Ruští okupanti na Ukrajině zaminovali budovy i auta. Výbušniny schovávají i do praček

"Tam, kde okupanti bydleli, zůstali přes noc, rozmístili nástrahy jak u vchodů do domů, tak třeba i u plotů. Výbušniny se nacházejí také v domech a bytech ukrajinských policistů, záchranářů a vojáků,“ řekl Monastyrskyj. Rusové přitom podle něj to, kdo v opuštěných bytech žije, zjistili, když je vykrádali.

Okupanti taková "překvapení" připravovali zejména na dveřích, ale výbušnina se našla v jednom bytě i v pračce, uvedl Monastyrskyj. Zaminovaná bývají rovněž auta. Byl zaznamenán případ muže, kterého zabila exploze, když otevřel zavazadlový prostor svého vozu.

Ministr v této souvislosti upozornil, že takové nebezpečí číhá na lidi, kteří se vracejí domů na osvobozená místa. Ujistil, že ženisté na zneškodnění nastražených výbušnin nyní intenzivně pracují. Dodal, že na Ukrajinu už také přijeli pomoci specialisté z jiných zemí.

Ukrinform poznamenal, že jen během 8. dubna záchranáři v oblasti Kyjeva zneškodnili 742 takových výbušných zařízení.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.