vojenské služby se bude týkat pouze těch občanů, kteří jsou v současné době v záloze, především těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil," řekl Putin v předem natočeném záznamu. Pozorovatelé však upozornili, že dekret o částečné mobilizaci byl napsaný tak, aby byl co nejmlhavější.

"Ve skutečnosti bude ruské ministerstvo obrany rozhodovat, které muže, kam a v jakém množství pošle do války," napsal na Telegramu obhájce lidských práv Pavel Čikov.

Zákon, který v úterý schválil ruský parlament, zavedl právní pojmy "mobilizace, válečný stav a válka" a nařídil dlouhé tresty vězení pro dezertéry a ty, kteří se vzdali "dobrovolně".

Výzvy vrcholných politiků k mobilizaci zesílily po ústupu Ruska z Charkovské oblasti na začátku tohoto měsíce. Až dosud Kreml těmto výzvám odolával a místo toho se uchyloval k náboru vězňů, nabízel vysoké platy za krátkodobé vojenské kontrakty a zřizoval místní pluky, aby zvýšil počet mužů, kteří jsou k dispozici pro ozbrojené síly.

Dvaadvacetiletý ruský student a politický aktivista Ivan řekl deníku The Moscow Times, že byl na začátku letošního roku podroben psychologickému výslechu na vojenském odvodním oddělení, který měl posoudit jeho názory na válku a zjistit, proč nenastoupil vojenskou službu.

"Problém nastal, když se mě jeden lékař zeptal, jestli se obávám sankcí - odpověděl jsem upřímně, že ano," řekl. "V tu chvíli jsem věděl, co chtějí udělat: buď mě chtějí umístit do psychiatrické léčebny... nebo mě poslat do armády."

Ivan, který v dubnu protestoval proti válce v Moskvě, krátce poté odjel z Ruska do Istanbulu a připojil se k místní pobočce protiválečné skupiny Rusové proti válce. A je připravený žít v zahraničí tak dlouho, dokud mu bude hrozit, že by musel nastoupit vojenskou službu.

"Nebudu se vracet... protože nevím, jestli na mě nebude čekat povolávací rozkaz do armády," řekl.

Související

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 
Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání

Spojené státy vyvíjejí intenzivní diplomatický tlak na Ruskou federaci, aby v nadcházejících kolech mírových rozhovorů o Ukrajině umožnila přímou účast evropských zástupců. Podle informací zveřejněných serverem Politico usilují američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner o to, aby nynější schůzka v Abú Zabí byla vůbec posledním jednáním, které probíhá bez plnohodnotného zapojení Evropy.

Více souvisejících

Rusko ,  Turecko

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 1 hodinou

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 2 hodinami

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 3 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 10 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy