Telefonát s Trumpem? Zelenskyj dělá tajnosti, vyhnul se odpovědi na nepříjemný dotaz

Podle dnešní zprávy listu Ukrajinska pravda se vyhnul odpovědi na dotaz, zda americký prezident spojoval poskytnutí pomoci Kyjevu s kauzou Huntera Bidena, který je synem Trumpova možného soka v boji o prezidentské křeslo Joea Bidena.

Joe Biden v roce 2016, kdy byl viceprezidentem USA, telefonicky požadoval demisi ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina, jenž byl už dříve kritizovaný za váhavý boj s všudypřítomnou korupcí a který byl nakonec skutečně odvolán. Šokinovi podřízení přitom v té době prošetřovali podezřelé obchodní aktivity Bidena juniora na Ukrajině. Trump po Zelenském údajně chtěl, aby vyšetřování kauzy Huntera Bidena bylo obnoveno. Podmiňoval tím prý americkou finanční pomoc. Pro podezření ze zneužití úřadu nyní opoziční demokraté zahajují proceduru ústavní žaloby prezidenta.

Přepis telefonátu - údajně se svolením Kyjeva - má Bílý dům zveřejnit dnes. Zelenskyj ovšem na dotaz, zda se tímto zveřejněním souhlasí, odpověděl podle listu Ukrajinska pravda vyhýbavě jedním slovem: "Uvidíme".

Zelenskyj popřel, že by na něj Trump v telefonátu jakkoli tlačil. "Nikdo na mě nemůže vyvíjet nátlak, jsem prezidentem nezávislé země. Ovlivňovat mě může jen můj syn, kterému je šest let," řekl prezident novinářům. O pomoc prý Trumpa žádat nebude. "Můžeme mluvit o podpoře, ale Ukrajina se o nic neprosí. Je to nová, silná země, sami můžeme pomoci jiným," prohlásil.

Zelenskyj se má dnes v newyorském sídle OSN sejít s Trumpem, ale podle kyjevských médií to nebude setkání jednoduché. "Byla by to za normálních okolností úžasná možnost vyladit vztahy s klíčovým západním sponzorem Ukrajiny, ale nakonec to bude chůze po provaze," napsal list Segodňa. Podle listu The Washington Post se někteří poradci Bílého domu snažili dokonce schůzku zrušit, aby Trump znovu nežádal obnovení kauzy Huntera Bidena.

Ukrajina se do centra protitrumpovské kampaně v USA dostala v posledních třech letech už podruhé, což Kyjev podle ukrajinských médií těžce nese. První kauzou byl případ bývalého šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta, který byl odsouzen na 7,5 roku do vězení za spiknutí proti USA, za pokus ovlivňovat svědky a za daňové a bankovní podvody. Americký soud ho mimo jiné poslal za mříže za nezákonný lobbing ve prospěch bývalého proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče.

Spojené státy patří k největším západním ochráncům Kyjeva a ukrajinská armáda je do značné míry závislá na americké finanční i materiální pomoci. Energetické zdroje Ukrajiny se staly lákadlem pro západní investory včetně Huntera Bidena, který podnikal i v Číně. Dramatický politický vývoj plný zvratů zároveň do země přitahoval politické konzultanty a lobbisty typu Manaforta těžící z přízně ukrajinských oligarchů.