Rusové v Charkovské oblasti umučili a zabili přes 1000 lidí. Ukrajinci objevili 10 mučíren

V ukrajinské Charkovské oblasti bylo během ruské okupace mučeno a zabito přes 1000 civilistů, řekl dnes podle portálu Interfax-Ukrajina ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. V oblasti se po odchodu ruských vojáků našlo 10 mučíren, uvedl také podle ruskojazyčného webu BBC šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.

Kyjevu se v posledních dnech podařilo obnovit kontrolu nad velkou částí Charkovské oblasti na severovýchodě země během rychlé protiofenzívy. Z osvobozených území začaly přicházet zprávy o hrůzách, kterými si za okupace podle ukrajinských představitelů prošli místní obyvatelé, podobně jako tomu bylo v případě měst v okolí Kyjeva osvobozených v dubnu.

"K dnešnímu dni mohu potvrdit přítomnost nejméně 10 mučíren v obcích (Charkovské oblasti). Dvě z nich jsou ve městě Balaklija," uvedl pak policejní šéf Klymenko.

Jednu z mučíren zřídili ruští vojáci za okupace Balakliji na tamní policejní stanici, zjistila BBC. Artem, který tam podle svých slov strávil 40 dní, novinářům stanice řekl, že jeho samotného i spoluvězně a spoluvězenkyně Rusové mučili elektrickým proudem. Používali přitom generátor pro nabíjení mobilního telefonu.

Artem také slyšel, jak v sousedních celách křičí lidé bolestí. Věznitelé podle něj při mučení speciálně vypínali hlasitou ventilaci. "Vypnuli ji, abychom mohli všichni slyšet, jak při mučení proudem křičí lidi," vysvětlil. Rusové ho zadrželi poté, co u něho našli fotografii bratra v ukrajinské vojenské uniformě.

Ukrajinský ombudsman novinářům řekl, že v nadcházejících dnech úřady zveřejní přesný počet mučených a zabitých obyvatel osvobozeného Izjumu, kde se po stažení ruských vojáků našlo provizorní pohřebiště se zhruba 450 hroby. Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla nalezená na tomto místě měla svázané ruce za zády nebo provaz kolem krku, což ukazuje na možné mučení. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří z pochovaných pravděpodobně zemřeli také při dělostřeleckém ostřelování.

Kyjev: V hromadných hrobech v Izjumu leží hlavně civilisté, část byla mučena

Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v Izjumu na severovýchodě Ukrajiny patří civilistům, uvedla dnes ukrajinská policie. Většina ze zatím exhumovaných těl nese stopy mučení, sdělil gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Do města, které síly Kyjeva osvobodily od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi OSN. Následky ruské okupace jsou na severovýchodě Ukrajiny podobné jako v dříve osvobozené Buči u Kyjeva, řekl v dnešním rozhovoru s agenturou Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že na nově osvobozených územích jsou důkazy o ruských válečných zločinech.

O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stovky hrobů označených křížem v lese na izjumském předměstí viděli dnes i reportéři AFP, podle kterých se pracuje na identifikaci mrtvých.

Hrobů je mezi vzrostlými stromy zřejmě 443, uvedl z místa vládní Oleh Kotenko. "Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl," řekl činitel. "Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel," upřesnil Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem "Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny".

Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla měla ruce svázané za zády či provaz kolem krku. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že známky násilné smrti neslo 99 procent těl, která byla během dneška exhumována.

"Vše nasvědčuje tomu, že tyto osoby byly mučeny a popraveny," napsal Syněhubov na telegramu. Mezi pohřbenými jsou podle něj i děti. Upřesnil, že na místě pracuje 200 strážců zákona a odborníků.

Během dneška experti vyzdvihli těla 23 civilistů a 17 ukrajinských vojáků, řekl stanici Nastojaščeje vremja prokurátor Charkovské oblasti Oleksandr Filčakov. Policejní šéf Ihor Klymenko předtím uvedl, že podle předběžných odhadů tvoří větší část pochovaných civilisté.

Úkolem úřadů je nyní mrtvé identifikovat a potvrdit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří z lidí na hřbitově zemřeli při dělostřeleckém ostřelování nebo náletech.

Zmocněnce pro pohřešované osoby Kotenko také upozornil, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. "Nevíme proto, jaká je situace," řekl Kotenko.

Také prezident Zelenskyj dnes v rozhovoru s agenturou Reuters upozornil, že civilních obětí ruské okupace bude na nově osvobozeném území pravděpodobně mnohem víc. "K dnešku víme o 450 pohřbených mrtvých. Jsou ale i další pohřebiště s mnoha lidmi. Umučenými. Někde celé rodiny," podtrhl Zelenskyj. Odpověděl také kladně na otázku, zda jsou v oblasti důkazy o spáchání válečných zločinů.

Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

před 55 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 6 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 8 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy